Dokumenty

Životní příběh Soni Červené je svou dramatičností možné srovnat s příběhy dvou dalších českých operních hvězd, Emy Destinnové a Jarmily Novotné. Všem do jejich životů zasáhly politické režimy. Proto ukážeme osobní i uměleckou dráhu této pěvkyně v kontextu českých a evropských dějin.

Humorný a dojemný příběh dvanácti vitálních důchodkyň, které se nenechají omezovat svým věkem při realizaci svých snů, rozmarů a vášní. Všechny vedou obyčejný život: vaří, perou, pečují o zahradu a vnoučata. Mají však jednu společnou vášeň – tanec. A také společný sen – chtějí nastudovat baletní vystoupení z Labutího jezera. Původně soubor mažoretek v pokročilém věku se tak vydává na svéráznou cestu dřiny pod vedením šéfa baletu Národního divadla moravskoslezského a primabaleríny, která právě hlavní dvojrolí bílé a černé labutě v Čajkovského Labutím jezeře debutuje. Koprodukční dokument s polskou produkcí CoLab Pictures byl s úspěšnými ohlasy uveden na mnoha zahraničních festivalech.

Back Beat je série nejen hudebních dokumentů o umělcích a skupinách, kteří od doby svého vzniku stále hrají a i v 10. letech 21. století mají světu co říct. Zaměřuje se na umělce, kteří ve své době formovali nejen hudební, ale i politický a společenský život. Prozatím jsme pracovali s umělci jako Johny Winter, Jethro Tull, Eric Burdon, Donovan, Pretty Things, Herman’s Hermits, Canned Heat, Uriah Heep, Ten Year After, Yardbirds, John Mayall, Iron Butterfly, Nazareth, Wishbone Ash, Mother’s Finest, Osibisa, Vanilla Fudge a dalšími.

Když v létě 2010 zasáhla hudební svět zpráva o odchodu Sira Charlese Mackerrase, nebyla to jen zpráva o ztrátě jednoho z největších dirigentů 20. století, který pracoval s londýnskou Královskou operou, orchestrem BBC, Metropolitní operou, působil v Hamburku a v Sydney, kde otevíral slavnou operu v roce 1973. Pro Čechy udělal tento Brit australského původu daleko nejvíc – povědomí o české hudbě šířil v zahraničí přes půl století a v případě Leoše Janáčka se zasadil o to, že je dnes jeho operní dílo neodmyslitelnou součástí repertoáru všech významných světových scén. S Janáčkovou hudbou se setkal již v roce 1947 při svém studijním pobytu u Václava Talicha v Praze a bylo to setkání osudové. Již v roce 1951 uvedl poprvé v…

Příběh zrození první čínské císařské dynastie je starý více než 2 tisíce let a má všechny prvky velkého románu. Intriky, násilí, sex, tajemství. Jeho ústřední postavou byl císař Qin Shi Huang (čti Čchin Š’-chvang-ti), který sjednocením znesvářených kmenů vytvořil velmoc nepředstavitelných rozměrů. Tato kontroverzní osobnost byla historiky vnímaná velice kriticky. Měl pověst svéhlavého, silně pověrčivého, neschopného tyrana. Zakládá se však tento popis na pravdě, nebo je jen přibarveným odrazem Čchinovy skutečné osobnosti sjednotitele států, písem, norem? A jakým vývojem prošel od chvíle, kdy se coby 13tiletý chlapec jménem Ying Zheng (čti Jing Dženg) v roce 246 př. n. l. ujal trůnu, až po svou smrt v roce 210 př. n. l., po níž byl v doprovodu své početné terakotové armády…

Bez rodiny Petrů by bylo Slovácko, zejména co se místního folkloru týče, poloviční. Žádná jiná rodina v takovém rozsahu a tak pozitivně neovlivnila místní kulturu jako rodina Petrů. Počínaje otcem, legendárním primášem Jurou Petrů – ročník 1922, přes bratry Juru (ten současně vede dva mužské sbory – Mužáky z Kyjova a Paniháj z Moravan) a Petra a jejich cimbálovou muzikou, žen Hany (vedoucí ženského sboru Tetky) a Věry (ze souboru Tragačnice), až po jejich děti – zpěvačky Bohdanu a Janu a kontráše Jirku a šest vnuků, kteří již hrají ve svojí muzice. V případě dcer, vnuček a vnuků „nepadlo jablko daleko od stromu“. Lidová muzika ve všech svých polohách, prožívaná jako přirozená součást života tohoto rodinného „klanu“, se tak stává…

Vynalézavost československých inženýrů byla známa i ve světě. Dodnes máme v republice zachovánu řadu technických skvostů, dokazujících jejich důmyslná řešení. Spolu s Tomášem Hanákem se v novém dokumentárním cyklu vydejme po jejich stopách… Technické a průmyslové památky jsou fascinující nejen z technologického hlediska, ale dokazují i vynalézavost našich předků. Šlo kdysi o stavby účelové, které v mnoha případech oplývají estetickou kvalitou, jiné ji nabyly s postupem času, ale mnohé nyní po letech stagnování a chátrání třeba hledají svůj nový účel – staly se z nich muzea daného řemesla, rozrostly se, případně slouží svými výjimečnými prostory jako místo pro kulturní akce…