Dokumenty

Dokument zkoumá otázku používání mobilních telefonů ve školách a otevírá širší téma svobody a jejích parametrů. Sleduje, jak různé přístupy k mobilům ovlivňují každodenní život ve škole, interakci mezi dětmi a jejich možnost samostatně rozhodovat o online činnostech. Film přináší pohledy odborníků, rodičů i zkušenosti žáků a otevírá širší diskusi o zodpovědném používání technologií.

V roce 2001 se celý svět vzpamatovává ze šoku po teroristických útocích na newyorská „dvojčata“. Sedmiletý Mír Husajn v té době žije s rodinou v jeskyni v centrálním Afghánistánu. Postupně se učí nejen číst a psát, ale také ovládat kameru, která ho od první chvíle fascinuje. Film na osudech Míra a jeho rodiny ukazuje postupný vzestup a rozvoj jedné z nejchudších zemí světa a prostřednictvím archivních televizních záběrů propojuje každodenní život obyčejných Afghánců s převratnými událostmi, jako je příchod mezinárodních vojsk a svržení vlády Tálibánu. Mírův život nabírá nový směr, když se v Kábulu začne živit jako kameraman a s dějinnými zvraty se začne dostávat doslova do fyzického kontaktu. Příběh opouštíme po návratu Tálibánu, kdy je budoucnost země opět nejistá.

Sídlo rozkládající se na zhruba hektarovém pozemku nedaleko Buckinghamského paláce bylo v průběhu staletí dějištěm přelomových událostí, mimo jiné uvěznění krále Karla I., jenž byl roku 1649 sťat ve Westminsteru. Zdejší kaple se stala poutním místem pro tisíce truchlících, kteří se v září 1997 přišli poklonit princezně Dianě a zapsat do kondolenčních knih. A právě sem se William a Harry přestěhovali po smrti své matky. Když se zde William poprvé setkal s přítelkyní svého otce, požádala Camilla po půlhodinovém rozhovoru s princem o jediné: gin s tonikem.

Filmař divoké přírody Sugandhi Gadadhar zkoumá hravý a houževnatý život vyder v jedné z nejrychleji se měnících řek Indie.

Adolf Loos byl architektem, designérem a provokativním intelektuálem, který zásadně přispěl k vzestupu modernismu. Byl – a stále zůstává – jedním z nejdůležitějších přímluvců za racionalitu v architektuře, jehož můžeme směle označit za praotce moderní architektury a designu. Dokumentární film k 150. výročí jeho narození v Brně představí jedinečnost tvorby, vzniknuvší na pozadí Loosových snad spíše společenských než uměnovědných teorií. Jeho odpor k ornamentalitě byl jednak estetický, současně ale bezmála ideologický – ornament se pro něj stal symbolem zmaru a zatuchlosti, skrývající se za okázalou slupkou Vídně s jejími operami, pentličkami a knedlíčky. Ostatně právě pentličky na rakousko-uherské uniformě jej rozčilovaly do té míry, že si navrhl vlastní vojenskou uniformu, v níž narukoval do první světové války. Poprvé na sebe…