Dokumenty

Dokument zkoumá otázku používání mobilních telefonů ve školách a otevírá širší téma svobody a jejích parametrů. Sleduje, jak různé přístupy k mobilům ovlivňují každodenní život ve škole, interakci mezi dětmi a jejich možnost samostatně rozhodovat o online činnostech. Film přináší pohledy odborníků, rodičů i zkušenosti žáků a otevírá širší diskusi o zodpovědném používání technologií.

V roce 2001 se celý svět vzpamatovává ze šoku po teroristických útocích na newyorská „dvojčata“. Sedmiletý Mír Husajn v té době žije s rodinou v jeskyni v centrálním Afghánistánu. Postupně se učí nejen číst a psát, ale také ovládat kameru, která ho od první chvíle fascinuje. Film na osudech Míra a jeho rodiny ukazuje postupný vzestup a rozvoj jedné z nejchudších zemí světa a prostřednictvím archivních televizních záběrů propojuje každodenní život obyčejných Afghánců s převratnými událostmi, jako je příchod mezinárodních vojsk a svržení vlády Tálibánu. Mírův život nabírá nový směr, když se v Kábulu začne živit jako kameraman a s dějinnými zvraty se začne dostávat doslova do fyzického kontaktu. Příběh opouštíme po návratu Tálibánu, kdy je budoucnost země opět nejistá.

Sídlo rozkládající se na zhruba hektarovém pozemku nedaleko Buckinghamského paláce bylo v průběhu staletí dějištěm přelomových událostí, mimo jiné uvěznění krále Karla I., jenž byl roku 1649 sťat ve Westminsteru. Zdejší kaple se stala poutním místem pro tisíce truchlících, kteří se v září 1997 přišli poklonit princezně Dianě a zapsat do kondolenčních knih. A právě sem se William a Harry přestěhovali po smrti své matky. Když se zde William poprvé setkal s přítelkyní svého otce, požádala Camilla po půlhodinovém rozhovoru s princem o jediné: gin s tonikem.

Filmař divoké přírody Sugandhi Gadadhar zkoumá hravý a houževnatý život vyder v jedné z nejrychleji se měnících řek Indie.

Adolf Loos byl architektem, designérem a provokativním intelektuálem, který zásadně přispěl k vzestupu modernismu. Byl – a stále zůstává – jedním z nejdůležitějších přímluvců za racionalitu v architektuře, jehož můžeme směle označit za praotce moderní architektury a designu. Dokumentární film k 150. výročí jeho narození v Brně představí jedinečnost tvorby, vzniknuvší na pozadí Loosových snad spíše společenských než uměnovědných teorií. Jeho odpor k ornamentalitě byl jednak estetický, současně ale bezmála ideologický – ornament se pro něj stal symbolem zmaru a zatuchlosti, skrývající se za okázalou slupkou Vídně s jejími operami, pentličkami a knedlíčky. Ostatně právě pentličky na rakousko-uherské uniformě jej rozčilovaly do té míry, že si navrhl vlastní vojenskou uniformu, v níž narukoval do první světové války. Poprvé na sebe…

Neobyčejně obyčejný, tak by se krátce dal charakterizovat tento herec. Na první pohled na něm nic zvláštního není. A přece je v každé své roli nezapomenutelný. Jako by každou postavu naplnil přesně tím, co potřebuje a jaká má být. Mnohé role pro něj byly splněným snem. Třeba ta ve filmu Apollo 13. Jako dítě toužil po dráze astronauta a sledoval všechny vesmírné lety. Do dětství se ovšem vrátil svým prvním větším úspěšným projektem s názvem Velký, v němž se postava malého kluka kouzlem ocitne v těle dospělého. Podobný úkol ho čekal i ve Forrestu Gumpovi, kde si zahrál prosťáčka s dětskou duší, který prochází milníky novodobé americké historie. Za svůj výkon dostal Oscara, a to dokonce pouhý rok poté, co…

Ve svých tematických cyklech citlivě zachytil proměny každodenního života společnosti v druhé polovině 20. století a jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách významných institucí doma i v zahraničí… Jiří Hanke, kladenský rodák a jedna z nejvýznamnějších postav české fotografie, oslavil v roce 2024 své 80.narozeniny. Tento dokumentární film vznikl jako pocta jeho celoživotní tvorbě, která je neodmyslitelně spjata s městem Kladno. Film má za cíl nejen oslavit Hankeho přínos české fotografii, ale také uchovat jeho vizuální odkaz pro budoucí generace. Kladno, město s bohatou industriální historií, je Hankeho hlavním inspiračním zdrojem a dominantním tématem jeho díla. Hanke pohledem skrze svůj hledáček fotoaparátu zaznamenal proměny města, jeho lidi, a atmosféru, která již z velké části zmizela. Tento dokument poskytuje divákům hluboký vhled…

Amalfitánské pobřeží přitahuje pozornost návštěvníků z celého světa. I díky jejich touze odpočívat v malebném prostředí vznikaly v tomto regionu přepychové restaurace a honosné vily. K nezapomenutelné podívané pak přispívají hory svažující se k moři, městečka choulící se v malých zátokách i vesnice vysoko na vrcholcích uprostřed bujné vegetace. Nádherné prostředí přímo svádí k řadě aktivit – koupání v moři, návštěvám jedinečných památek, jako je katedrála v Amalfi nebo Villa Cimbrone, či nákup módních oděvů v Positanu.

Elysejský palác, sídlo francouzské hlavy státu, už po staletí vítá a oslňuje nejvýznačnější osobnosti světového dění. Jen málokdo měl však tu čest vstoupit dovnitř. Klasicistní administrativní budova svým vzhledem jen málo připomíná prezidentské sídlo moderní doby. Původně měl totiž palác jiný účel. V 18. století jej nechal postavit nepříliš populární Henri de la Tour d’Auvergne, hrabě z Evreux. Ten byl sice dědicem známého šlechtického rodu, ale k majetku přišel až sňatkem se sotva dvanáctiletou měšťankou Marie-Anne Crozatovou. Právě její věno nechalo vzniknout zprvu těžkopádnému sídlu, které však v průběhu staletí nabývalo na kráse a významu.

Evropské horské oblasti zažívají boom. Po léta byly přehlíženy, ale v době velkého zájmu o udržitelný cestovní ruch si lidé začínají uvědomovat, že některé z nejzajímavějších prázdninových destinací se nacházejí přímo na dosah ruky. Nízké horské krajiny a jejich jedinečné kouzlo jsou znovuobjevovány. Dokumentární seriál vás vezme na filmovou cestu po evropských horských oblastech, kde potkáte překvapivě rozmanitou flóru a faunu.