Dokumenty

Dokument odhaluje ničivou sílu neobvyklých mořských vln, které jsou nepředvídatelné a v letech 2011 až 2018 poškodily více než 50 plavidel, z nichž se 24 potopilo beze stopy.

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román „Quo vadis“, ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne…

Dvaja novinári, ktorí sa rozhodli precestovať svet s malou kamerou, zaznamenávajú exkluzívne zábery z miest kam sa bežný človek nedostane. Spovedajú domácich, pričom sa nevyhýbajú chúlostivým otázkam týkajúcich sa politiky, náboženstva či rasizmu.

Dokument je koprodukcí České televize a francouzko-německé televizní stanice ARTE. Vznikl do prime-time vysílacího okna Documania, v rámci kterého společnost ARTE uvedla i český dokument Život podle Václava Havla realizovaný k 25. výročí Sametové revoluce. Film nevšedním způsobem vypráví o československém podnikateli Tomášovi Baťovi, „králi obuvi“, tvůrci světového obuvnického impéria a starostovi Zlína (1923–1932). Zároveň se soustředí i na jeho pokračovatele a sleduje příběh Jana Antonína Bati a Tomáše Bati mladšího, kteří rovněž významně přispěli k rozvoji rodinného impéria. Tomáš Baťa spolu s bratrem Antonínem a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa. Postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex zahrnující výrobu, obchod, dopravu, služby a finance. Stal se tak jedním z největších podnikatelů své doby… Snímek…

Dokumentární seriál s příběhy vyprávěnými ženami, které spáchaly nebo se pokusily spáchat vraždu. V mnoha případech šlo o jejich partnera a pozadí těchto událostí nebylo nikdy černobílé. Program je vytvářen dokumentárním stylem, průvodkyní je reportérka Sharon Martin. Součástí jsou rozhovory s lidmi, kteří nějakým způsobem u případu figurovali, buď jako přímí účastníci nebo členové vyšetřovacích týmů a samozřejmě také s pachatelkami. Samotný děj je pak doplněn hranými sekvencemi, které mají příběh dokreslit.

Umělá inteligence maluje portréty, píše eseje a dokonce připravuje naše daňová přiznání. Vplížila se do všech oblastí každodenního života a vyvolala obavy, že by mohla být zneužita k ubližování lidem. A nebo ještě hůř, že bude rozvíjet vlastní nápady a čekat, až bude dostatečně výkonná a převezme vládu nad světem. Autoři dokumentu mluvili s některými z „kmotrů“ umělé inteligence o jejich obavách a nadějích do budoucnosti. Film zkoumá vliv umělé inteligence v oblastech, jako je práce a umění, její dopad na pracovníky v rozvojových zemích a obrovské zdroje potřebné k jejímu provozování.

Da Vinci rozšířil své základní vědomosti na všechny oblasti inženýrských služeb, jak vojenského, tak civilního rázu, od konstruování strojů na výrobu látek a plátna pro účely kartografie, až po vodohospodářská zařízení. Svým bezvýhradným hledáním absolutna dal vzniknout pojmu člověka univerzálního, a následujícím generacím zanechal neocenitelná mistrovská díla. Samotné malby však nedokážou podat v plné šíři svědectví o jeho díle. Po celý život si zaznamenával své úvahy a studie a neustále – s úžasnou přesností – kreslil. Až do našich dnů se dochovaly tisíce listů, což ale představuje pouze část, dost možná ani ne polovinu všech Leonardových poznámek, myšlenek a skic. Byl jedním z prvních umělců, kteří objevili potenciální výrazovou sílu, jež se může skrývat v nedokončenosti. Řadí se k oněm…

Každá křížová cesta je i symbolickým odrazem života člověka. Pojďme se podívat za jejich historií.

Jára Cimrman v trysku minulých čtyřiceti let tak, jak jej objevilo, zaznamenalo a k životu přivedlo divadlo.

Luciano Pavarotti byl pravděpodobně nejslavnějším operním pěvcem naší doby. Jeho hlas byl srovnáván s Carusem, kterého obdivoval a věnoval mu hymnus, jenž se stal světovým hitem. Žádný tenor posledních let nedosáhl takového úspěchu a neměl takové kouzlo, styl a tolik fanoušků než on. Luciano Pavarotti rozšířil svou popularitu daleko za hranice italské opery. Jeho značkou se stal bohatý a sytý hlas, který z něj udělal operní hlas dvacátého století. Svůj vliv ale rozšířil i na velké koncerty na stadionech a spolupráci s hvězdami popu, které mu přinesly slávu a zaopatření. Půl milionu lidí navštívilo jeho koncert v Central parku a miliony dalších po celém světě ho sledovali v televizi. Jeho obdivovatelé na něm milovali nejen jeho osobnost a chlapecký šarm,…