Dokumenty

Poznejte příběh roztomilých savců, kteří kvůli své pruhované srsti vypadají jako maskovaní darebáci. Seznamte se s jezevci, pandami červenými, mývaly a nosály…

Možnost vidět majestátní velká zvířata ve volné přírodě téměř vymizela. Pokud ale chceme tyto tvory přece jen pozorovat, nemusíme létat přes oceán. Například zubry můžeme navštívit v jejich přirozeném prostředí – ve střední Evropě. Dalším zástupcem evropských obrů je medvěd hnědý. Ústup medvědů hnědých taktéž zapříčinil lov a ztráta území, stejně jako u zubrů. Postupně se tito predátoři vracejí a rozšiřují ve volné přírodě, a to především na území horských zalesněných svahů. Momentálně jejich populace čítá okolo sedmnácti tisíc jedinců. Kromě zubrů a medvědů se zde vyskytoval tur, v dnešní době již vyhynulý. V současné době se pracuje na obnovení populace tura díky zpětnému získávání jeho genů například z krav domácích. Dalším domestikovaným zvířetem pomáhajícím udržovat krajinu Evropy jsou koně,…

A zsarnokság traumatikus történetei ma is velünk élnek. Az egyéni és kollektív traumák mellett arról is beszélgetünk, hogyan gyógyítható a magyar nemzetlélek a múlt feldolgozásával.

Dokument Marcela Petrova je sondou do života lidí, kteří se na severu Moravy a ve Slezsku přesně rok potýkají s jen těžko představitelnými ranami do vlastních životů. Loňská povodeň přitom byla jen začátkem těchto příběhů. Budují svůj nový svět a řeší všechno, co s tím souvisí. Ale snaží se o to v místech, kde spousta věcí prostě nefunguje. Nejezdí tady vlaky, stále chybějí silnice, místo do školy se chodí do provizorní kontejnerové budovy, mnozí sousedé zmizeli i se svými domy. Každý z příběhů má ohromnou sílu, přitom je každý jiný. Nad každým z nich ale visí všudypřítomné fatální otázky. Zase budeme začínat od píky? A proč vlastně? Vždyť už tohle zažili v roce 1997. A budeme mít dost sil? A má…

Putování po zemi rozmanitých kultur, historických ruin a ohromujících přírodních krás ležící na křižovatce mezi Evropou a Asií… Strategická poloha Gruzie na rozhraní Východu a Západu výrazně ovlivnila kulturní identitu země a pomohla vytvořit trvalé památky, které vznikaly během tisíciletého boje s dobyvačnými říšemi o zachování nezávislosti. Je to země s velmi rozmanitou přírodou. Najdeme tam divoká pohoří s trvale zasněženými vrcholky i hluboké lesy skrývající vodopády a rokle, vytesané do skal před miliony lety. Objevíme i historická města na pobřeží s jedinečnými architektonickými skvosty, kde vedle starobylých staveb a památek na dávno zaniklé říše stojí i překvapivě moderní architektura.

Jiří Barteček se narodil 7. dubna 1954 v Petrovicích u Karviné. Vyrůstal v katolickém prostředí v obci na hranici s Polskem. V srpnu 1968 byl svědkem okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Vyučil se instalatérem a pracoval na zabezpečení traťových úseků železnice. Už v době učení začal plánovat emigraci. Nejprve přes Polsko rybářskou lodí do Švédska. Poté přes Jugoslávii. Z těchto plánů však vždy sešlo. V říjnu 1974 narukoval k pohraničnímu vojsku v Malackách na jižním Slovensku. Absolvoval výcvik psovoda a sloužil na hranici s rozkazem zabíjet. Dne 12. září 1975 přeplaval v noci hraniční řeku Moravu a během služby převedl do Rakouska také dva civilisty. Pobýval v uprchlickém táboře Traiskirchen nedaleko Vídně. V Československu byl v nepřítomnosti odsouzen na 26…

Prostředí německého Porýní konce 60. let se stalo určující pro vznik uznávané kapely Kraftwerk. Samotářští mladíci se stali průkopníky elektronické hudby a svým zcela originálním industriálním zvukem inspirovali nespočet dalších umělců po celém světě. Příběh skupiny dokreslují nejen archivní záběry sahající až do roku 1970, ale také výpovědi blízkých spolupracovníků kapely i hvězd, které hudba německé legendy ovlivnila. O své vzpomínky se podělí třeba průkopník techna Derrick May, zakladatele skupiny Can Holgera Czukay, fotograf skupiny Peter Boettcher nebo kurátorka Tate Modern Caroline Woodová. A právě ukázky z vystoupení kapely Kraftwerk v londýnské galerii dotváří celkové vyznění dokumentu.

Krátký dokument zkoumá vliv zázračného hráče NBA Jeremyho Lina a kulturního fenoménu známého jako „Linsanity“, který v roce 2012 zachvátil New York i celý svět sportu.

Dohlédnout až k obzoru a získat skutečnou představu o rozloze okolního světa je občas velmi obtížné. Při pohledu shora ale krajina nabývá na dramatičnosti a kráse. Díky moderní technice máme dnes i my možnost odhalit neuvěřitelnou rozmanitost krajiny a vychutnat si pestrou paletu barev pokrývajících naši planetu. Je to ale také příležitosti pochopit propojenost veškerého života na celé Zemi.

Pštros je největším ptákem na světě. Tento ptačí obr se prohání po afrických savanách a dosahuje výšky 280 centimetrů, při běhu můžeohou vyvinout rychlost až devadesát kilometrů v hodině. Ale neumí létat. Dalšími, kdo patří do stejného nadřádu běžců jsou jihoameričtí nanduové či emuové a kasuáři v Austrálii a Oceánii. Jak se stalo, že tyto na pohled podobné ptáky najdeme dnes v tak od sebe vzdálených zemích? Díky novým analýzám a technologiím jsou dnes vědci schopni rekonstruovat způsob života jejich vyhynulých předků a objasnit záhady a tajemství XXL jedinců, jakými byli třeba sloní pták na Madagaskaru nebo největší lidstvu známý pták moa, který žil na Novém Zélandu. Až do konce prvního tisíciletí byl jeho jediným predátorem neméně kolosální dravec –…