Filmy

Příběh vypráví o starostech vesnických rodičů, jejichž dcera se usadila ve městě – a oni se vypravili za ní. Považují za skandální, že přijímá pánské návštěvy, aniž tuší, že všechno je jinak.

Pyšné Francii zazpíval parodii Marseillaisy v rytmu reggae, v přímém přenosu si zapaloval cigarety bankovkami, svedl sex-symbol Brigitte Bardot v dobách její největší slávy, jeho duet s Jane Birkin “Je t’aime… moi non plus“ odmítli hrát v několika zemích kvůli obscénnímu textu. Serge Gainsbourg byl provokatér a skandalista stejně jako skvělý hudebník a umělec. V porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti. Koho urazil a svedl, jaké hity nesou jeho rukopis a kam až sahalo jeho charizma ukáže film Gainsbourg, který je stejně zábavný a bouřlivý jako celý Gainsbourgův život.

Jeffrey Wright hraje Monka, frustrovaného spisovatele, který už má dost toho, že establishment vydělává na „černošské“ zábavě, která se opírá o otřepané a urážlivé stereotypy. Aby dokázal správnost svého postoje, napíše Monk pod pseudonymem obskurní „černošskou“ knihu, která ho zavede až do samého středu pokrytectví a šílenství, o němž tvrdí, že jím opovrhuje…

Duo tvořené cateringovou pekařkou Goldy a detektivem Tomem se tentokrát setkává na svatbě Tomovy bývalé manželky. Ráno v den svatby je však ženich nalezen mrtvý a po nevěstě se slehla zem – podezření padá na všechny přítomné, včetně samotného detektiva…

Představte si, že můžete vstoupit do nejkrásnějších muzeí světa, kde zázraky a historie ožívají. To se stalo výchozím bodem všech dílů série Noc v muzeu, která nadchla diváky po celém světě. Děj třetího filmu se nyní přenese do Evropy i se všemi milovanými postavami, které tu zažijí zatím největší dobrodružství. Když se oživlé exponáty v Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku začnou chovat podivně, Larry (Ben Stiller), nově povýšený ředitel nočního muzejního provozu, musí zjistit proč. Magická zlatá deska, díky které exponáty každou noc ožívají, začne korodovat a kouzlo se pomalu, ale neúprosně vytrácí. Odpověď na to, jak ji obnovit, se skrývá v Britském muzeu v Londýně. Larry by pro záchranu své muzejní „rodiny“ udělal cokoli, a tak se vydá…

Wolff řeší vraždu s kryptickým vzkazem. S bratrem a agentkou odhalí spiknutí a stanou se cílem zabijáků.

Na mraky se už nikdy nebudete dívat stejně. Hororový epos o sourozencích vlastnících ranč, kteří se stanou svědky podivného a mrazivého objevu.

John, je bývalý voják a žije poklidný život se svou rodinou, náhle je však přepaden a jeho rodinaje nemilosrdně zastřelena, sám je pak těžce raněn, jediné, co mu zůstane ve vzpomínkách, je že vrahem, je jeho kolega z armády, Luc Deveraux. Po několika měsících, se John zotaví a jeho jediný hnací motor, je pomsta, vše okolo Johna, je však velice divné a nepochopitelné, dívka jménem Sarah, tvrdí, že s Johnem má poměr, ale ten si nic nepamatuje, postupně si však vybavuje nějaké okolnosti. Vše je ale docela jinak, dříve, byl vládou vybudován projekt universální voják, kde všichni byly speciálně vylepšeni, tento projekt, se však vymkl kontrole a samotní polo roboti, se rozprchli mezi normální lidi, po nějaké době, se Andrew…

Kapitán Vašátko zemřel. Horác nad rakví na malém venkovském hřbitově vzpomíná na jejich první společný případ. Seznámili se před deseti lety ve venkovském penzionu, kam Horác přijel na pozvání bývalého kolegy ze studií Štěpána Nováka. Ten do penzionu pana Šimáčka, kam pravidelně jezdí, svolal svoje bývalé spolužáky z akademie. Od promoce uplynulo 25 let. Z pětice spolužáků zbyli tři: jeden je po smrti, další emigroval do USA. Eva přijela se svým druhým manželem Ondřejem, ale neklape jim to. Štěpán se věnuje abstraktní malbě, má na sebe velké nároky a pronásledují ho vnitřní běsi. Horác přežívá, jak to jen jde… Ukazuje se, že majitel penzionu Šimáček je amatérským malířem. Odborně vzdělané hosty nejvíc zaujme jeho obrázek, na kterém je měsíc s…

„Tento příběh byl volně inspirován skutečným kriminálním a soudním případem. Odehrál se v Praze a v Tatrách v letech 1926-1928 a byl později označen za jeden z největších, ne-li vůbec největší, jaký předmnichovská republika zažila. Přesto se tehdejší policii a justici nepodařilo objasnit a uzavřít případ tak, aby ještě dlouho po skončení procesu nevyvolával oprávněné otázky. I když soud vynesl rozsudky, zůstal případ svým způsobem otevřený, a tak je také zachycen ve scénáři, který zůstal v základním půdorysu věrný skutečnosti,“ říká scenárista Václav Šašek, autor dvoudílné televizní inscenace Proces s vrahy Martynové… Proces zabíral první stránky tehdejších raníků i večerníků, novin všech politických stran a směrů. Proč tolik senzace? Do té doby pro vraždu před soudem stávali většinou lidé, kteří…