Filmy

Předmětem doličným o mikrobu zla, jenž pomalu pronikl do organismu českého národa, je tento film, pohlížející analytickým okem na život nás všech. Prostřednictvím prolínajících se osudů tří dvojic evokuje tuzemský život před listopadem 1989, zatížený dusivou atmosférou nesvobody, i po listopadu, kdy se relativně nic nezměnilo, protože se nezměnili lidé. Pochmurný závěr naznačuje, že morová epidemie dosud trvá.

Hlavní postavou psychologického dramatu je pražský specialista doktor Meluzín, jenž po rozchodu s manželkou, která se rozhodla emigrovat a zůstala v zahraničí, přijal místo obvodního lékaře v městečku Větrov. Chce tu znovu najít duševní klid a ztracenou životní rovnováhu, k čemuž mu mají pomoci také vzpomínky na dětství, neodmyslitelně spojené s vůní podzimních ohníčků a pečených brambor. Meluzín se pomalu sžívá s krajem i lidmi. Jenže žádný začátek není snadný…

Venkovan Josef Bezoušek se vypravil do Prahy na delší návštěvu v rodině svého syna advokáta. Syn, snacha i vnučky ho přijali s otevřenou náručí, a tak si u nich dědeček rychle zvykl a moc se mu v metropoli líbí. Užívá si procházek i městských atrakcí a mimoděk se přitom zamíchá do příběhu zakázané lásky synovy švagrové. Ta ztratila hlavu pro chudého mladíka, otec její známosti nepřeje a vězní dívku doma. Pantáta Bezoušek se nechtěně ocitne přímo v centru aféry – a už se na něj řítí malér. On sám by ho sice vydržel, před odjezdem z Prahy však chce celou záležitost urovnat ku prospěchu nešťastných milenců… Ve filmu je zachycena část inscenace „Prodané nevěsty“ v Národním divadle v režii Josefa…

Křik je první celovečerní hraný film Jaromila Jireše, kterým se tento tvůrce zařadil mezi úspěšné a talentované debutanty šedesátých let. Jeho generačními souputníky byli tehdejší spolužáci z pražské filmové fakulty AMU Miloš Forman, Věra Chytilová a Jiří Menzel. Inspirací pro jejich tvorbu byla francouzská filmová avantgarda, která se vyznačovala především dokumentaristickým přístupem v oblasti hrané tvorby. Zřetelný vliv dokumentaristické praxe ovlivnil i prvotinu Jaromila Jireše, která vznikla podle scénáře Ludvíka Aškenazyho. V četných reminiscencích autoři vyprávějí příběh jednoho důležitého dne v životě mladé dvojice – je to den, kdy má na svět přijít jejich první dítě. Jaromil Jireš použil nekonvenční metodu snímání skrytou kamerou. Pro zvýšení autentičnosti zde hrála také řada neherců. Film získal Zvláštní uznání za dílo mladého režiséra…

Bohatý stavitel, majitel několika domů, nemá rád chudé podnájemníky, zvláště když neplatí činži. Ale ještě větší potíže mu přichystá syn, když se zamiluje do zcela nemajetné květinářky. Komediální nadsázka se tu nepříliš obratně kříží s dojemností. Ze stejnojmenné povídky Ignáta Herrmana zůstala jen základní dějová osnova, postavy i jejich motivace doznaly značného zploštění.