Filmy

Veterán CIA JJ a jeho 14letá nevlastní dcera a chráněnkyně Sophie se znovu spojí, aby zachránili svět, když je turné středoškolského sboru přerušeno.

Zdravotnice s jasnovideckými schopnostmi je nucena čelit své minulosti, aby přežila smrtící současnost.

Mladá učitelka Jana byla v parku přepadena, znásilněna a uškrcena. Všichni tuší, že hrůzný čin spáchali mladíci Dostál, Hagar a Daniš, žáci sedmé třídy. Janin bratr Tomáš se průběžně informuje na policii o průběhu vyšetřování. Když však ani po šesti měsících nejsou pachatelé uvězněni kvůli nedostatku důkazů, rozhodne se nastoupit do místní školy jako nový učitel. Rychle zjišťuje, že o studium tu nikdo nemá nejmenší zájem. Řediteli záleží jen na  jeho klidu a učitelé, kteří chtějí žáky opravdu něco naučit, nemají žádné zastání. Když žák Dostál zbije tělocvikáře baseballovou pálkou, přijdou detektivové z kriminálky, mezi nimiž je i vyšetřovatel Janiny vraždy, a Tomášova identita je odhalena…

Hlavní postava příběhu, mladá zdravotní sestra Marta Kavanová, která stojí poněkud stranou obvyklého rozložení rolí mezi „četníky a zloděje“. Je „pouze“ lehkomyslnou manželkou, která se nezajímá, odkud její manžel bere peníze na její blahobytný a bezstarostný život. Netuší, že peníze pochází nejen z podvodných kšeftů s obrazy a šperky, ale také z loupežného přepadení menší pražské pošty, během kterého jeden z Kavanových kompliců zastřelil mladou úřednici a zranil policistu. Teprve po manželově nečekané smrti Marta zjistí, že byl zapleten do podezřelých obchodů a vzápětí je ve svém bytě přepadena dvojicí neurvalých manželových kompliců, surově se domáhajících peněz z poštovní loupeže, které měl Kavan na čas někde ukrýt. Když objeví fotografie mlýna, který muž nedávno koupil, donutí ženu, aby je tam…

DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 – 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 – 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a „Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech“…