Historický

Princezna Alžběta, dcera Jindřicha VIII. a jeho druhé ženy Anny Boleynové, je na příkaz královny, své starší nevlastní sestry Marie, uvězněna v Toweru pro podezření ze spiknutí. Lid v zemi je totiž s Mariinou vládou nespokojený a Alžběta by se v případě Mariiny smrti stala vládkyní. Důkazy o spiknutí se však ani za rok nepodaří nalézt. Marie nakonec zemře na rakovinu. Pětadvacetiletá Alžběta, díky svému protestantskému vyznání milovaná většinou lidí v zemi, nastoupí na trůn. Přestože je to žena uvnitř křehká a plná pochybností, od samého začátku své vlády začne vystupovat jako rozhodná a neústupná panovnice. A to se vyplatí nejen jí samotné, nýbrž celé Anglii. Ohrožuje ji totiž mimo jiné skotská královna Marie Stuartovna, která uplatňuje nárok na anglický…

Existuje bezpočet barvitých příběhů o démonických vystoupeních Niccola Paganiniho. Pouze málo diváků ví, že věnoval zvláštní pozornost výběru strun pro svůj nástroj – housle. Znalost udržovaná po staletí v tajnosti spočívala ve výrobě strun z jehněčích nebo ovčích střev, které se nazývaly italsky corde divine, tedy božské struny. Německý dokument Paganiniho bájné struny režiséra Herberta Eisenschenka je neobyčejnou filmovou studií čtyřsetletého evropského vývoje strun, na jehož konci přicházíme k zásadnímu poznání: dojem ze zvuku střevových strun osciluje mezi lidskou nepřesností a dokonalostí přírody. Přitom perfektnost při provozování hudby je v tomto případě spíše nežádoucí. V dokumentu hovoří Matthias Honeck z Vídeňských symfoniků, dirigent Ingo Metzmacher, barokní cellista Christoph Harer, strunař Mimmo Peruffo, ředitel římské konzervatoře Santa Cecilia Roberto Giuliani, houslař…

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa.

Dokumentární série, která zkoumá mechanismy fungování státní bezpečnosti a odhaluje pozadí tajných operací i příběhy jejich obětí

Alexander Dubček, rozporuplná osobnost československých dějin. Člověk, k jehož osobě se upínaly naděje během pražského jara 1968. Člověk, který vystoupal do nejvyšších pater politické garnitury, aby z nich byl následně odstraněn. Režisér Robert Kirchhoff v organickém celku představuje Dubčeka od dětství přes dobu největší slávy, kdy svou popularitou připomínal popovou hvězdu, jeho následný odchod do ústraní a pokus vrátit se do vrcholné politiky po roce 1989. Pomocí archivních záběrů i současných výpovědí skládá dohromady obraz „fenoménu Dubček“, jenž měl nesporný vliv na chod dějin, ale i na současnost, kdy je jeho odkaz stále znovu oživován a interpretován.

Pravidelní diváci cyklů Hvězdy stříbrného plátna či Filmařské legendy dobře znají britské filmové kritiky, kteří nás jimi provázejí. A právě Neil Norman, Stephen Armstrong a Ian Nathan nás provedou i průřezem slavných snímků, které pojednávají o korunovaných hlavách, ať již smyšlených, historických nebo dokonce těch, které si můžeme pamatovat z nedávné minulosti. Schválně, dali byste dohromady takových titulů pětadvacet? Naše fundovaná trojice ano. Těšit se můžeme na ukázky ze snímků jako Královna Viktorie, Marie Antoinetta, Cid, Ivan Hrozný, Kleopatra, Krvavý trůn, Králova řeč a dalších.

Když se v hollywoodských filmech vyskytne cokoli o Francii a Francouzích, je to většinou pořád totéž: láska, svádění, umění, Pařížanky, Eiffelova věž, Vítězný oblouk. Tolik slov, která si celý svět okamžitě spojí s Francií. Obraz, který formovala americká kinematografie od počátku 20. století a který se Francouzů drží dodnes. Tento zábavný dokument vás provede hollywoodskou Francií od začátků až po současnost a ukáže řadu klišé, kterými je tato historie protkána.

Elitní tým archeologů objevil ve stínu pyramid nové naleziště. Podaří se konečně rozluštit hádanku ztracených faraonů?

V letech 1945–1954 vedla Francie válku v zemích vzdálených více než devět tisíc kilometrů. Byla to válka strašná, provázená vyjednáváním i zradou, iluzemi i vystřízlivěním. Byla to válka osvobozenecká i zotročující, plná naděje i nelidského utrpení. Tato válka vyplenila zemi, měla na svědomí stovky tisíc mrtvých a odstartovala rozpad francouzské koloniální říše. Byla to válka mnoha tváří: válka o kolonie, válka za nezávislost, studená válka i válka, která upadla v zapomnění. Ve třicátých letech 20. století stála Francie v čele obrovského impéria sestávajícího přibližně ze čtyřiceti území. Na dvanácti miliónech kilometrů čtverečních v Asii, Africe, Americe i Oceánii vládla více než sto miliónům obyvatel. Francouzská Indočína, kterou tvořil Laos, Kambodža a tři oblasti ve Vietnamu, byla považována za perlu impéria. Za…

Jedním z těch, kdo odešli z Československa před r 1989 za svobodou, byl i Antonín Štěpán z Daminěvsi, syn z velkého statku na Mělnicku. Po roce 1948 se nechtěl sklonit před komunistickou mocí a za dramatických okolností emigroval do Belgie. Zde se jako nemajetný uprchlík dokázal prosadit, oženil se Belgičankou Anne-Marie Dewinter z dobré rodiny. Jako emigrant zpět do vlasti nesměl, Anne-Marie byla jeho jediným spojením s rodinou v Československu. Teprve po r. 1989 se A. Štěpán mohl vrátit do Čech a spatřit ruiny, které zbyly z rodinného statku. Hospodářství Štěpánových bylo v padesátých letech minulého století, tak jako mnoho jiných, tehdejší komunistickou mocí zabráno a zdevastováno. V 90. letech pak trávili Štěpánovi v Daminěvsi většinu času, aby je znovu…