Historický

Viktoriánská éra určila podobu moderní Anglie. A jeden muž v ní zanechal nesmazatelnou stopu. Princ Albert, manžel královny Viktorie, byl vizionář a angažoval se v architektuře, školství i sociálních otázkách. Dal výrazný podnět k reformám občanské společnosti a zastával se chudých způsobem, který tehdy nebyl běžný. Jako jeden z prvních si uvědomil důležitost a možnosti využití fotografie a stal se iniciátorem a organizátorem první světové výstavy v Londýně. Spisovatel a historik Saul David nás provede královskými archivy a přiblíží nám osudy a myšlenky „Prince chotě“ prostřednictvím jeho osobních dopisů, rodinných fotografií i konkrétních budovatelských plánů, jež se však vinou Albertova předčasného skonu v pouhých 42 letech podařilo uskutečnit jen zčásti.

Vždy se předpokládalo, že všichni vikingští válečníci byli muži. Nové poznatky to však zpochybňují. Vědci v čele s průzkumnicí National Geographic Ellou Al-Shamahiovou využijí nejmodernější technologie k potvrzení, že před více než tisíci lety bojovaly v řadách Vikingů i ženy.

Novinka režiséra Guye Ritchieho velmi osobitě a nadčasově vypráví klasický příběh formou nové akční fantasy. Když je v Artušově dětství zavražděn jeho otec, zmocní se koruny Artušův strýc Vortigern (Jude Law). Artuš, oloupený o následnické právo prvorozeného syna, vůbec netuší, kdo ve skutečnosti je, vyrůstá v tvrdém prostředí městských uliček. Když se mu ale podaří vytáhnout meč z kamene, obrátí se mu život vzhůru nohama a musí vzít na vědomí svůj skutečný původ.(Freeman Ent.)

Doba uvolnění Pražského jara, stejně jako idea komunismu s lidskou tváří skončila v Československu 20. srpna 1968 s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka stály před zánikem a zneplatněním. Nejvýznamnější představitelé Československa byli zajištěni a odvlečeni do Moskvy, aby nakonec popřeli svá vlastní dřívější stanoviska. To včetně Zdeňka Mlynáře, nově zvoleného tajemníka ÚV KSČ a spoluautora reformního Akčního programu, z jehož pohledu jsou události líčeny… Britské televizní dokudrama z roku 1980 rekonstruující osudné srpnové dny v Československu je adaptací knihy Zdeňka Mlynáře „Mráz přichází z Kremlu“. Pro českého diváka se jedná se o ojedinělý pohled „zvenčí“, který ve své době významně přispěl k představení západnímu publiku etapu českých potažmo československých dějin, jež uvedla zemi do…

Kostýmní milostná historka, natočená podle předlohy Honoré de Balzaca, vypráví o mladé ženě, která chce nejen počít dítě mimo manželství, ale hlavně všemi prostředky zabránit, aby dočasný milenec zjistil její identitu. Proto se mu ukazuje vždy skrytá za závojem. Když se s ním později náhodně setká s jako těžce zraněným vojákem, dlouho váhá, zda mu má svěřit své tajemství. Film patří mezi ryze únikové produkty raně okupační éry.

První zmínka o Amazonkách, odvážných a neohrožených bojovnicích, pochází z řecké mytologie a dlouho byly považovány za legendu. Nedávné archeologické objevy však náš pohled změnily. Od Sibiře po Arménii odhalují vědci nálezy, které představují starověké národy v jedinečném světle. Dnes je již jasné, že s bojovou výbavou byli pohřbíváni nejen muži. Existovalo však doopravdy místo obývané výhradně bojovnými ženami? Díky práci paleogenetiků, osteoarcheologů a bioarcheologů je nyní možné zpochybnit dějiny dosud psané výhradně muži.

Dokument o výzkumu Mendelových ostatků představuje výsledky, se kterými přišli vědci z Masarykovy univerzity při zkoumání jeho genomu. Podařilo se zjistit, jak byl zakladatele genetiky Gregor Johann Mendel vysoký, odborníci také znají velikost Mendelova chodidla či obvod hlavy. Sestavení posledních osmi procent DNA lidského genomu kvůli jejich složitosti trvalo vědcům skoro dvacet let. Teď ale existují kompletní informace, které umožní lépe pochopit, jak se lidé formují jako individuální organismy a jak se člověk liší nejen jeden od druhého, ale i od jiných druhů.

V roce 1945 vstoupil svět do atomového věku. S tím, jak se upevňovala jeho role otce bomby, se Oppenheimer stále více obával potenciálního nebezpečí, které by vědecké vynálezy mohly představovat pro lidstvo.

Často se říká, že dnešní svět je mnohem násilničtější, než byl v kterékoli dřívější době. Jiní se naopak domnívají, že za tento názor může zkreslený obraz, který nám prezentují sdělovcí prostředky. Pokud je opravdu fakt, že dnešní lidstvo je mírumilovnější než dříve, nabízí se otázka, zdali je tento stav udržitelný, nebo pouze přechodný. Znamená terorismus opravdu stále rostoucí hrozbu? Je agrese neodmyslitelnou součástí lidské povahy, nebo je dílem okolností, které přejí jejímu vzniku? Je rozdíl mezi lidskou a zvířecí agresivitou? Dá se agresivita dědit? Jak a proč se měnily formy násilí v průběhu dějin? A vznikají také nové, dříve neznámé formy agrese? Jak se změnilo společenské posuzování násilí? Nový dokumentární film na Spektru se bude snažit odpovědět jak na výše…

Podívejte se na nejslavnější bitvu polských dějin z pohledu tří jejich nejvýznamnějších účastníků: Jagellonského krále Vladislava, litevského velkoknížete Vytautase a velmistra Řádu německých rytířů Ulricha von Jungingena. V tomto jedinečném historickém filmu ztvárnili tyto postavy ti samí herci, kteří je oživili v populárním seriálu Koruna králů. Sebastian Skoczeń, Michał Chorosiński a Szymon Nygard vyrazili z dnešního Krakova, Vilniusu a Malborku, aby se nakonec setkali přímo na bitevním poli u Grunwaldu. Během pozoruhodné výpravy divákům zprostředkovávají motivace, prožitky a pocity svých postav. Díky tomu není film 1410: Bitva u Grunwaldu obyčejným a běžným dokumentem o událostech, které se odehrály před mnoha staletími. Místo toho největší triumf v dějinách polské armády znovu ožívá na obrazovce přímo před vašima očima.