Historický

Dvoudílný dokument Zlatá labuť: Jak to bylo doopravdy představuje dobu, ve které se odehrává první dobový seriál TV Nova Zlatá labuť. Odhalí, jak se ve třicátých letech nakupovalo, podnikalo, stavělo, pracovalo, co lákalo bohaté i chudé a po jakém zboží v tehdejším Československu toužili naprosto všichni.

Je rok 1945. Válka je téměř u konce. Spojenci okupují Německo, kde se většina nacistických hodnostářů zabila nebo byla zajata a chystají se k soudu. Světový řád prochází v důsledku války změnami. V této situaci je americký voják a odborník na středověké posvátné umění pověřen nejnebezpečnější misí. Má tři týdny – do začátku Norimberského procesu – na vyřešení záhady, kterou by přispěl ke konci Třetí říše a současně vrátil relikvie Svaté říše římské.

Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník…

Čtyřdílný seriál vypráví neuvěřitelný příběh polského podzemního státu, největší skupiny protihitlerovských partyzánů v okupované Evropě. Toto vyprávění, natočené přímo v Polsku, odhaluje klíčovou roli, kterou podzemní hnutí sehrálo při shromažďování zpravodajských informací, komunikaci se Spojenci a narušování německé válečné mašinérie. Seriál je ilustrován archivními záběry, z nichž některé jsou zveřejněny poprvé mimo Polsko, a také využívá písemné a nahrané výpovědi z první ruky, odborné pohledy renomovaných historiků, včetně Pawla Ukielského, zástupce ředitele Muzea Varšavského povstání, a profesora Rafala Wnuka z Historického ústavu Polské akademie věd. Seriál také odhaluje, jak polské podzemní hnutí prokázalo tváří v tvář nacistickým zvěrstvům neuvěřitelnou odolnost a jak jeho činy změnily průběh druhé světové války.

Příběh 2. světové války, od prvního výstřelu po závěrečný atomový výbuch, je spletitý a zasahuje každý kontinent. Představíme si padesát zásadních milníků, které ilustrují trýznivou a násilnou historii této války. Prostřednictvím vojenských akcí, velkých bitev a ústupů, porážek a vítězství se zaměříme na to, co rozhodlo o výsledku na bojištích i ve vzduchu v Evropě, Asii, severní Africe a ve světových oceánech. Rovněž se zaměříme na politické a hospodářské dopady války i na to, kdo získal moc a kdo ji ztratil, jak se válka financovala a jak se uspokojovala její potřeba zdrojů. V šesti dílech si tyto okamžiky přiblížíme v chronologické posloupnosti. Na každém kroku byly přítomny kamery, které zaznamenaly tyto podstatné body zvratu. Od nestability navozené 1. světovou válkou…

Filmové dílo o zděděném rodinném traumatu a hledání úspěšné léčby ve vztahu rodiče a dítěte. V květnu 1944 přijela do Osvětimi mladá Židovka. Byla ve druhém měsíci těhotenství, a tak si ji Dr. Mengele hned vybral k lékařským experimentům. Dítě při narození vážilo jeden kilogram a pět dlouhých týdnů muselo být ukrýváno, dokud nebyl vyhlazovací tábor osvobozen. Novorozeně se později samo stalo matkou, která nejenže zdědila trauma holocaustu, ale předala je i vlastní dceři, s tím, jak se z ní snažila vychovat člověka schopného přežít. Dcera se stala ultraortodoxní judaistkou a zabývá se výzkumem rakoviny. Dělá vše pro to, aby trauma utlumila a nepředala je svým dětem. Matka a dcera se zkoušejí vyrovnat s minulostí svérázným způsobem, cestují na místa,…

Jedinečné architektonické dílo v srdci Paříže, Hôtel de Ville, patří k nejvýjimečnějším, ale zároveň nepříliš opěvovaným stavbám francouzské metropole. Radniční budova  francouzského hlavního města připomíná včelí úl – každý den tu pracuje tisíc zaměstnanců a jedenáctkrát do roka tu zasedá sto šedesáti tříčlenná městská rada. Zdejší kancelář starosty je díky své rozloze dokonce větší než kancelář prezidenta republiky či předsedy vlády. Tento pařížský palác všech superlativů má bouřlivou minulost.

Film inspirovaný skutečným příběhem jednoho z největších vojevůdců své doby, nikdy neporaženým Janem Žižkou z Trocnova, který se stal díky svým činům legendou. Evropa na konci 14. století. Vše, co vybudoval Karel IV., císař římský a zároveň český král, se rozpadá. Staleté pořádky se otřásají v základech. Císařův prvorozený syn a nástupce Václav IV. je příliš slabým panovníkem do takové doby. Přední magnát v zemi, pan Jindřich z Rožmberka, pohlcuje dvorce svobodných zemanů jeden po druhém. Ale jeden z nich se mu postaví, jeho jméno je Jan Žižka.

Emil přijíždí roku 1961 za svým bratrem Alexem do filmového studia Babelsberg v Německu, kde potkává krásnou dívku, do které se zamiluje na první pohled. Myslí si, že je to světoznámá francouzská herečka Beatris, ale je to jen její dablerka Milou. Emil zničí při natáčení kulisy a je drzý na Beatris, a tak je vyhozen ředitelem z Babelsbergu. Milou ho zachrání a utečou spolu na její tajné místo. Emil si s ní domluví další schůzku, na kterou Milou nepřijde, protože jsou uzavřeny hranice mezi východním a západním Německem. Emil Milou opravdu miluje a vymyslí plán, jak ji znovu vidět. Pod falešným jménem si zabere kancelář a chce vymyslet film, kvůli kterému by Beatris s Milou přiletěli zpět. Maskérka Christa ho…

Harold Schenck byl amatérský filmař a fotograf, kterému se v roce 1937 podařilo natočit jedinečné záběry posledních okamžiků existence světoznámé vzducholodi Hindenburg. K záznamu se dokonce nedostali ani tehdejší vládní vyšetřovatelé neštěstí. Snímek začíná dříve než obvyklé filmy známé z týdeníků a byl natočen ze zcela neznámého úhlu, na němž vynikla celková délka a šířka mamutího vzdušného plavidla. Jedná se také o jediné známé záběry Hindenburgu během letu. Tým složený z vyšetřovatelů leteckých neštěstí, historiků a vědců se na základě tohoto nového důkazu pokusí zanalyzovat světoznámé neštěstí.