Historický

Příběh tragické lásky korunního prince Rudolfa Habsburského k baronese Marii Vetserové. Rudolf, který hledal zapomnění na své manželství bez lásky s belgickou princeznou Stefanií v nesčetných milostných avantýrách, který se marně pokoušel prosadit ve zkostnatělém Rakousku-Uhersku pokrokovější ideje, a byl proto v neustálých sporech se svým otcem, císařem Františkem Josefem, našel v lásce k mladičké, nevinné Marii nový smysl své existence. Poprvé v životě skutečně miloval a byl odhodlán vybojovat si právo na život s milovanou ženou navzdory všem a všemu. Brzy měl však poznat, že následník habsburského trůnu má před sebou jen jednu možnou cestu: tu, kterou mu určila odvěká (a v 19. století ještě zdaleka neměnná) tradice… Snímek byl v r. 1970 nominován na Zlatý glóbus za nejlepší…

Seriál, který nám umožní nahlédnout do příslovečně spletitého klubka rodinných vztahů klanu Kennedyových. Mnohé nám pomohou rozplést historici, ale i rodinní příslušníci.

Na konci druhé světové války přinutí dánská armáda německé zajatce, kteří jsou skoro ještě dětmi, splnit nebezpečný úkol – zneškodnit a odstranit nášlapné miny z dánského pobřeží. Chlapci bez potřebných znalostí i nezbytných technických pomůcek velmi rychle pochopí, že pro ně válka ještě zdaleka neskončila. Snímek „V písku – Příslib svobody“, inspirovaný skutečnými událostmi, odhaluje neznámý příběh jednoho tragického okamžiku dánské historie.

Nedávno odtajněné záznamy anglické kontra špionážní služby MI5 odhalily příběh o špionce, které se podařilo ukrást tajemství britské atomové bomby a předat je Sovětskému svazu. V lednu 1941 se německá uprchlice židovského původu Ursula Kuczynská dostala i se svými dětmi díky britskému pasu do Oxfordu. Podařilo se jí usadit se a vést každodenní život obyčejné ženy v domácnosti, jenže měla jedno velké a temné tajemství – působila jako špionka ve službách Sovětského svazu.

V pondělí 6. srpna 1945 přesně v 8 hodin a 15 minut ráno vstoupil svět do atomového věku. Po přibližně patnácti sekundách od svého vypuštění dopadla vůbec první válečně použitá jaderná zbraň na svůj cíl, japonské město Hirošima, a srovnala jej se zemí. Podle minimalistických odhadů zahynulo bezprostředním působením výbuchu na 70 tisíc obyvatel a další desítky tisíc podlehly v následujících hodinách, dnech, měsících a letech zničujícím požárům, nemoci z ozáření či následkem dalších účinků bomby s nevinným označením „Little Boy“. Se svými vzpomínkami na osudné okamžiky se podělí očití svědci z řad obyvatel postiženého města i členové posádek doprovodných bombardérů Great Artist a The Necessary Evil, jejichž úkolem bylo změřit sílu výbuchu a vše fotograficky zdokumentovat.