Historický

Dokument přibližuje historii sakkárské nekropole. Po celé egyptské dějiny bylo toto místo pohřebištěm. Ukládány sem byly ostatky faraonů, ale také soukromých osob, většinou s celými rodinami. Nedílnou součástí však bylo rovněž Serapeum tvořené chrámy, kaplemi a katakombami, v nichž byli pohřbíváni Ptahovi posvátní býci Apidové. Lokalitu detailněji prozkoumal francouzský archeolog Auguste Mariette v 50. letech 19. století. Po jeho stopách se v posledních pěti letech vydali také vědci z pařížského muzea Louvre, v němž jsou vystaveny nejzajímavější z Mariettových nálezů včetně slavného Sedícího písaře.

Čáslavský už není jen historik filmu, je to pojem, který přivádí každý týden k obrazovkám statisíce diváků. Proč? Protože dokáže jako jeden z mála lidí v této republice obsáhnout svými znalostmi historické události politické a společenské. Ale se stejnou dávkou schopnosti citlivě rozlišovat skutečně důležité věci. Pořad Hledání ztraceného času je jedinečným počinem, který udržuje naši schopnost reflexe a v dobách nepříznivých dává sílu, kterou čerpá z nás samotných, z naší historie, z našeho filmového archivu. Hledání ztraceného času je legendárním projektem České Televize. Vždyť se vysílá od roku 1992 a dosud bylo vyrobeno více než 350 dílů.

Aktuální záznamy událostí pro Československý filmový týdeník před padesáti lety jsou dnes již historickým dokumentem.

Tento seriál představí, jak mění nejmodernější věda náš pohled na dávnou minulost. Odhalíme kolaps civilizací doby bronzové před více než 3 000 lety, vzestup klasické civilizace a pád Římské říše. Špičkoví historici se s námi podělí o to, jak jim nová data o stavu naší planety poskytují nové poznatky o tom, jak klimatické změny, pandemie a sopečná aktivita ovlivnily běh lidských dějin od starověkého Egypta až po pád Říma. Shromážděním důkazů ze starověkého pylu, jeskynních útvarů, lidské DNA a pozůstatků sopek i dávného znečištění zamrzlého v arktickém ledu zjistíme, jak jsme zranitelní vůči rychlým změnám životního prostředí a že příběh o vlastní stopě lidstva na planetě sahá mnohem dále do minulosti, než jsme si kdy mysleli.

Historik Dan Snow a archeoložka Raksha Dave se rozhodli, že se vydají po stopách černé smrti, která před 700 lety zdecimovala Velkou Británii; zahubila přibližně 3 miliony tehdejších obyvatel britských ostrovů. Kromě dramatické rekonstrukce samotné morové rány budou odhaleny i brutální metody, kterými se středověk snažil mor léčit. Oba vědci také na základě výsledků nejnovějšího bádání odhalí, proč byla – a dodnes zůstala – nejsmrtonosnější epidemií v dějinách právě černá smrt.

Východoněmecká Stasi byla téměř 40 let jednou z nejhrozivějších tajných policejních složek na světě. Její rozsáhlá síť špionů a informátorů byla až do pádu Berlínské zdi rozšířena po celém světě. Když studená válka skončila, desítky špiónů Stasi stále působily ve Spojeném království. Třicet let poté, co Německo zveřejnilo svůj spis.

Bruce Crompton a jeho tým obchodují se starým a vyřazeným vojenským vybavením. Zajímá je všechno, z čeho se dá „vytřískat“ alespoň nepatrný zisk, ať už je to předpotopní vojenská vysílačka, nebo bojový transportér z druhé světové války. Členové malého, ale nadšeného týmu složeného z expertů na dějiny a zbraně, jakož i z obratných montérů, kteří úspěšně vyřeší i nemožné, brousí po někdejších válečných polích východní Evropy, pilně nahlížejí do kdejaké stodoly, kůlny i garáže a s neomylným smyslem pro svou zálibu se okamžitě zmocní všeho, co vypadá slibně — zejména z hlediska budoucího zpeněžení. Nyní pochopitelně i my budeme moci na vlastní oči vidět, jak se šrot v rukou odborníka změní opět ve zlato, tedy ve skutečný drahocenný poklad.

Karcsi se věnuje málo známému a téměř vyhynulému řemeslu, vyklepávání. Asi 200 dní v roce tráví v lese sběrem troudnatých hub, ze kterých vyrábí různé předměty denní potřeby. Svými surovinami zásobuje i zahraniční módní firmy. Díky své vášni pro toto řemeslo udržuje Karcsi naživu umírající profesi s velkým potenciálem do budoucna… Již více než 15 let se Szende Csernik snaží o zachování pohádek. Szende tyto příběhy vnímá nejen jako večerní zábavu, ale i jako střípky historie a filozofie, které nás učí o nás samých a o světě kolem nás… Říká se, že uhlíř je ďáblův kamarád. Ve velkých milířích, které staví zlobí mladí čerti. A uhlíř se je snaží udržet zvenčí uvnitř. Zoli, 44 uhlíř, vypráví o vytrvalosti, motivaci a lásce… Historický vodní…

Starověké město Angkor v Kambodži bylo kdysi největší metropolí na světě, kde žilo až milion lidí. V jeho středu se nacházel velkolepý chrámový komplex Angkor Vat, největší náboženská památka na světě. Kdo tuto starověkou ikonu vybudoval a kam až sahala jejich rozsáhlá říše? Přední světoví archeologové kombinují skenování pomocí lidaru s výzkumem na místě a novými vykopávkami, aby odhalili velkolepé chrámové komplexy, rozsáhlá města a důmyslná hydrotechnická schémata pohřbená hluboko v džungli.

Ve Španělsku pohlceném ambicemi a mocí závisí budoucnost impéria na stavu mysli jedné ženy.