Historický

Bill O’Neal (LaKeith Stanfield) je prostý zloděj aut, který se však kvůli vydávání za agenta FBI dostane až před potenciální verdikt několika let za mřížemi. Roy Mitchell (Jesse Plemons) ze skutečné FBI mu však nabízí, že by taky mohl jednoduše odejít domů. Pro vymazání trestního rejstříku by ale musel něco udělat; vetřít se do přízně hlavy Černých panterů, radikálního aktivisty Freda Hamptona, a donášet informace. Brzy se po něm však začne chtít mnohem víc, a Bill tak přichází na to, že nepůjde jen o Hamptonův život, ale i o ten jeho.

„Tut“ odhaluje životní příběh egyptského faraona Tutanchámona (Avan Jogia), jednoho z nejproslulejších vládců v historii lidstva, a jeho nejbližšího rádce (Ben Kingsley). Tento ambiciózní a mimořádně napínavý seriál líčí cestu, po níž Tut kráčí k moci, a jeho zápas o to, aby Egypt dovedl ke slávě, zatímco je obklopen rádci, přáteli a milenkami, kterým nejde o nic jiného, než aby uhájili své vlastní sobecké zájmy. „Tut“ otvírá okno do fascinujícího světa plného srdceryvných romancí, tuhých bitev, politických intrik, konspirace, žárlivosti a četných vražd, čímž nám dokazuje, že doba slavného faraona se od našich časů příliš nelišila a že vláda tohoto nejmladšího egyptského panovníka bude navěky vyznívat jako skutečné životní drama.

Příběh rodiny šampaňského Veuve Clicquot a podniku, který vznikl na konci 18. století.

Před 125 lety napsal Rudyard Kipling, Angličan narozený v Indii, sbírku povídek, kterou nazval „Kniha džunglí“ a která se čte dodnes. Příběhy vyprávějí o malém chlapci vychovávaném vlky. Kipling vytvořil pomyslný „zákon džungle“, který musí všechna zvířata dodržovat, jinak zemřou. V podstatě šlo o přežití nejpřizpůsobivějších, ale za fikcí se skrývají fakta. V Indii stále žijí vlci, kteří loví ve vyprahlých rovinách, tygři, kteří se prohánějí po ubývajících lesích, a sloni, kteří šlapou po starých stezkách jako generace před nimi. Natáčelo se výhradně v Indii a my tak můžeme sledovat každodenní i sezónní boje živých zvířecích předobrazů, které Kipling popsal a jež se všechna řídí nepsaným zákonem džungle a snaží se vychovat novou generaci.

Vitorazsko, kraj na česko-rakouském pomezí, od konce 30. do počátku 50. let minulého století. Češi tu nosí německá jména a Rakušané mají naopak často jména česká, což je dáno tím, že historicky tenhle kraj jednou patřil k Čechám, jindy zase k Rakousku. I proto tu národnost nikdy moc neřešili. Jenže dochází k anšlusu Rakouska, druhá světová válka klepe na dveře a oni musí učinit osudové rozhodnutí, k jaké národnosti se přihlásit. Někdo vzhlíží k Hitlerovi, jiný je srdcem Čech, další chce jen dosáhnout na nejrůznější dávky. Válečné útrapy jsou tu podobné strastem jiných – někdo musí narukovat do wehrmachtu, jiného odveze gestapo, další dostane želízka kvůli přečinu ryze kriminálnímu. To skutečné peklo ale přichází až s osvobozením na jaře 1945….

Automobilová závodnice Eliška Junková ve voze Bugatti uhání od vítězství k vítězství – a inspiruje skladatele Jaroslava Ježka ke zkomponování foxtrotu „Bugatti Step“. Z virtuózního klavírního kusu se stává legendární hit tančíren i mladých umělců, kteří ve 20. a 30. letech 20. století spoluutvářejí dějiny české hudby. Prostřednictvím osudů a skladeb Erwina Schulhoffa, Jaroslava Ježka, Viktora Ullmanna, Bohuslava Martinů a skladatelky a první české dirigentky Vítězslavy Kaprálové přibližuje tento bezmála hodinový dokument umělecky plodnou, pestrou, radostnou, hravou a experimentální kapitolu českých hudebních dějin zasazenou mezi dvě světové války. Na mladé tvůrce působí do Prahy doléhající zvuk jazzu, swingu a nádech exotiky mnohem lákavěji než suchopárné večery komorní hudby. Umělci se vzájemně inspirují, diskutují, prezentují se na mezinárodní úrovni a řada…

V dubnu 1945, kdy se z východu blíží Stalinova Rudá armáda a západní spojenecká vojska rychle postupují přes Francii a Belgii, čeká Adolf Hitler ve svém bunkru na svůj osud a přemýšlí o chybách, které mu prohrály válku.

Tento upřímný seriál nic neskrývá. Ukáže nám, jak posluhovali obyčejní lidé kruté ideologii, až se z nich stali tyrani a masoví vrahové. Každý díl rozebírá vždy samostatné téma a pátrá po souvislostech mezi hlavními událostmi, situacemi a dotčenými osobami. Seriál zpracovává historii SS od postupného rozkvětu až po „konečné řešení“, včetně náboru cizích státních příslušníků do jednotek a pozdějších pokusů zmizet před justičními orgány. Jednotlivé epizody jsou většinou založeny na archivních záznamech rozhovorů natočených s oběťmi a jejich potomky, respektive na záběrech či snímcích zobrazujících pachatele a jejich rodiny.

Rozpad Jugoslávie na konci 20. století byl výsledkem mnoha válek a konfliktů, které více než sto let sužovaly jihovýchodní Evropu. Jejich otřesná krutost dosud nevymizela ze srdcí a myslí většiny obyvatel celého regionu. Proto i dnes dochází k násilným střetům, které jsou jedním z důvodů neustálého nasazení mírových vojenských sil OSN přezdívaných Modré přilby. Někteří lidé zkrátka nedokážou na krvavou minulost jen tak zapomenout. Historická mini série Balkán v plamenech proniká k podstatě klíčových střetů a válečných konfliktů. Strhující rozbor této jihovýchodní krize doplňují výpovědi očitých svědků a mezinárodních expertů. Balkán v plamenech je napínavý a fascinující příběh o genezi státu, éře svrchovaného diktátora Tita, válce v Jugoslávii, ale také o tom, jakou na to vše má vliv minulost i…

Slunce obíhá kolem Země – tento světonázor řeckého astronoma Ptolemaia byl více než 1500 let považován za nezpochybnitelnou pravdu. Dokonale zapadal do křesťanského pohledu na svět, podle kterého Bůh stvořil Zemi jako střed celého vesmíru. Ale v ptolemaiovském kalendáři se data a roční období nepřehlédnutelně rozcházela. Papež požadoval jeho reformu. A dostal více, než si představoval. Astronom a učenec Mikuláš Koperník, který byl přepracováním kalendáře pověřen, už dávno předtím objevil něco naprosto převratného a revolučního. Jeho zjištění byla správná a pravdivá, přesto představitele křesťanské víry vážně popudila. Objev, že Země ve skutečnosti obíhá Slunce, byl nebezpečný. Měl Koperník zveřejnit své výpočty, nebo se raději dále držet toho, co se hlásalo v kostele?