Historický

Na konci druhé světové války přinutí dánská armáda německé zajatce, kteří jsou skoro ještě dětmi, splnit nebezpečný úkol – zneškodnit a odstranit nášlapné miny z dánského pobřeží. Chlapci bez potřebných znalostí i nezbytných technických pomůcek velmi rychle pochopí, že pro ně válka ještě zdaleka neskončila. Snímek „V písku – Příslib svobody“, inspirovaný skutečnými událostmi, odhaluje neznámý příběh jednoho tragického okamžiku dánské historie.

Nedávno odtajněné záznamy anglické kontra špionážní služby MI5 odhalily příběh o špionce, které se podařilo ukrást tajemství britské atomové bomby a předat je Sovětskému svazu. V lednu 1941 se německá uprchlice židovského původu Ursula Kuczynská dostala i se svými dětmi díky britskému pasu do Oxfordu. Podařilo se jí usadit se a vést každodenní život obyčejné ženy v domácnosti, jenže měla jedno velké a temné tajemství – působila jako špionka ve službách Sovětského svazu.

V pondělí 6. srpna 1945 přesně v 8 hodin a 15 minut ráno vstoupil svět do atomového věku. Po přibližně patnácti sekundách od svého vypuštění dopadla vůbec první válečně použitá jaderná zbraň na svůj cíl, japonské město Hirošima, a srovnala jej se zemí. Podle minimalistických odhadů zahynulo bezprostředním působením výbuchu na 70 tisíc obyvatel a další desítky tisíc podlehly v následujících hodinách, dnech, měsících a letech zničujícím požárům, nemoci z ozáření či následkem dalších účinků bomby s nevinným označením „Little Boy“. Se svými vzpomínkami na osudné okamžiky se podělí očití svědci z řad obyvatel postiženého města i členové posádek doprovodných bombardérů Great Artist a The Necessary Evil, jejichž úkolem bylo změřit sílu výbuchu a vše fotograficky zdokumentovat.

Hranice Římské říše, největšího starověkého impéria, se v čase proměňovaly. Území se rozrůstalo, na druhou stranu však říše o některá z nich přicházela, aby je posléze zase získala zpět. Kolem 5. století našeho letopočtu však nastal začátek konce. Zapříčinili pád Říma stále krutější a tvrdší soupeři? Císaři neschopní vykonávat své povinnosti? Ukončila rozkvět středomořské civilizace smrtící epidemie? Historikové jsou dnes kombinací přírodovědných oborů a archeologie schopni říci, jaké okolnosti provázely smrt Západořímské říše.

Aby se stala královnou, musela získat Césara. Životní osudy nejslavnější Egypťanky v americkém filmu. Nová dvoudílná verze slavného příběhu vášní, intrik a válek, které osudově zasáhly do života slavné egyptské královny Kleopatry. Její příběh začíná v roce 47 před naším letopočtem.