Naučný

Televizní recitál zpěvačky, která umí básnickým textům vdechnout život jako málokterý interpret. Zazní v něm výběr z nejslavnějších písní Hany Hegerové i její vzpomínky.

První Tichá noc je podmanivý dokumentární příběh, který začíná ve skromných podmínkách rakouského venkova a končí ve světově nejpopulárnější vánoční koledě zpívané v nejrůznějších jazycích. Představí dva chudé chlapce – Josepha Mohra a Franze Grubera – kteří vyrostli na rakouských dlážděných ulicích a v dřevěných vesnicích. Těžká léta, která je formovala, je nakonec přivedla k setkání v chudém venkovském kostele, kde se spojila Gruberova hudba a Mohrův text. Tak vznikla klasická koleda o narození božského dítěte – Ježíše za klidné noci v starobylé Palestině. Vaším průvodcem bude známý anglický herec a hudebník Simon Callow, který vycestuje do rakouské vesnice Oberndorf a Mozartova rodiště Salcburku, kde objevuje dojemné počátky světově nejoblíbenější a nejmilovanější koledy.

Vydejte se s námi za těmi nejkrásnějšími běžkařskými místy v České republice.

S trojicí nábožensky smíšených párů se setkáváme krátce před Vánocemi. Ateistka Romana vychovává s židem Vladimírem dvě malé děti a vše se tedy přizpůsobuje jim. Vladimír musel dělat ústupky i v jiných věcech, v případě Vánoc ho to ale příliš nemrzí. Nemocniční kaplan Jan Blažek absolvoval před svátky operaci kolene a zůstává proto doma. Jeho žena Drahomíra ale jako ředitelka neziskové organizace zažívá vánoční shon na několika frontách. Tradice mají v jejich životě pevné místo, i když se občas přizpůsobují aktuální rodinné situaci – některé z jejich čtyř dětí totiž musí pracovat i na Štědrý den. A práci před svátky se nevyhne ani zenový buddhista Petr Klásek. Spolu s ženou Ladislavou, křesťankou, se snaží svátečnímu stresu vyhýbat. To jim ale…

Příběh narození Ježíše Krista nepřestává lidi fascinovat ani po dvou tisících letech a rok co rok si jej připomínají živými betlémy, jesličkami v kostelích nebo doma při stavění vlastních figurek Svaté rodiny, pastýřů a Tří králů. Do Čech se betlémy dostaly díky jezuitskému řádu a rychle se staly symbolem Vánoc. První betlém představili jezuité veřejnosti v pražském kostele Sv. Klimenta v roce 1560. A lidé si je prohlíželi s úžasem, stejně jako dnes. I proto bratři využívali jesličky jako jeden z prostředků rekatolizace českého lidu. Dlouho ale nešlo o lidový zvyk a výraz lidové zbožnosti. To se stalo až po zákazu císaře Josefa II. vystavovat jesličky a betlémy v kostelích. Prostý lid si tak betlémský příběh začal stavět v domácnostech…