Pořady

Jedinečný a ucelený pohled na kulturní i politický význam návštěv osobností, které přivážely do tehdejšího socialistického Československa západní populární i alternativní kulturu. Dokument je doplněný o dobové a současné rozhovory s Manfredem Mannem, Justinem Haywardem, Suzi Quatro, Joan Baez či členy skupiny Rolling Stones.

Dějiště hraného seriálu Ratolesti dokumentárním pohledem režiséra I. Bystřičana… Tábor je město s bohatou historií, turistickou atraktivitou a zdánlivě poklidným životem. Na první pohled se nezdá, že by zde panovaly zásadní sociální problémy. Pod povrchem tohoto „maloměstského ideálu“ se však odehrávají každodenní boje těch, kteří pracují s dětmi a mladistvými, jež se potýkají s nefunkčními rodinami, školním neúspěchem, psychickými potížemi nebo také s drogovou závislostí. Režisér Ivo Bystřičan ukazuje realitu, kterou většina obyvatel měst nevnímá. V centru filmu stojí klíčová nezisková organizace Cheiron T jako východisko k sociálním problémům odrážejících se v životech dětí, mladistvých a celých rodin. Skrze příběhy těch, kdo se snaží těmto mladým lidem pomáhat, sleduje, jak komplikované je poskytovat sociální pomoc v menším městě, kde se problémy…

Křížem krážem světem české folkové hudby.

Příběh Jindřicha Jašíka, kterému byla diagnostikována před patnácti lety schizofrenie, je ojedinělý nejen v České republice. Kvůli medikaci nedokázal reagovat ani na slinu, která mu kapala z pusy, neovládal své tělo. Nechtěl ale zůstat pouhou živou mrtvolou a vzal život do svých rukou. Prací se svými myšlenkami, jež na něho dorážely a velmi ho mučily, dokázal zvrátit neléčitelnou diagnózu a opět se stát pánem ve svém vlastním těle. Vrátíme se v čase a dozvíme se, co předcházelo Jindrově cestě na uzavřené oddělení psychiatrie a vedlo až k dnešnímu spokojenému životu bez užívání psychofarmak. Čas „bláznovství“, který může postihnout kohokoli, nahradil dobou tvorby, spolupráce a pomoci lidem s duševní krizí. S odborníky na psychologii a psychiatrii se zároveň zamyslíme nad tím,…

Žádné náboženství není jen souborem teorií, dogmat a morálních předpisů, ale také rámcem určitého životního stylu. A k němu patří i strava. Kuchyňským surovinám, způsobu jejich přípravy i následnému stolování je prakticky ve všech náboženstvích světa věnována nemalá pozornost. Je to pochopitelné, vždyť strava vstupuje do lidského života přímo, fyzicky a nepochybně celou lidskou existenci ovlivňuje. V dobrém i ve zlém. A protože duše je s tělem (přinejmenším po dobu pozemské existence člověka) pevně spojena, došlo i ke spojení kuchyně a chrámu.