Přírodovědní

Amalfitánské pobřeží přitahuje pozornost návštěvníků z celého světa. I díky jejich touze odpočívat v malebném prostředí vznikaly v tomto regionu přepychové restaurace a honosné vily. K nezapomenutelné podívané pak přispívají hory svažující se k moři, městečka choulící se v malých zátokách i vesnice vysoko na vrcholcích uprostřed bujné vegetace. Nádherné prostředí přímo svádí k řadě aktivit – koupání v moři, návštěvám jedinečných památek, jako je katedrála v Amalfi nebo Villa Cimbrone, či nákup módních oděvů v Positanu.

Evropské horské oblasti zažívají boom. Po léta byly přehlíženy, ale v době velkého zájmu o udržitelný cestovní ruch si lidé začínají uvědomovat, že některé z nejzajímavějších prázdninových destinací se nacházejí přímo na dosah ruky. Nízké horské krajiny a jejich jedinečné kouzlo jsou znovuobjevovány. Dokumentární seriál vás vezme na filmovou cestu po evropských horských oblastech, kde potkáte překvapivě rozmanitou flóru a faunu.

Slavný autor a ochránce přírody Tim Winton nás jako první na světě zavede na jedno z posledních skutečně divokých a nedotčených míst na Zemi. Globální poklad západní Austrálie. Jeho původní obyvatelé mu říkají Nyinggulu. My ostatní ho známe jako Ningaloo. Ningaloo, kde se australská poušť setkává s mořem, je rájem biologické rozmanitosti a útočištěm pro druhy, které jsou v jiných částech světa ohrožené nebo vyhynulé. Na této osobní a pohlcující cestě Tim oslavuje tajemství a zázraky Ningaloo, hledá nové poznatky o jeho třech mohutných ekosystémech a představuje roli regionu jako majáku naděje uprostřed naší krize vyhynutí a klimatické nouze. Na odlehlém a drsném severozápadním pobřeží Austrálie, kde se překrývají tropy, suchá zóna a mírné oblasti, visí Austrálie na okraji oceánské…

Tento velkolepý dokument, který obsahuje okouzlující scény z divoké přírody zasazené do fantastického vápencového světa, ukazuje syrovou krásu, divoká stvoření a fascinující rozpory jedné z nejpozoruhodnějších divokých zemí Irska – vápencové pouště na západním pobřeží Irska zvané Burren. Burren, uhnízděný na neúprosném pobřeží divokého Atlantského oceánu v odlehlých končinách irského hrabství Clare, je drsná krajina, která se téměř nepodobá žádné jiné. Zvlněné šedé kopce surové skály ukazují světu pustou tvář, ale pod povrchem se skrývá přírodní ráj – pláně a hory ze stříbrného kamene rozštěpené puklinami a podzemními jeskyněmi; mystická krajina, o které mnozí tvrdí, že byla inspirací pro Tolkienovu „Středozem“. Autor „Pána prstenů“ tuto oblast často navštěvoval. Film kromě představení divoké přírody Burrenu představí i některé z lidských strážců…

Nový druh gibona objevený před pár lety v jižní Číně má neobvyklý rituál. Když se nezadaným jedincům druhu hulok „Skywalker“ podaří navzájem nalézt a najdou v sobě zalíbení, začnou jeden druhému zpívat přes celá údolí… V roce 2017 obletěla svět senzační zpráva – lidstvo má nového příbuzného, který patří do naší společné rodiny primátů. Tento nový druh gibona byl objeven v jižní Číně a odhaduje se, že po celém světě jich žije už pouze okolo sto padesáti jedinců. Žijí roztroušeně a izolují se dokonce i mezi sebou. Vědci dali tomuto druhu nové jméno: Skywalker hulok gibon. A proč právě po hlavní postavě Hvězdných válek Luku Skywalkerovi? Příslušný čínský znak tohoto druhu gibona by se totiž dal volně přeložit jako „hulok,…

Aljaška a přilehlé ostrovy jsou pro medvědy rájem na zemi. Žijí tu největší medvědi hnědí na světě. Obři dorůstající téměř třímetrové výšky. Místní řeky jsou hlavním zdrojem jejich potravy. Lov lososů právě začíná. A doprovází ho sousedské potyčky. Miliony lososů táhnou každým rokem proti proudu, aby se vytřeli na trdlištích na horních částech toků. A pro medvědy jsou to rybí hody. S klimatickou změnou se však mění i Aljaška. Dokážou se medvědi a aljašské ekosystémy těmto změnám přizpůsobit?

Na jihovýchodě Mexika se mezi tyrkysovou modří Karibského moře a Mexického zálivu, pokrytý smaragdovou zelení tropického pralesa, rozprostírá Yucatanský poloostrov. K přírodní kráse nabízí i tajemná mayská města, ale také životem tepající historická koloniální sídla. Kulturní bohatství této oblasti se projevuje tradičními tanci během vesnických slavností a mystickými rituály majícími původ v šerém dávnověku. Cestovat napříč poloostrovem skýtá možnost přiblížit se k lidu, vždy ochotnému vás přijmout a podělit se o dobré jídlo.

Havajské ostrovy se staly centrem boje za záchranu jedné specifické části mořského života. Některé druhy ryb byly dohnány až k vyhynutí sběrateli, jiné jsou vážně ohroženy. Na chytání ryb do akvárií jako “domácích mazlíčků” používají kyanid a dynamit, pak jim ostříhají ploutve, propíchnou jim plovací měchýř jehlou a před odesláním kamkoliv do světa je uzavřou do plastového pytlíku. 90 % z nich do roka lekne a vytvoří další poptávku. Tyto ryby se živí řasami rostoucími na korálech. Když z útesu zmizí, korál zemře. Přitom právě korálové útesy jsou důležitým zdrojem kyslíku na Zemi. Vyšetřovatelé odhalují tento drancující obchod a také oceňují práci původních havajských šamanů, ochránců přírody a vědců, kteří se snaží malé tvory chránit.

Havaj je sice od roku 1959 jedním ze států USA, ale domorodí obyvatelé stále těžce nesou události dávnější minulosti, které pro ně mají dopad až do dnešních dní. Po anexi Havaje Spojenými státy v roce 1893 přišli totiž potomci původních Polynésanů téměř o veškerou svou půdu. Následná desetiletí jsou na ostrovech vnímána jako období velké nespravedlnosti. I když se v roce 1993 prezident Clinton za anexi souostroví jménem Spojených států omluvil, uklidnění situace to nepřineslo. Naopak se ozývá stále více hlasů požadujících uznání rovnoprávnosti původních obyvatel a jejich řádného odškodnění.

Veverky jsou hlodavci s mnoha dovednostmi. Jsou hbité, výborně šplhají, skáčou po stromech, umí se vyhnout i postavit nepřátelům. Žijí od ledové tundry až po horké pouště, v lesích, deštných pralesích, horách, pouštích a zvládly i umění městského života.