Přírodovědní

V dnešním dílu se podíváme na chatu u řeky, kde si majitelé přejí vytvořit přírodní ráj pro sebe, tři děti, kočky, psa i slepice. Zkušený tým provede citlivou probírku stávajících stromů, navrhne nové trvalkové záhony a společně s majiteli vyberou místo i pro praktický kurník. Prostor se nakonec najde i na zahradní saunu a velké ohniště.

Tok času se řídí rytmem samotného života. Objevíme společně poklady, které se nacházejí na území Rakouska. Uvidíme dechberoucí záběry očima orla kroužícího nad krajinou hor, řek a údolí.

Andy není jen obyčejný zaměstnanec zoo – má podivuhodné vznášedlo, které ho vezme kamkoliv na světě!

Zahrada je vždy odrazem své epochy. Její úprava a někdy i staletí trvající péče o ni jsou svědectvím o módě, o duchu doby i o politickém vývoji. Jsou to jakési kvetoucí časové schránky, které otevírají pohled do císařských paláců i arcibiskupských sídel. Ve skvostech rakouské zahradní architektury se odráží dobový vkus, mocenské poměry i souznění kultury s přírodou. Dnes jsou tyto zahrady díky péči a lásce probouzeny k novému životu. Rakouský dokument nás zavede například do zahrad zámků Hof, Neuwaldegg či Ambras poblíž Innsbrucku.

Břehouš černoocasý pobývá část roku v estonské přírodní rezervaci Marimetsa. Rozšířil se z Nizozemska, je to luční pták. Od června do února žije v deltě senegalské řeky Cassamance. Při odlivu zde konzumuje z bahna plže a komáří larvy. Lidé zde pěstují rýži, ale břehouši jim klíčící rýžová zrna pojídají. Je to mor, lidé se je snaží ze svých políček vyhnat hlukem. V nizozemském Nijkerku uhodily v únoru mrazy, země je pokrytá ledem. Pete chová 95 kusů dojnic na mléčné ekofarmě, která se nachází na pozemcích přírodní rezervace. Farmář Fred rozmetává po poli chlévskou mrvu, aby tráva pro krávy dobře rostla. Objevují se žížaly a břehouši je pojídají. Přiletěli, protože se potřebují nasytit během své migrace ze Senegalu na sever. Další…

Během miliard let si evoluce našla mnoho způsobů, s jejichž pomocí se zvířata přesouvají z jednoho místa do druhého. Dokument ukazuje, jak odlišné tyto různé způsoby pohybu jsou, a představuje i ohromující plejádu živočichů s jejich charakteristickým způsobem pohybu. Všude na Zemi se podmínky pro život ustavičně mění. Ať svítí slunce, nebo prší, ať vane vítr, nebo zuří bouře s blesky, krupobitím či přívaly sněhu, ať je teplota nízká, nebo vysoká, ať je den, nebo noc – všechny tyto neustále se měnící podmínky nutí živočichy se pohybovat z jednoho místa do druhého. Je to proto, že živé bytosti vždy hledají lepší, méně nebezpečný a více pohodlný život. Většinou jde o nalezení dostatku potravy a vody, o rozmnožování nebo o nalezení…

Asie se vyznačuje dechberoucími scenériemi i neuvěřitelnou rozmanitostí přírody. Najdeme zde vrcholky Himálají i tropické deštné lesy. Poznejte živočichy, kteří jsou zde jako doma.

Pláž okupují slunečníky a lehátka, ale nejvíc se toho děje v okrajových oblastech. Na rostlinách žije hmyz, který požírají ještěrky. Jsou docela vypasené. Nejvíce je mravenců. U břehu žijí miniaturní písečné blechy. Je teplý den, což vyvolá velkou invazi lidí na pláž. Pod vodou dominují malé rybky a garnáti. Ve větší hloubce, kde není tolik lidských vetřelců, žijí murény, jedovaté ropušnice, mořští ježci, nebezpečně jedovatí ostnatci a ještěrohlavci. Přes den je písek na pláži rozpálený, jeho teplota dosahuje více než 50 °C. Lidé konzumují chlazené nápoje a zmrzlinu. Na okraji pláže jsou drsná skaliska. Žijí zde řasy, chaluhy a drobní živočichové – slizouni a rournatci. Skalnaté ostrůvky jsou hnízdištěm racků, kteří loví malé rybky na mělčinách. Cikády jsou dokonce hlasitější…

Termiti, mravenci a vosy tvoří armády pro stavbu obydlí, obranu území, lov, pěstování vlastní potravy i péči o potomky. Všechna společenství začínají královnou, která zakládá v hnízdě kolonii. Klást vajíčka je její jedinou úlohou. Potomci jsou dělníky pracujícími pro blaho kolonie. Sršně spolu s vosami byly asi prvním společenským hmyzem. Jejich předchůdci se vyvinuli v jurském období. Z těchto prastarých skupin vznikli mravenci a včely a dále pak nepříbuzná skupina termitů. Těchto příbuzných se šváby jsou tisíce druhů. Recyklují ztrouchnivělé dřevo a organický odpad. Mravenců je 13 až 20 tisíc druhů a obývají téměř všechny oblasti světa. Jsou mezi nimi býložravci, lovci i mrchožrouti. V koloniích se dělí na dělníky, vojáky a zemědělce. Takzvaní listonoši řežou kousky listů, v mraveništi…

Divoká zvířata jsou nedobrovolnými účastníky silničního provozu. U německých silnic každý rok zemře asi 230 tisíc srnců, jelenů a divokých prasat. Menší zvěř není ve statistikách úhynu započítaná. Až dvacet lidí ročně umírá po srážce se zvířaty. Jeleni ve stádech křižují pastviny, rychle přebíhají silnice díky svým dlouhým nohám. Oproti tomu ropucha obecná je podstatně pomalejší a riziko jejího uhynutí při přechodu silnice je mnohem vyšší. Německý dokument představuje, jaká opatření byla vytvořena, aby se snížilo nebezpečí srážky zvířat s automobily. Vznikají třeba travnaté mosty pro zvířata, které se nachází nad frekventovanými dálnicemi. Dalším opatřením je umisťování barevných odrazek a nanášení nepříjemných pachů na nebezpečná místa, kde může dojít ke srážkám vozidel se zvířaty. Dobrovolníci pak přesidlují mravenčí kolonie, které…