Přírodovědní

Osiřelá tygřice Maya žije podle vlastních pravidel, bojuje s ostatními šelmami a neváhá se postavit ani jiným tygrům, jen aby uhájila nadvládu nad svým rozsáhlým teritoriem v indickém vnitrozemí.

Mnoho zvířat a rostlin, které se běžně vyskytují, k nám bylo v dávných dobách zavlečeno jako invazivní druh. Tento překvapivý dokumentární film zpochybňuje dlouho zažité představy a zkoumá, jakým způsobem se těmto dávným „vetřelcům“ podařilo obohatit místní biodiverzitu a ovlivnit evoluci.

Nick Knowles se vrací prožít zase jedno nevšední dobrodružství, tentokrát v nejopuštěnější části světa, v poušti Gobi. Třetinu dalekého a rozlehlého Mongolska, pětkrát většího než Spojené království, ale co do hustoty obyvatel posledního na světě, zaujímá nádherný drsný svět pouště Gobi.

V tajuplných vodách se zrodil příběh o africkém vodním obrovi. O tvorovi s pohyby jako z pradávných věků a tělem z jiného světa. Z hlubin se pomalu vynořuje starý hroší samec. Dlouhé roky si na něm vybraly svou daň. V jeho znavených očích se zračí celý jeho těžký, leckdy krutý život. Končetiny má zesláblé desítkami let bojů. Jeho tělo je poseté jizvami – do kůže zarytými vzpomínkami na dávné bitvy. Ve svých nejlepších letech tento, kdysi nepřemožitelný bojovník, neustále válčil a my teď nabízíme příběh o jeho životní pouti, která jej dovedla k rozhodující bitvě o královskou korunu.

Dobrodruh Jakub Vágner plní dvěma sourozencům, Róze a Josefovi, jejich velký sen: podívat se za divokými zvířaty do Afriky. Mladí cestovatelé si ovšem výpravu do přírodní rezervace v Keni musí nejdříve zasloužit. Musí se naučit pečovat o divoká zvířata v Safari Parku ve Dvoře Králové. Cesta za dobrodružstvím vede přes přípravu krmení a úklidy výběhů.

Cestou do srdce Ameriky sleduje Nick Knowles úctyhodný tok řeky Mississippi, od Minneapolis na severu až po jižanské město New Orleans. Nick se drží „Velké vodní cesty“, která doprovází Mississippi téměř po celé její délce, a přitom se seznamuje s tragickými dějinami řeky, dozvídá se, jak je spojená s otroctvím v USA a jakou hrála roli v boji za občanská práva přibližně o sto let později.

Mezi největší a nejnebezpečnější žraloky na světě se řadí žralok bílý a žralok tygří. Mohou být opravdu obrovští a dorůstat do délky přes šest metrů. Kde však nalezneme ty opravdu největší jedince? A jaké to je setkat se s nimi tváří v tvář? Dva týmy odborníků nyní prozkoumají zachycené záběry těch největších obrů včetně slavného žraloka bílého nazývaného Deep Blue.

Podobně jako lidé má i mnoho živočichů schopnost vytvářet mezi sebou vazby, ochranitelský instinkt, který řídí například chování medvědice ke svým mláďatům, přitažlivost mezi vůdcem vlčí smečky a jeho partnerkou nebo složitou síť vztahů fungující ve společenství šimpanzů. My, lidé, jsme vymysleli pojmy, jako je kamarádství, přátelství a láska, jimiž popisujeme pouta, která sdílíme. Otázkou je, jestli jsou živočichové schopni prožívat tyto pocity stejným způsobem jako my. Přestože některá zvířata mají podobný biologický základ jako člověk, mnozí vědci tvrdí, že tento typ pečovatelského chování není ničím jiným než výsledkem evoluce.

Podrobné zkoumání tohoto zvířete nás postupně přivedlo k tomu, abychom si položili otázku, jak asi uvažovali lidé před 500 lety. Takže jsme se snažili zkoumat mloka z pohledu životního prostředí. Tento velmi starý živočich, mnohem starší než dinosauři i než jiní plazi, je žijící předek úplně prvních čtyřnožců. Není jako ještěrka, je mnohem neohrabanější. Je to však úžasné zvíře a třeba jeho chůze nás opravdu okouzluje. Mlok skvrnitý nás vždycky fascinoval. Jejich příběh začal před třemi miliardami a sedmi sty miliony let. Tehdy se zrodil život díky malé buňce schopné se sama rozmnožovat. A právě schopnost replikace genetického materiálu, znamenalo pokračování živého organismu. Ten se dokázal přizpůsobovat, a tím se v průběhu let i diverzifikovat.