Přírodovědní

Naše planeta je jeden velký propojený celek, kterého jsme všichni součástí. Co se děje v Amazonii, ovlivní i nás ve střední Evropě. I když se lidem mohou zdát tamní události a situace velmi vzdálené, jejich dopad je globální. Amazonie je plícemi planety a my je také potřebujeme. Dokumentární film režisérů Martina Smékala a Jiřího Šlofara zobrazuje obdivuhodné příběhy z prostředí ekvádorského pralesa, kde se čeští aktivisté a výzkumníci snaží najít cestu, jak zachránit prales. Současně tak svou činností pomáhají k udržení i naší západní společnosti, a to díky nově nabytým vzácným poznatkům, získaných od místních kultur. Situace v Ekvádoru byla prvním impulsem, který přinutil zajímat se o Amazonský prales třeba herce Leonarda DiCapria, který před nedávnem spoluzaložil fond na záchranu…

Vysoko v pohoří Himálaj, je levhart sněžný (známý také jako irbis), nejvíce tajemný a nejméně známý ze všech velkých koček, nejvýše postaveným predátorem. Odhaduje se, že ve volné přírodě asijských velehor jich žijí jen zhruba 4 tisíce. Předpokládá se, že jejich celosvětová populace každým rokem klesá, ale nikdo to neví jistě. Tento film se natáčel po dobu pěti let a odhaluje fascinující život této málo známé velké kočky. Sněžní levharti jsou dokonale maskovaní tajnůstkáři. Dokáží zmizet při sebemenším náznaku nebezpečí. Je jich tak málo a jsou tak nepolapitelní, že je velmi těžké je najít, natož natočit. Průkopničtí filmaři divoké přírody Naresh a Rajesh Bediovi představili světu první vzácné záběry levhartů sněžných natočené v Ladaku. Od té doby toužili důvěrněji poznat…

Mořský ekolog Neil Hammerschlag se spojí s Jamesem Glancym a evolučním biologem Tobym Dalym-Engelem, aby společně zjistili, jak mohl jeden z největších odchycených žraloků bělavých dorůst do takových rozměrů a zda se v oceánu nachází další podobný exemplář.

Od hořících boreálních lesů v Kanadě až po suché, neobyvatelné pláně Somálského poloostrova – po celém světě všichni pociťují dopady globálního oteplování. Změna klimatu se stala klimatickou krizí a náš svět volá o pomoc.

Hadi, nezměnění po tisíce let, patří k nejtajemnějším a nejkouzelnějším živočichům naší planety. Od úsvitu věků v nás probouzejí fascinaci a hrají významnou roli v našich nejdávnějších příbězích – nezřídka zlovolnou. Kdysi měli jen ti znalí nadpřirozena schopnost ovládat tyto potenciálně smrtelně nebezpečné živočichy. Od té doby nám rozvoj chovu zvířat až do moderní podoby umožnil uspokojovat náš kontakt s těmito tvory. Ruku v ruce s tím došlo ke globální explozi chovu hadů jako domácích mazlíčků. Jsou obchodováni v milionech kusů a neomezeně chováni jen proto, aby nasytili naši poptávku po exotice a neobyčejnosti. Aaron Gekoski je environmentální fotožurnalista. Posledních deset let dokumentuje náš mnohdy znepokojivý vztah k přírodě. Nyní ho čeká investigativní cesta do světa obchodu s exotickými zvířaty….

Sue Perkins, herečka proslulá humornými rolemi a televizní moderátorka, se vydává na odvážnou cestu po Aljašce. Ve třech humorných a dojemných epizodách si Sue vyzkouší, co v ní vězí, vzdálí se od vyšlapaných cestiček a seznámí se s bohatými dějinami, kulturou a skupinami obyvatel tohoto státu. Uvidíme prvotřídní dobrodružství, jehož místo je v hlavním vysílacím čase a zaměří naši pozornost na vynalézavost, vzájemnou pomoc a na všechny dovednosti, které jsou nezbytně nutné, aby člověk v této nádherné a panenské divočině dokázal přežít.

Kolem je všechno v květu. Podívejte se trochu kolem sebe a uvidíte, že barevná harmonie, kterou se opíjely vaše oči, když bloudily po krajině od dalekých obzorů až po lesnatou stráň před vámi, je přímo v jiné podobě vedle vás.“ Takhle poeticky psal o jarní louce ve své knize Rok kráčí přírodou známý profesor entomologie na Karlově univerzitě a autor celé řady populárně-naučných knih Jan Obenberger před sedmdesáti lety. Hmyz obývá Zemi již více než 400 milionů let. Za tuto dobu se vyvinulo nepřeberné množství druhů, lišících se tvary, barvami i způsobem života. Právě louka představuje prostor, kde žije trvale – nebo se třeba jen krátkodobě objevuje – celá řada druhů hmyzu. Co ale vlastně většinou víme o té nejhojněji…

Na jihovýchodě Peru, v nadmořské výšce kolem tří tisíc čtyř set metrů, leží město Cuzco. Starobylé hlavní město Říše slunce je branou do Posvátného údolí a k legendárnímu městu Machu Picchu. Celá lokalita nabízí nádherné a zcela jedinečné prostředí, kde lze najít velkolepé vzpomínky na bájné stavitele, astronomy a zemědělce. Znalosti, které měli už v patnáctém století, uvádějí i dnešního návštěvníka do naprostého úžasu.

V roce 1872 vznikl Yellowstonský národní park jako první přírodní park na světě. V tomto seriálu se podíváme se na zavádění revoluční iniciativy – a nové koncepce ochrany přírody – v koridoru od Yellowstonu k Yukonu, která má za cíl zachovat krásy Yellowstonského parku. Prostřednictvím příběhů čtyř symbolických zvířat – bizona, grizzlyho, karibu lesního a vlka – si projdeme tento obrovský 3 200 km dlouhý koridor života a zjistíme, jak se daří zachovat ekosystém Skalistých hor v úzké spolupráci s kanadskými indiány a kmeny prvních národů.

Co se děje ve středoevropském smrkovém lese uprostřed noci? Odhalte fantastické způsoby, jakými se zvířata dokázala přizpůsobit životu za tmy. Zjistěte, že život i těch největších obyvatel nočního lesa úzce souvisí s osudy nejmenších tvorů mezi spadaným jehličím. Sovy, myšice, datli a mravenci mají jedno společné. Musí se vyrovnávat s čím dál kratšími nocemi. Vydejte se na pozoruhodnou návštěvu do smrkového lesa, který není jen obyčejným královstvím stromů, ale také říší zvířat. Když se setmí, my lidé z lesa raději odejdeme. Často nám připadá strašidelný, protože nejsme na tmu zvyklí. S příchodem noci naše smysly zklamou. Jenže takoví noční tvorové se dokážou dorozumívat pomocí různých zvuků, orientovat díky ultrazvuku a jejich často velké oči jsou perfektně přizpůsobené orientaci v džungli…