Přírodovědní

V roce 2017 se po stopách americké výpravy z roku 1879 vydala do oblasti Nové Sibiře mezinárodní expedice organizace Pax Arctica. Její zjištění je velmi podobné zkušenostem výzkumníků z roku 1879. Tato část světa je stále neznámou zemí – vydejte se s námi po stopách dobrodružství. V roce 1879 vyplula ze San Franciska americká loď USS Jeannette pod velením kapitána De Longa. Loď zamířila Beringovým průlivem směrem k Severnímu pólu. Na své cestě výzkumníci objevili pět ostrovů, které patří do dnešního souostroví Nová Sibiř. Zanedlouho ale loď uvízla v ledu a ten loď dva roky unášel, až nakonec loď ztroskotala. Posádka s kapitánem ve třech záchranných člunech zamířila k ruskému pobřeží. Než se tam ale námořníci dostali, z 33 lidí…

Tento pozoruhodný přírodovědný dokument přibližuje mnoho různých dobře i méně známých druhů ptáků – od maličké a čiperné sýkory koňadry až po majestátního puštíka bolavého. Všichni tito ptáci mají jedno společné, každý z nich hnízdí v dutinách stromů a velice účinně se tak chrání nejen před hladovými predátory, ale i drsným severským podnebím. Jenže jejich budoucí přežití je ve smrtícím ohrožení. Lesnictví a kácení stromů, úbytek přirozených lesů a klimatické změny způsobují ptákům hnízdícím v dutinách stromů vážné problémy. Co s tím?

Afrika je domovem největšího počtu primátů na světě. Žijí tady proslavení lemuři, zvláštní poddruhy poloopic jako kombovití, nártounovití nebo poto velký a samozřejmě nejslavnější ze všech: šimpanzi a gorily. Seznamte se s nejroztomilejšími, nejchytřejšími a nejsympatičtějšími opicemi afrického kontinentu.

Kostarika, která je považována za klenot Střední Ameriky, je jedním z geograficky nejrůznorodějších míst na světě. Je vtěsnaná mezi dvěma moři a dvěma kontinenty. Nikde jinde nenaleznete tolik různých přírodních podmínek vmáčknutých do tak malého prostoru, kde žije více než půl milionu živočišných druhů. Ve zvláštním hodinovém pořadu se setkáte s neuvěřitelnými tvory, kteří žijí v této divoké krajině – od podivných a unikátních opičích rituálů, přes netopýry, kteří loví ryby, až po lenochody s neobvyklou partou přátel. Seznámíte se s vzácným a tajnůstkářským ocelotem a pumou a prozkoumáte čilý podmořský svět, který je domovem největší koncentrace žraloků na zemi. Vydáte se na mimořádnou cestu plnou příjemných překvapení, která pro vás připravila příroda.

Thajsko je jednou z turisty nejnavštěvovanějších zemí na světě. Ale i mimo turisty vyšlapané cesty nabízí i další krásy, které stojí za návštěvu. Majestátní jezera, dokonale zachovaná města, i místa drahá srdcím Thajců. Bohatá kultura království Siam inspiruje současné umělce, kteří propojují umění s posvátným a vytvářejí mistrovská díla. Tamní obyvatelé bedlivě chrání svou autenticitu prostřednictvím stále živých tradic. Při putování dlouhém 2 000 kilometrů od Zlatého trojúhelníku na severu, až po malajské hranice na jihu, vás při objevování této podivuhodné země čeká nejedno překvapení.

Na patnáct tisíc ostrůvků a ostrovů obklopených blankytně průzračnou vodou. Potemnělé hlubiny poskytující domov rozmanitým rostlinným i živočišným druhům. Azurově modré zálivy, jež každoročně přitahují návštěvníky z celého světa. Na jeho ostrovech a březích se zrodily nesčetné kultury a byla zbudována mnohá města vzájemně propojená výpravami odvážných mořeplavců. Už od pradávna tu byla příroda silně ovlivňována lidskou činností. Dokázala se však na přítomnost člověka dostatečně adaptovat? Jaký vliv mohou mít naše zásahy na rozmnožování zvířat, potravní řetězce či areály rozšíření jednotlivých druhů? Jak dlouho ještě bude středomořská krajina odolávat neustálému tlaku civilizace? Má příroda dostatečnou schopnost regenerace? Zvládne si pomoci sama?

Tento dokumentární televizní seriál provází diváky kanálu Spektrum po celém toku snad nejdůležitější evropské řeky, Dunaje. Putuje se proti proudu, od Černého moře až po Černý les. Protagonisty filmového dokumentu jsou všední lidé s nevšedními příběhy, rybáři, plavci, bojovní ochránci životního prostředí, ale i klidní a tiší mnichové, jejichž život probíhá na březích nejpestřejší řeky starého kontinentu nebo přímo na samotné řece, přičemž ona pestrost je míněna i v kulturním slova smyslu. Absolutně hlavní role však byla přidělena Dunaji jako takovému, a to ve všech jeho polohách a šířkách a barevných proměnách, ať už je modrý, zelený, hnědý, šedý, nebo nakonec černý. V seriálu natáčeném v osmi zemích se nám kromě podunajské kulturní rozmanitosti připomene i několik nejdramatičtějších událostí evropských…

Roje a hejna. Ať už jde o hmyz, zvířata, ptáky, nebo dokonce lidi, jsou to nepřehlédnutelné a dobře koordinované akce mnoha různých jednotlivců, kteří spolupracují ve prospěch celé komunity. Zatímco jedni vidí v jejich chování vyšší inteligenci, druzí o tom, že by měl dav vůbec nějaký rozum, vážně pochybují. Vždyť chování roje bývá často přirovnáváno k hlouposti stáda. Ale je to pravda, nebo jsou roje ve skutečnosti inteligentní a my jim hluboce křivdíme? Ve dvoudílném snímku Inteligentní roje se světově uznávaní vědci a odborníci z mnoha různých oblastí výzkumu rozhodli vyvrátit dávno zakořeněné předsudky. Nevěříte, že mají roje inteligenci? Nechte to na experty, oni vám to ukážou. Vědci pečlivě analyzují speciální vysokorychlostní záběry i termální záznamy různých hejn. Snaží se…

Citlivý filmař a ochránce přírody Braňo Molnár navazuje na předchozí snímek Žijem Dunajom. Opět se neslyšně prochází po štěrkové pláži a naslouchá zvukům vody, která si pohrává s drobnými kamínky. Objevuje čarovná zákoutí ramen řeky a okolních lesů. Snaží se intenzivně pochopit zdejší přírodu se svými specifikami a tam, kde doznala újmy od lidí, věří v její schopnosti znovuzrození.

Sopka Hunga Tonga-Hunga Ha’apai vybuchla 15. ledna 2022 silou více než 60 milionů tun TNT. Jedná se o nejsilnější explozi, jaká kdy byla na planetě zaznamenána. Vlny vysoké jako šestipatrová budova během několika minut zdevastovaly tichomořský národ Tonga, zanechaly zemi v troskách a vědci po celém světě se snažili pochopit ohromnost toho, co se stalo. Připojíme se k týmu vyšetřovatelů, kteří se snaží vyřešit záhady Hunga Tonga-Hunga Ha’apai. Proč měla tato sopka tak nesmírně silnou erupci, jak vyvolala tak ničivou vlnu tsunami a – což je ze všeho nejdůležitější – mohlo by se to stát i u jiných sopek po celé planetě?