Televizní program

Jak už napovídá název dokumentu, jde o pohled na jeden významný historický den v červnu 1953. Jeden z nejočekávanějších okamžiků v britské historii byl v mnohém průlomový, především v tom, že po stovkách let byla z obřadu sejmuta rouška tajemství a poddaní mohli být prostřednictvím televizního přenosu přímo u toho. Zachovalo se však mnohem víc než roztřesené černobílé záběry z nedokonalých obrazovek. Kromě unikátních barevných záběrů jsou to především cenné vzpomínky pamětníků a historici nám připomenou důležité klíčové momenty obřadu.

Hlavní postavou je čtyřicetiletý architekt Jan Kolvara, který sice zapomněl tašku se sportovním oblečením v telefonní budce, ale přesto se z jakéhosi trucu pustí do dálkového pochodu, společně se svým mladším kolegou Robertem, jeho dívkou Eliškou a také svým bývalým kamarádem a současným nadřízeným Crhou a jeho milenkou Vaňkovou. S přibývajícími kilometry se však blíží nejen cíl, kterým je sto ušlapaných kilometrů, ale také řada osobních rozhodnutí a vyřešení Janových pracovních i osobních vztahů nejen k Crhovi, který jemu a Robertovi nabídl vypracování projektu rehabilitačního sanatoria, aby je pak podrazil a prosadil zcela nevyhovující návrh své milenky, ale také k Elišce, která ho nepřestává svádět a manželce Madle, jejichž vztah má daleko do někdejší idylky.

Začíná první den pětiletky. Vjedné znejvětších pražských továren svolává závodní rozhlas dělníky do velké haly. Na pořadu dne je nejdůležitější otázka – splnění plánu. Mladí jsou plni sebedůvěry, starší jsou skeptičtí. Syn starého brusiče Karhana Jarka oznámí první zlepšovací návrh – opatřit frézu automatickým vypínačem. Jarka navíc postaví skamarády brigádu, která má pomoci zaostávající revolverárně. Pod vlivem mladých pomáhají i starší pracovníci. Velkým pomocníkem je jim nový stroj – centrlesska. Ten však pokazí neopatrný Lojza a plán je ohrožen. Proto navrhne starý Karhan snížení úkolových časů a vyzve mladé na soutěž. Mladí přijmou výzvu snadšením. Zvítězí parta starého Karhana, jehož třicetileté zkušenosti a fortel dokázaly divy. Celé soutěžení končí smírem mladých i starých, neboť všem jde o totéž – splnit…

O smolařském šéfovi, kterého málem potkalo životní štěstí: jako úhradu dluhu dostane staré nepojízdné auto, které je ve skutečnosti hledaný výstavní unikát…

Pod literární předlohou – románem Rozbřesk – je podepsán druhý dělnický prezident. Hlavní dějové linie jsou údajně inspirovány životními osudy Zápotockého babičky a matky.

Hra spisovatelky Jindřišky Smetanové měla na obrazovce premiéru v březnu 1966. Fiktivní příběh je umístěný do všedního dne pražské kavárny. Uprostřed zvláštního, nepojmenovaného napětí se ozve z televize zpráva, že zeměkouli obsadili okupanti – obyvatelé jiné planety. Ve městě ustává provoz, nikdo nesmí vycházet. Hosté musí vyřešit základní životní stanovisko: vykročit z obklíčení – byť s rizikem, nebo bezbranně setrvat v „jistotách“ vnucené klece. Hra zobrazila společenské klima šedesátých let a vlastně předvídala srpen 1968. Proto zůstala více než dvacet let v trezoru. Autorka spolu s režisérem Antonínem Moskalykem za ni obdrželi v roce 1966 Cenu kritiky na festivalu PRIX ITALIA.

Laďka Něrgešová pomáhá několika osamělým farmářům a jedné farmářce najít protějšky, které se nakonec mohou stát i jejich životními partnery. Show nabízí jedinečnou šanci sledovat navazování partnerských vztahů v reálných kulisách života na farmě, uprostřed čisté přírody a tvrdé práce.

Pokrevní linie představuje mechanismus přenosu jedinečného pudu sebezáchovy. Boj o přežití je z tohoto hlediska všudypřítomný. Co když se však jedinec dostane do konfliktu se svými příbuznými?

Poprvé po sto letech bude v Norsku vykopána vikingská pohřební loď. Díky neomezenému přístupu na archeologické naleziště budeme sledovat každý krok těchto mimořádně vzácných vykopávek, které začaly na konci července 2020. V tomto vysoce prestižním vědeckém dokudramatu nám každý objev a každá objevená relikvie umožní neuvěřitelný vhled do života severských válečníků a přiblíží nás odhalení toho, kdo se v této tajemné vikingské rakvi skrýval více než tisíc let.