Televizní program

Středoškolský profesor a vášnivý historik Unai Eguía se společně s Antónem Gandariasem vydává napříč Evropou, aby zjistili více o osudu Antónova strýce, který beze stopy zmizel během druhé světové války. Pátrání, které je přivede z Baskicka až do Prahy, odhalí příběh někdejšího ředitele krematoria v pražských Strašnicích Františka Suchého a jeho syna. Těm se s nasazením vlastního života podařilo uchovat jména a popel více než 2 200 obětí nacistického režimu, které byly v krematoriu zpopelněny. Mezi nimi nachází Španělé i ztracené ostatky svých předků, po nichž byly před osmdesáti lety ve frankistickém Španělsku pečlivě zahlazeny všechny stopy. Dokumentární film odhalující tajemství strastiplné cesty hrdinů deportovaných do koncentračního tábora Hradištko u Prahy doplňují působivé animace.

Dokument vznikající k 80. výročí konce druhé světové války mapuje události, které doprovázely konec druhé světové války na území dnešní České republiky. Na pozadí příběhů pamětníků, kteří konec války v Čechách prožili, film popisuje dění dnů, které měly do značné míry rozhodnout o budoucnosti Československa na další dekády. Pomocí unikátních archivních materiálů a jedinečných výpovědí vypráví režisér Jan Rousek o momentech, které formovaly poválečnou realitu v Československu – ať už šlo o příchod Sovětů, ústup Němců, vyhnání německých obyvatel nebo přechod k novému politickému uspořádání… Počátkem května 1945 na území dnešní České republiky vypukl zmatek kolosálních rozměrů – v jejích hranicích padlo do zajetí zhruba milion německých vojáků, které sem z východu tlačila Rudá armáda, z jihu a západu Američané…

V Singapuru je vše pod kontrolou. V městském státě platí nespočet restriktivních pravidel. Od těch zásadních až po zákaz kouření na ulici, házení papírků na zem nebo mluvení v metru. Ve školách, nemocnicích, na tržištích i na ulicích jsou všude umístěny bezpečnostní kamery. Na dodržování pravidel v době pandemie dokonce dohlíželi i robotičtí psi, kteří hlídkovali v ulicích. Stát tvrdě hájí nastavený systém. Političtí oponenti jsou pronásledováni soudy, sexuální menšiny jsou pod dohledem a užívání drog vede rovnou do vězení.

Díky množství rozdílných biotopů, jež vedle sebe existují v těsné blízkosti, se Itálie řadí k evropským zemím s největší biodiverzitou. Místa, kde je nejlépe zachováno přírodní dědictví, střeží rozsáhlá síť chráněných oblastí. Jedním z nich je přírodní park Maréma v Toskánsku. Drsná, místy neprostupná krajina se rozkládá mezi písčitým i skalnatým mořským pobřežím a nalezneme v ní mokřady, kopce porostlé středomořskými křovinami i borovicové lesy. Právě zde dva biologové, déle než tři roky, zachycovali v přírodě svými kamerami čtyři roční období plná příběhů. Jejich dílo dokumentuje dramata, jimiž musí čelit predátoři i jejich kořist, v průběhu celého roku, aby naplnili prapůvodní účel své existence: přežít a rozmnožit se.

Pestrý festival ve městě Kataragama se stane cílem našeho putování. Cestou ale také poznáme zajímavé lidské příběhy a zamíříme do nejkrásnějších regionů na Srí Lance. Poznáme staré rybářské techniky místních obyvatel, práci krejčího, kterého jeho díla proslavila i daleko za hranicemi, nebo příběh chovatele slonů. Stranou ale nezůstane současnost ostrova. Uvidíme osudy mladých žen, které ukázaly svoji sílu při podnikání. Ať už šlo o spuštění dílny na zpracování rostlinných vláken nebo o vznik studia na grafické návrhy skateboardů. Všechny osudy se nakonec propojí během úžasných oslav na festivalu. K nim se připojí buddhisté, hinduisté a muslimové, protože město Kataragama je posvátným místem pro všechny. Tato událost nám ukáže pozoruhodné soužití různých jazyků, náboženství a kultury dnešní Srí Lanky.

Zatímco na konci třicátých let dvacátého století se v Paříži oslavuje modernismus, nacistické Německo prosazovalo „akademičtější“ pojetí umění. Od nástupu k moci v roce 1933 vnucovali národní socialisté svůj estetický ideál: klasicismus a staré mistry. Moderní umění považovali za urážku. Hitler učinil z rigidního umění absolutní pravidlo nového vkusu. Ve snaze prosadit „pravé umění“ uspořádali nacisté v roce 1937 dvě protichůdné výstavy. Jedna byla věnována novému oficiálnímu umění. Druhou nazvali „degenerované umění“. Ze všech německých muzeí nacisté odstraňují avantgardní obrazy, moderní tvorbu očerňují a hanobí. Expresionismus, kubismus a dadaismus jsou prezentovány jako důkaz degenerace Výmarské republiky. Co se stalo s odepsanými obrazy po skončení výstavy? Některé byly zničeny, jiné uschovány poblíž Berlína a ty nejcennější prodány na mezinárodním trhu. Po…

Dokumentární dvojportrét jedinečných osobností: fotografa Jana a výtvarníka Káji.Film režiséra Petra Kaňky o Janu Saudkovi a Karlu Saudkovi je příběhem dvojčat, jejichž otec Gustav Saudek se hlásil k židovské víře. Osud rodiny během války i po ní byl typický pro všechna smíšená manželství té doby. Bratři učinili bohaté zkušenosti s rasovou nenávistí a možná i díky tomu vyrostli v rebelské osobnosti. V 60. letech se výtvarník Kája Saudek proslavil svými komiksy, které hrály významnou roli i v populárních komediích Kdo chce zabít Jessii a Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Fotograf Jan Saudek, který pracoval dlouho jako dělník, čekal na úspěch do doby, kdy jeho dílo ocenili nejprve v zahraničí, kde jsou jeho fotografie zastoupeny v prestižních galeriích a kde se s…