Televizní program

Když byla Lucky Prescottová malá, její mamince, neohrožené krasojezdkyni, se stala nehoda. Holčička se proto z rodného Miradera, městečka na dohled od Divokého západu, odstěhovala do civilizace, ke starostlivé tetě Coře. Ta se z ní rozhodla vychovat klidné a rozumné děvče, což se ani trochu nepovedlo. Po sérii nešťastných příhod (ve většině z nich měla prsty) se Lucky vrací do rodného Miradera, jenže po letech si tu připadá spíš jako cizinka. Pak ovšem potká mustanga Spirita, tvora stejně divokého a nespoutaného, jako je ona sama. V tu chvíli se zrodí přátelství s velkým „P“, které ukončí až příjezd nelítostného obchodníka, jenž chce Spirita a další divoké koně ochočit a výhodně prodat.

Jsme ve Francii roku 1616, v zemi vládnou nepokoje a všemocný maršál Concini, mající velmi silný vliv na Marii Medicejskou, která vládně místo svého syna, teprve patnáctiletého budoucího krále Ludvíka XIII. Proti Concinimu se postaví šlechta, která chce ve Francii obnovit pořádek a na trůn dosadit panovníka z vlastních řad. Mezi těmito dvěma bloky se ocitá drobný šlechtic Francois de Capestang (Jean Marais), který je věrný králi. Spolu se svým přítelem, potulným kejklířem Cogolinem (Bourvil), musí čelit řadě střetů s Conciniho zabijáky, když se pokouší dostat ke králi, aby ho informoval o skutečném stavu věcí. Zároveň musí přesvědčit šlechtu, aby se podřídila mladému králi. A ještě jeden zapeklitý problém musí řešit – kdo je ta krásná neznámá, která mu zachránila…

Poté, co se inspektor Cruchot vypořádal s nudisty, zloději obrazů, navštívil New York a oženil se s bohatou vdovou Josefou, je četnický sbor v Saint Tropez razantně omlazen a on i jeho kolegové jsou posláni do výslužby. Přestože se starostlivá paní Cruchotová snaží manželovi penzi zpříjemnit, výsledkem nečinnosti je jeho rostoucí nespokojenost. Stejně se daří i ostatním penzionovaným četníkům. Když se Cruchot dozví, že jeho kolega Fougasse ztratil paměť a je v sanatoriu, rozhodne se ho s ostatními četníky unést a paměť mu vrátit…

Známý brněnský silák Franta Kocourek byl osobnost vskutku renesanční: nejenže dokázal přetrhnout balíček karet, překousnout pětikorunu, ze železné tyče vytvarovat kolibříka či nechat se přejet autem, ale skládal též básničky, hrál v divadle, zpíval a tančil ve folklorním souboru. Měl stovky přátel, kteří nezapomněli ani po jeho nenadálé a předčasné smrti. Franta Kocourek patřil do brněnské bohémy 60. – 90. let. Jako člen Divadla Na provázku účinkoval v mnoha legendárních představeních (Commedia del arte aj.), jako silák potom v mnoha filmech (Balada pro banditu aj.). Proslulá byla jeho přátelská povaha i mnohdy absurdní historky, jichž býval iniciátorem a na jejichž základě si část diváků dodnes myslí, že jde o fiktivní postavu z vyprávění herce Miroslava Donutila, který nám osobnost Franty…

Štefan Margita je dnes velkou světovou pěveckou hvězdou a bezesporu patří k našim vůbec nejúspěšnějším interpretům. Štáb České televize ho po dobu čtyř let provázel na jeho skvělé profesionální dráze. Navštívil tak Státní operu v Berlíně, kde pod vedením dirigenta Simona Rattla Štefan s úspěchem hostoval v Janáčkově opeře Z mrtvého domu. Ve stejné opeře, ale v jiné inscenaci, pak vystupoval i v pražském Národním divadle. A v Lyrické opeře v Chicagu účinkoval v nové inscenaci Wagnerova Rýnského zlata. Součástí této skvělé cesty je i Štefanovo vystoupení na festivalu Pražské jaro, novoročním koncertě, na koncertě v kostele svatých Šimona a Judy či na galavečeru k umělcovým šedesátým narozeninám. Nedílnou součástí dokumentu je i pohled do zákulisí soukromého života, na jeho…