Televizní program

V roce 2024 by dva nerozluční přátelé a spolupracovníci Michal Horáček a Petr Hapka oslavili 40. výročí své spolupráce. Hudební skladatel Hapka svého dvorního textaře Horáčka ovšem před deseti lety opustil, když předčasně zemřel na Alzheimerovu chorobu. Michal Horáček jako textař osiřel a po skladatelově smrti se ještě pár let pokoušel prosadit na scéně české populární hudby. Žádný z dalších projektů, kromě „Českého kalendáře“, však nezaznamenal u posluchačů, hudebníků, zpěváků a kritiků takový úspěch a obdiv jako hudební alba, na nichž zněly melodie Petra Hapky. I proto se Horáček rozhodl minimalizovat své textařské aktivum a začal se věnovat jiným úlohám života, než je šoubyznys nebo podnikání. Z dílny Hapky a Horáčka vyšlo bezmála 100 šansonů a písní, které zásadně proměnily…

1. Spojené státy americké – New York: Lze si zvolit různé cesty k tanci, ale New York je tím místem, které pro umělecké výkony a vystoupení poskytuje skutečný prostor… Když dnes v New Yorku vidíte lidi tancovat, je jasné, že jde o směs různých stylů i kultur. Ale dřív jste podle toho, jak kdo tančil, poznali, jestli je z Brooklynu nebo z Bronxu. Každý měl svůj vlastní tanec. V Bronxu se zrodil hip-hop, v jiné části New Yorku breakdance a v gay klubech v Gainesville styl vogue. Dokument nabízí vhled do živého tanečního umění americké metropole od osmdesátých let 20. století až do dneška. 2. Spojené státy americké – New Orleans: V New Orleans je hudba srdcem města a tanec jeho tepem… V New Orleans se…

Miles Morales je nyní na plný úvazek dobrým sousedem Spider-Manem v Brooklynu. Znovu potkává Gwen Stacyovou, se kterou se vydá na zběsilou jízdu Mnohovesmírem. Tam se setká s novou partou Pavoučích hrdinů, kteří brání samotnou podstatu paralelních světů. Když se však mezi Pavoučími hrdiny objeví rozpor, jak se vypořádat s novým nebezpečím, Miles zjistí, že bude muset přehodnotit, co pro něj znamená být hrdinou, aby zachránil ty, které na světě miluje nejvíc.

Dokument sleduje umělou inteligenci ve světě kreativity jako fascinující i zneklidňující proměnu, kterou sami tvůrci zkoumají s ironií, osobním zaujetím a otevřenými otázkami o budoucnosti originality. AI se zde nestává jen tématem, ale i aktivním spoluautorem – podílí se na struktuře filmu, voiceoveru i jeho vizuální podobě. Diváky provází technologický expert David Grudl, herečka Simona Lewandowská, hudební skladatel Jiří Burian a další tvůrci, kteří s AI pracují, experimentují nebo se jí obávají. Film tak odhaluje, že přestože stroje dokáží tvořit, lidská zkušenost zůstává nenahraditelná.

Tichý oceán je plný života. Sběrači mlžů jsou ale takoví útesoví kaskadéři

Na vrcholech slovenských hor stojí pohádkové hrady, které shlížejí na mocný Dunaj. Prozkoumáme tuto malou zemi, domov vlků, rysů, více 1 500 hnědých medvědů a dalších úchvatných stvoření.

Lisa sa zobudí vo svojom byte vo svojom parížskom byte, rozlúči sa s priateľom Walterom, ktorý odchádza na víkend k rodičom a plánuje sa venovať svojej diplomovej práci. Je 15. augusta, deň, ktorý jej pred niekoľkými mesiacmi na dovolenke vyveštili ako deň jej smrti. Je naozaj v nebezpečenstve, alebo ju trápia len neodbytné myšlienky, zapríčinené nevinnou zábavou, ktorá nedopadla podľa jej predstáv?

Malá vesnička by si ráda zachovala statut obce. Potřebuje proto sehnat doktora. Stane se jím sympatický Nael, který býval velkou láskou samotné starostky. A nejen jí…

Bobby Jones, syn vikáře z malé vesničky ve Walesu, najde na pobřeží umírajícího muže. Krátce před svou smrtí vysloví neznámý otázku: Proč nepožádali Evanse? Bobby se společně se svou přítelkyní rozhodne vypátrat, co mohla tato tajemná slova znamenat… (TV Prima)

Když si pár třicátníků pustí přes práh matku jednoho z nich, netuší, že se právě ocitl v komorním očistci. Poklidný život se pomalu mění v chaotické trosky. Pěstěná šedesátnice Valerie je energická diva, která si krok za krokem podmaňuje nejen prostor bytu, ale i mysl jeho obyvatel. Plíživá domácí invaze nabírá na síle, jistoty se otřásají, hranice soukromí bortí. Mají matky a tchýně vždycky pravdu? Myslí to s námi dobře? A nejsou někdy právě proto těmi největšími monstry?