Televizní program

V tomto příběhu inspektor Klubíčko rozplétá případ vraždy pražské lichvářky Zacharové. Žena byla zastřelena a podezření padlo hned na jejího o dvacet let mladšího manžela. Není divu. Žena totiž držela muže zkrátka a on ji opravdu v lásce neměl. Při rozkrývání stop se však objevuje řada dalších motivů. Lichvářka totiž vydírala významné osoby z vyšších kruhů. Důvod k vraždě tak mohla mít nejedna z nich. Klubíčko se ale domnívá, že smrt lichvářky souvisí s jistou ženou ze Zacharovy minulosti. Kdo je ta tajemná žena? A tak asi ve spletitém příběhu nejde jen o vraždu…

Vladimír Menšík uvádí písničky s dechovou kapelou z Klatov. Zábavně hudební pořad Myslivecká s Liduškou byl s malovanou dekorací lesa natočen ve studiu Československé televize v roce 1972. V dekoraci lesa sedí dechová hudba Liduška z Klatov vedená Pavlem Czajczykem. Po úvodní fanfáře, nebo chcete-li v myslivecké hantýrce Halali, provází pořadem Vladimír Menšík a Lubomír Kostelka (Fafejta). Vystupují v rolích nešikovných myslivců. Některé písničky jsou zdramatizovány zasazením do soudní síně, například To se na něj podíváme. Ve směsi lidově oblíbených písní zpívají rovněž průvodci pořadem Menšík a Kostelka a k nim se chvílemi připojí vynikající režisér televizních komedií Zdeněk Podskalský, třeba v popěvku Myslivečku, kdybys chtěl. Věříme, že si zazpíváte i vy, až uslyšíte: Píseň pytláků, Když jsem šel přes zelený háj,…

Připomeneme si osudy, radosti i trampoty vojáků motostřeleckého útvaru. Díky povolávacímu rozkazu se v Hrádku v Čechách setkávají nesourodé postavy. Hlavní hrdina soustružník Tomáš Soukup je až po uši zamilovaný do maturantky Hanky a nejradši by se oženil ještě před vojnou. Žárlí na ni a má obavy, možná i oprávněné, jestli na něj vydrží dva roky čekat. Vesničan Honza Bradáč, přezdívaný Guláš, rád jí, což je na něm vidět. Pracuje v řeznictví vedeném svými rodiči a po víkendech staví vilku, do níž by si po vojně chtěl přivést manželku. Ctibor je téměř Honzovým pravým opakem, je hubený a s fyzičkou na tom není nejlépe. Okamžitě si vyslouží přezdívku Kyslík. Pracuje jako elektroopravář. Kolegové v práci ho moc v lásce nemají,…

Black Manta, stále poháněný potřebou pomstít smrt svého otce, se nezastaví před ničím, aby Aquamana na druhý pokus zničil.

Kim Novaková je vlastně jakousi americkou obdobou Jiřiny Bohdalové, až na to, že na rozdíl od naší žijící legendy už ta americká velmi dlouho nenatočila žádný film. Narodila se v únoru 1933 do rodiny českých přistěhovalců jako Marilyn Novaková. Po herectví ani po slávě nikdy netoužila, všechny příležitosti za ní přišly samy, aniž vyvíjela jakoukoli snahu. Když ve svých dvaceti letech propagovala na celoamerickém turné ledničky, všiml si jí jeden choreograf a dal o ní vědět do Columbia Pictures. A tam se právě v té době začali poohlížet po náhradě za svůj někdejší „zlatý důl“, Ritu Hayworthovou. Zrodila se další hvězda, která ale nehodlala šéfovi studia Harrymu Cohnovi nic darovat. Když po ní chtěl, aby se přejmenovala na Marlowovou, odmítla…

Jindřich Polák, spolutvůrce fenoménu s názvem Pan Tau, režisér nestárnoucích Návštěvníků a tvůrce vizuálně dechberoucí Ikarie XB1. Ta inspirovala Stanley Kubricka i Dannyho Boyla. Znovuuvedení restaurované Ikarie XB1 v Cannes ukázalo, jak kultovní statut tato „rudá sci-fi“ ve světě má. Polák byl tvůrcem z komunistické země, který jako jeden z mála uměl a mohl natáčet i pro západní diváky. Díky koprodukci s producentem z tehdejšího západního  Německa vznikly fantasy a sci-fi seriály a filmy jako Pan Tau, Lucie, postrach ulice, Chobotnice z II. patra a Návštěvníci. Polák vytvořil svébytné světy ležící mimo realitu komunismu i kapitalismu, barevnější než šedý svět komunismu a idealističtější než reálný svět „Západu“. Film přibližuje Poláka jako precizního režiséra producentského ražení i jako neoprávněně přehlíženého kreativního…

Výběr koncertů z největšího a nejpopulárnějšího tuzemského festivalu.

Dokumentární film zachycuje dramatickou cestu Hugha Herra, biofyzika z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT), který dnes vytváří robotické končetiny řízené mozkem. V sedmnácti letech v roce 1982 mu byly amputovány nohy pod kolenem kvůli omrzlinám poté, co se s kamarádem ztratil ve sněhové bouři během lezení po ledu a málem zemřel. Herr byl frustrován omezeními protéz, které byly v té době k dispozici, a rozhodl se je znovu vynalézt. Ještě jako teenager si vyrobil vlastní protézu, která mu nejen umožnila pokračovat v jeho horolezecké vášni, ale také z něj udělala ještě zdatnějšího lezce než dříve. Herrova firma se zabývá vývojem a výrobou bionických protéz, ale i exoskeletonů pro zvýšení lidské výkonnosti a se svým týmem na MIT neustále posouvá hranice…

Zámek ve Fontainebleau skrývá největší díla renesance, baroka a empíru. Začal se budovat ve středověku, pět století před zámkem ve Versailles, a během více než osmi set let byl několikrát přebudován a rozšířen. Dnes je to kolosální památka s 1500 pokoji. Od té nejskromnější komnaty až po největší královský sál byl každý prostor zámku dějištěm nejslavnějších událostí francouzských dějin. Během francouzské revoluce a následné vlády teroru se však stal symbolem království, na něž chtěli lidé navždy zapomenout. Navzdory velkému nebezpečí se mladý architekt Charles Percier postavil bezhlavému plenění a rozhodl se nakreslit každou místnost ohroženého zámku, aby uchoval jeho památku pro případ, že se mu palác a jeho nenahraditelné kulturní bohatství nepodaří ubránit před revolučním tribunálem.

Jeho neortodoxní metody a postoj k autoritám sice nejsou oblíbené, ale často jsou až nebezpečně úspěšné.