Televizní program

Bohatý a úspěšný byznysmen Edward Lewis přijede na obchodní jednání do Hollywoodu a náhodou se jeho cesta protne s osudem krásné prostitutky Vivian Wardové, kterou si najme nejprve na jednu noc a potom na celý týden. Přestože mělo jejich setkání původně zůstat v rovině obchodně-sexuální, postupně mezi nimi vzniká vztah, v němž vítězí vzájemná náklonnost a láska…

Fair Play je filmem nejen o státem organizovaném dopingu, ale především o zachování lidské důstojnosti v totalitním státě a o ceně, kterou musel zaplatit každý, kdo se tomuto systému postavil. „Hlavní postavě Anně je ve filmu 18 let, je tedy přibližně stejně stará, jako jsem byla já v roce 1983. Fair Play není samozřejmě film o mně, ale je také o mém dospívání v socialistickém Československu, o problémech, které většina lidí kolem mě řešila, i když možná v méně vypjatých situacích. Dospívající děti tehdy často zjišťovaly, že jejich rodiče přežívají v systému založeném na lži, a doufaly, že nebudou stejné. Jejich rodiče zase řešili dilema, zda být morálním vzorem pro své děti a žít ve stínu, nebo se přizpůsobit lži…

Psycholožka Julia se po přestěhování do Suwalského kraje stává nedobrovolnou svědkyní a účastnicí dramatických událostí na polsko-běloruské hranici. Rozhodne se vzdát se svého pohodlného života a přidá se ke skupině aktivistů, kteří poskytují pomoc uprchlíkům. Současně s tím jsou syrská rodina prchající před občanskou válkou a její doprovod, učitelka z Afghánistánu, podvedeni Bělorusy a násilně převezeni do uprchlického tábora nedaleko hranic s Polskem. Ve snaze uniknout se vydávají na zoufalou a nebezpečnou cestu neznámým a nepřátelským územím. V Polsku se jejich osud protne s osudem Juliiným a mladého pohraničníka Jana . Události, které je potkají, navždy změní život nejen jim, ale i dalším migrantům a aktivistům zapojeným do jejich příběhu.

Přímý přenos udělení Cen Paměti národa čtyřem laureátům – statečným lidem z Česka a Slovenska.

Seriál Příběh pěti stromů nás zavede na pozoruhodnou cestu k pěti nejvíce ikonickým stromům jižní Afriky. Nenechte si ujít jedinečné setkání s těmito majestátními obry, ale i s různorodou směskou zvířat, hmyzu, ptáků a přírodních živlů, která zapustila kořeny v bezpečí úctyhodných úkrytů.

Většina lidí zná pouze události 17. listopadu jako hlavní milník, kterým se vše „obrátilo“. Pravdou ale je, že studenti FAMU a dalších pražských škol se semkli již v průběhu roku, kdy jejich hněv vůči zkamenělému represivnímu režimu vzrůstal. Rok 1989 pro ně začal bouřlivě demonstracemi během Palachova týdne, pokračoval kulturními protesty kavárny AFFA a aktivitami na mezinárodním festivalu CILECT v Karlových Varech. Po událostech na Národní třídě vznikla mezi studenty myšlenka reagovat na policejní represi vysokoškolskou okupační stávkou a informovat veřejnost o událostech v Praze – tedy začít Studentské vysílání, nezávislé zpravodajství, se kterým se jim podařilo posléze dostat do Československé televize, která se tím – jako státní instituce tak trochu neuvěřitelně – připojila ke studentům. Studenti Jan Rousek a…

Až nepravděpodobně rychlý spád listopadových událostí, nedotažená vyšetřování exponentů komunistického režimu, skartace části materiálů bezpečnostních složek a obecná lidská tendence uchylovat se k dramatičtějším a barvitějším výkladům daly vzniknout mnoha konspiračním teoriím, které historický pohled na listopad 1989 provázejí a tvoří alternativní historické exkurzy. Tvůrci se zaměřili na zkoumání těchto teorií a mýtů z pohledu nejnovějších historických poznatků. Hovořili s tehdejšími aktéry z obou stran, historiky i samotnými konspirátory. Spíše než ambicí všechny tyto teorie objasnit je ale donutit diváky se nad nimi kriticky zamyslet. Nejde ale o těžkopádné historické pojednání, režisérka Andrea Sedláčková provází filmem s lehkostí, nevnucuje nikomu předem jasný pohled a její odstup od dění té doby jí pomáhá udržet si nadhled.

Příběh vychází ze skutečných událostí roku 1989. Film oživuje vzrušující dny listopadu 1989, kdy se studenti, umělci a disidenti postavili za své sny o svobodě, ačkoliv všichni a všechno bylo zdánlivě postaveno proti nim. Petr, Jiří a Ondřej jsou neobvyklá trojice kamarádů. Hokejista, hudební nadšenec a umělec dospívají v komunistickém Československu osmdesátých let. S nepřejícným systémem se vyrovnávají sportem, pitím piva, poslechem „zakázané“ hudby. Jejich společná a přirozená touha po svobodě nabude reálných kontur jednoho temného listopadového večera, kdy Petr, Jiří a Ondřej vykročí v předních liniích do studentského pochodu Prahou. Kluci jsou tváří v tvář Veřejné bezpečnosti donuceni k zásadnímu rozhodnutí: poddat se komunistickému režimu, jenž po generace umlčoval jejich známé a rodiny, a nebo se mu postavit jednou pro…

Lipsko 1989. Dvanáctiletá Fany se s láskou stará o Sputnika, psa její nejlepší kamarádky Sophie, která odjela s maminkou na letní prázdniny do Maďarska. Na začátku školního roku se však Sophie do třídy nevrátila… jako mnoho jiných uprchla s maminkou na Západ. Fany se odvážně vydává kamarádku hledat, chce jí vrátit psa Sputnika. Stane se tak svědkem pohnutých událostí, které změní budoucnost celé země.

Vojta je nesmělý mladík, žijící v poněkud svérázné rodině. Už od dětství je tajně zamilován do své spolužačky Ely. Jeho rodiče s ním mají velké plány. Krásná a něžná maminka do něj vkládá umělecké naděje, cholerický a notně bláznivý otec, který zažil asi největší životní zklamání a zároveň trapas, když se pokoušel přeplavat kanál La Manche, zase ambice sportovní. Jenže Vojta má docela jiné priority, tou je samozřejmě rusovlasá Ela, okouzlující akvabela, která v listopadu odjíždí do Francie. Jestli Vojta rychle nepodnikne něco opravdu zásadního, zmizí mu dívka jeho snů navždy za železnou oponou.