Televizní program

Nestárnoucí komedie režiséra Jiřího Krejčíka podle divadelní hry irského dramatika Seana O´Caseyho dokazuje, že i v ateliéru lze natočit špičkové zábavné dílo – postačí vtipně sepsané dialogy a zejména mistrovsky odlehčené herecké výkony. Josef Abrhám, Iva Janžurová a Jiří Hrzán povznesli obyčejnou vaudevillovou zápletku o povětrné děvě propašovaného do mládeneckého pokoje v jednom penzionu, kam se má vrátit z plesu i hrdinův spolubydlící, na úžasnou přehlídku komediantství v tom nejlepším slova smyslu. Za zmínku stojí i herecká účast hvězdy předválečného filmu Věry Ferbasové v roli majitelky penzionu.

Barbie je připravená na to, aby se opět vtělila do role Merliah, legrační a módní mistryni v surfování, která je navíc i kouzelnou princeznou z rodu mořských víl. V pokračování napínavého mořského dobrodružství se Merliah přihlásí na australský surfařský šampionát. Když zlá mořská panna Eris uprchne z víru a chce se zmocnit trůnu v Oceánii, Merliah a její kamarádi se ponoří do mořských hlubin, aby zlé mořské panně zabránili v uskutečnění jejího ďábelského plánu. Toto zbrusu nové dobrodružství dovede Merliah k poznání, že můžeme dosáhnout jakéhokoli cíle, když zůstaneme verni sami sobě.

Městečko Warlock je typickým sídlem Divokého západu 19. století. zákony v něm platí pouze pro poctivých občanů, banda nelítostných banditů si dělá, co chce, ze zákonů si nic nedělá a strážcem pořádku se vysmívají do očí. A tak se obyvatelé rozhodnou najít si nového šerifa, dostatečně tvrdého a zkušeného, ​​aby ve městě nastolil vládu zákona. Je jím sebevědomý pohraniční šerif Clay Blaisdell (HENRY FONDA), excelentní střelec, který ví přesně, co se od něj žádá a rozhodne se ulice města vyčistit od banditů. Vždyť i zástupce města a místní šerif Johnny Gannon (RICHARD Widmark) je bývalý zločinec, který však netouží po ničem jiném, než po klidném životě. Obyvatelé města Blaisdella a jeho společníka, neurotického hazardního hráče Toma Morgana (ANTHONY QUINN), podporují…

Osobnost Milana Rastislava Štefánika má zásadní význam pro každého Slováka a je mimořádně důležitou postavou i v dějinách Československa. Jeho podíl na vzniku společného státu v roce 1918 byl často podceňovaný. Přitom jeho role byla naprosto klíčová a historikové tvrdí, že to byl právě on, kdo se zasadil o to, aby slovenský národ po první světové válce nezaniknul. Když tragicky zahynul, truchlilo celé Slovensko. Mnoho let byl Štefánik vytěsňován a až po Sametové revoluci v roce 1989 se zvolna začal vracet do povědomí Slováků i Čechů. Dokumentární film Michaela Kaboše nahlíží na tuto výjimečnou osobnost pohledem českých, slovenských a francouzských historiků a odborníků. Společně s dosud nepublikovanými fotografiemi přináší celistvý obraz jedné z největších postav slovenských, respektive československých dějin.

Co začíná jako zdánlivě nevinný nedělní brunch, se rychle promění v emocionální minové pole. Domýšlivý manžel Brian a jeho zlomená, tichá manželka Latavia hostí pár přátel – Todda a Glendu. Společně usedají ke stolu, kde se víno lije proudem, zábrany mizí a atmosféra houstne. Pod povrchem se však skrývá mnohem víc než jen přátelská konverzace. Postupně vyplouvají na povrch nevyřčené křivdy, temná tajemství i touhy, které byly dlouho drženy na uzdě. Napětí mezi čtveřicí se stupňuje, až se ze zdánlivě obyčejného setkání stává nebezpečná hra o moc, sex, společenský status a pomstu… Mrazivá minulost je provokativní drama o složitosti mezilidských vztahů, které ukazuje, že i za zdmi luxusních domovů a při dokonale prostřeném stole se mohou odehrávat nejtemnější lidské příběhy.

Vědci a lovci na Floridě spojili síly v boji proti jedné z největších ekologických hrozeb národního parku Everglades – barmské krajtě. V 90. letech byly krajty domácími mazlíčky, které lidé vypustili do volné přírody, kde se postupně dostaly na vrchol potravního řetězce. Dnes nikdo neví, kolik jich ve skutečnosti je, ale odhady hovoří o stovkách tisíc jedinců. Sledujeme práci vědců, kteří se snaží pochopit, jak se krajty přizpůsobují a rozmnožují. Ian Bartoszerk a jeho tým z organizace Conservancy of Southwest Florida využívají samce jako „živé sondy“, které je dovedou k samicím schopným naklást až 80 vajec. Amy Yackleová a Mark Sandfoss z Geologické služby Spojených států spolupracují s biology ze Správy národních parků a Floridskou univerzitou v boji proti rozmnožování…

Pohádkový příběh o královně-čarodějnici, která se kouzly zbavila svého královského manžela a bedlivě střeží, aby její trůn neohrozil sňatek jejího nevlastního syna, prince Kryštofa. Ačkoli jej dává hlídat, přesto se Kryštof setkává s princeznou Kristinou ze sousedního království a mladí lidé se do sebe zamilují. Dramatický zápas královny, posedlé mocí a princezny Kristiny, která v chlapeckém převlečení bojuje o svou lásku k princi Kryštofovi, můžete sledovat v pohádce Anny Juráskové.

Honza (M. Stehlík) je šikovný mládenec a navíc silák, který se ničeho nebojí. Přesto si ve své vesničce nedokáže najít kamarády, i děvčatům je jenom pro smích. Proto se raději vypraví na zkušenou do světa. Nevyleká ho hastrman, přemůže i strach z čertů na zámku a vysvobodí krásnou princeznu (J. Boušková), kterou dostane za ženu. Nebojácný Honza se skutečně vyleká, až když se mu v lese princezna ztratí. Když ji opět najde, je bohatší o zkušenost, že ztráta milované osoby je to nejhorší, co může člověka na světě potkat.

Šestadvacetidílný dokumentární cyklus Naše tradice mapuje hlavní svátky, které se v České republice dodnes dodržují, i když se mnohdy ponětí o jejich původním významu vytrácí. Řadu tradic dodržujeme po celá staletí a některé i déle. Původ mnohých z nich sahá až do předkřesťanské minulosti. Zvyklosti dochované z dávných časů nám o našich předcích mnohé vypovídají, například jak žili v souladu s přírodními cykly nebo jak díky společným oslavám utužovali vzájemné vztahy a jak si dokázali i těžkou práci okořenit společnou zábavou. Příběhy tradic vyprávějí o respektu našich předků k přírodním živlům, o jejich největších obavách, o mýtech, ale také třeba o jejich mimořádně přesných pozorovacích schopnostech, které odrážejí například dodnes oblíbené lidové pranostiky. Zatímco původ některých svátků známe, u jiných…

Patnáctiletý Charlie je velmi přemýšlivý, zakřiknutý a citlivý mladík, který to na střední škole, kde ho ostatní mají za podivína, nemá vůbec jednoduché; je to klasický případ „jiného“ dítěte, které na sebe v podobných kolektivech vždy přitahuje posměch a šikanu. Šikaně se Charlie ubrání, posměchu si až tak nevšímá, trápí ho ovšem pocit samoty a cítí silnou potřebu začlenit se mezi ostatní „normálnější“ spolužáky. Jenomže to není tak jednoduché. Charlie totiž na jednu stranu svět kolem sebe nechápe, což mu brání navazovat přirozené vztahy, na druhou stranu ho chápe až příliš dobře a začleňování do něj se bojí. Zůstává tedy v roli jakéhosi pozorovatele, „toho, kdo stojí v koutě“, zkoumá sám sebe i lidi kolem a píše o svých drobných…