Televizní program

Estonsko je země protikladů a proměňuje svou tvář podle rytmu ročních období. Místo, kde se moderní technologie prolínají s bohatým historickým dědictvím, a kde tradice plynule souzní v dokonalé harmonii s přírodou. Bohatá minulost se odráží v rozmanité architektuře a místních tradicích, které se dodnes předávají generacím. Hlavní město Tallinn spojuje staletou historii s dynamikou moderního průmyslu. V odlehlých koutech daleko od ruchu měst Estonsko ale nabízí téměř nedotčenou divočinu. Od ledového pobřeží, kde se tyčí zamrzlé strážní věže, až po malebná jezera a klikatící se řeky.

Vybraná díla české prózy vydaná po roce 1989 představuje cyklus Čtenářský deník, ve kterém knihu a jejího autora uvádí některá z osobností společenského a kulturního života. Různí režiséři po svém ztvárňují formát Čtenářského deníku, v němž se pozvaná osobnost na začátku podělí o svůj čtenářský zážitek a posléze vede s autorem rozhovor o knize či okolnostech jejího vzniku.

Plujeme po hladině a vidíme svět, nám známý a zdá se, jediný správný. Na hladině se zrcadlí nebe a pod hladinou je ale další svět, s jinou perspektivou téhož. Hladinu tvoří voda, ale i světlo, mlha, zrcadlo (za nímž je jiný, Alenčin svět), vlnící se hřbet zvířete, srst, kadeř vlasů. Měl by tady vzniknout prostor pro mozaiku, ne nepodobnou starokřesťanským mozaikám bazilik. Pro mozaiku názorů, perspektiv, úhlů pohledu. Plno různých kamínků z rozbitých, rozdrcených skal může být jen bezútěšnou hromadou suti, ale taky získat vyšší smysl – zejména poté, co člověk poodstoupí a uvidí mozaiku jako celek. Jazykem cest po hladině bude symbol. PO HLADINĚ má evokovat pohlazení i to, že v tak krátkém čase se nemůžeme dostat příliš do…

Úspěšný washingtonský právník Robert Dean se náhodou a jen krátce potká s bývalým spolužákem Zavitzem. Jeho život se vzápětí změní, protože ho vysoký úředník National Security Agency, nejmocnější tajné organizace na světě, označí za největšího nepřítele státu. Je zřejmé, že má k tomuto obvinění důvody, ale Dean vůbec nechápe, proč je z něj najednou nebezpečný štvanec, který má v patách dokonale vycvičené agenty. K jeho dopadení byla zmobilizována i nejmodernější technika. Pokud nenajde rychle pomoc, skončí v lepším případě ve vězení…

Nakladatelská lektorka Jane Grantová má problém. Zkritizovala nejnovější knihu kmenového sutora a ten hrozí odchodem od nakladatelství. Aby nepřišla o místo, chce se mu omluvit, ale to není tak jednoduché, neboť John Dwyer je tajnůstkář a ukrývá se  poblíž jezera Takadihn. Jane proto souhlasí s nápadem svého manžela Clarka a spojí rodinnou dovolenou v karavanu s pracovním posláním. Při pátrání po svérázném spisovateli si však také prožije manželskou krizi poté, co odhalí manželovu nevěru.

Novodobý Sindibád při svém dobrodružném hledání pokladů nešťastnou náhodou vypustí Fúrie – tři krásné, ale krvelačné starověké bytosti, které hrozí zničením života na celé Zemi.

Již více než 150 let probouzí jeho tvorba fantazii všech čtenářů, dětských i dospělých. Obdaroval svět postavami, které uvíznou v paměti, a i přes své úspěchy a touhu poznat svět, zůstával outsiderem. Hans Christian Andersen se narodil v roce 1805 v dánském Odense na ostrově Fyn. Byl jediným dítětem svých rodičů, kteří se vzali až rok po jeho narození. Jeho otec se jako švec snažil uživit rodinu, ale moc se mu to nedařilo. Andersenovo dětství tedy provázelo strádání a velká chudoba, navíc byli oba rodiče psychicky labilní. Přesto v synovi podporovali lásku k literatuře a divadlu a ponechali prostor jeho tvůrčímu duchu, který obdivují čtenáři již po mnoho generací.

Ti tři řeší domácí i mezinárodní detektivní případy. Vyřeší je a nakonec si řeknou: je to v suchu, i když šnek nemá sucho rád. Přijdou například na kloub případu ztracených hodinek lorda Seconhanda. Hračkou je pro ně i případ zmizelého strašidla na hradě Plumpudingu, jakož i případ záhadných vesmírných signálů a ztraceného špekáčku. Samozřejmě že naši detektivové překonávají nejrůznější nepředvídané překážky. Případy, které řeší, mají jednoduchou příběhovou linku, dobře srozumitelnou větším dětem, které se už dovedou soustředit na dějovou zápletku.

Slovácká suita op. 32 (1903) je jednou z nejpopulárnějších skladeb české hudby, obraz okouzlení Vítězslava Nováka malebným, ale zároveň rázovitým krajem moravského Slovácka, regionu Horňácka. V pěti obrazech zachytil život zdejších lidí na přelomu 19. a 20. století. Symfonie, vycházející z impresionistického pojetí, přitom reflektovala tehdejší tendence nového pohledu na uchovávání a rozvoj lidové tvorby. Filmově byla Slovácká suita poprvé zpracována v roce 1966 režisérem Kubou Jurečkem A právě černobílé, lehce patetické zpracování v prostředí Horňácké krajiny, nabízí pohled na vyznávané hodnoty zdejších obyvatel, kupodivu neměnící se příliš ani v realitě počátku III. tisíciletí. I přes stoleté rozdíly a změny moravského venkova lze totiž v mnoha momentech (především vztah k víře a lidovému umění a z toho plynoucí vztah člověka…

Narodil se před sto lety v Přerově, ale rozhodující období jeho života patřilo Brnu. Tam také prošel redakcemi Lidových novin, Rovnosti, Čs. rozhlasu i Hosta do domu. Oldřich Mikulášek je jedním z našich nejvýznamnějších básníků druhé poloviny 20. století. Jeho poezie je vyhraněná a v podstatě nezařaditelná do dobového proudu či směru, i když lze mluvit o určité inspiraci např. Františkem Halasem, Vladimírem Holanem. Jeho svébytná básnická filozofie je postavena na hlubokém prožitku lidské existence, osciluje mezi životem a smrtí a také základním kamenem jeho básnické kompozice je vždy kontrast. Na život a tvorbu Oldřicha Mikuláška vzpomínají v dokumentu Karla Fuksy jak přátelé a spolupracovníci, tak i jeho nejbližší rodina.