Televizní program

V tomto hororovém prequelu odhalí žena děsivé církevní spiknutí.

Dr. Béres József a hatvanas évek végén laboratóriumi kutatóként fedezte fel a nyomelemek kedvező hatását a növényekre, és ezt továbbgondolva fejlesztette ki legendás készítményét, a Béres-cseppet. A világ sok országában azonnal ünnepelt tudós vált volna belőle, ám a korabeli Magyarország nem tartozott ezek közé. Nehéz évek vártak a tudósra. Bár a cseppek hatékonyan segítettek sok betegség gyógyulásában és a hír szájról-szájra terjedt, a hatalom nem nézte jó szemmel Béres József tevékenységét. Minden eszközzel próbálták megakadályozni a készítmény terjedését, börtönnel fenyegették és bírósági eljárást indítottak ellene. Ám a kutató nem hátrált meg… A film Dr. Béres József feltaláló izgalmas, drámai sorsát, küzdelmeit, igazságszerető személyiségét mutatja be. Miközben érzelmekben gazdag jelentekben követi a Béres Csepp megszületésének érdekfeszítő, pergő eseményeit, a kutató hatalommal…

Dívka, odsouzená do vězení za zabití člověka, vzpomíná na minulost, na řetězec osudných činů, kterých se dopustila. Hrdinka se potýkala s necitelnými rodiči, i samotný zločin spáchala v afektu.

Padesátiletý Ondřej Bozděch rozváží uhlí po pražském Žižkově a nade vše tuto čtvť miluje. Strávil zde celý život a zná tady všechny sklepy. Právě mezi žižkovskými činžáky žije svůj obyčejný život, právě zde si užívá starostí i radostí s dospívající dcerou Markétou i s neposedným synkem Ondrou. Jeho nejlepším kamarádem je řidič Karel, bývalý matematik, který kdysi musel opustit svou práci ve výzkumném ústavu z politických důvodů. I když Karel je inženýr a je úplně jiným člověkem než přímočarý Ondřej, stal se během času téměř členem Bozděchovy rodiny. Časy se však mění. Staré domy ze Žižkova mizí jeden po druhém, Markéta se musí vdát a Karel dostane nabídku vrátit se ke své původní profesi. Ondřej se chtě nechtě musí zastavit…

Svatý Václav je jedním ze základních symbolů naší země, ovšem o jeho skutečném životním příběhu toho běžný Čech příliš neví. Chceme se tedy pokusit o určitou, i když také hypotetickou, rekonstrukci jeho života. Chceme se obejít bez tradičních církevních legend a vlastenecké ideologie, i když o nich také něco povíme; zejména se však hodláme podívat na Václava jako politika, který dokázal obhájit své pozice v nelehké době a v soukolí dobyvačných mocností. Ukázat ho jako člověka, který měl i své slabé chvíle, ale šel neúprosně za cílem, ve kterém viděl své životní poslání.

Komediální příběh o trpké chuti úspěchu. Jedna malá kariéra přizpůsobivého mladého muže. Film vznikl navzdory dramaturgickým plánům. Za sdružené náklady na několik kameramanských cvičení vznikla zdařilá celovečerní komedie, která měla a stále má co říci. Diváci se o tom mohli přesvědčit až v říjnu 1990.

Méně známá a také méně podařená burianovská komedie těží z protikladu mezi všedním životem jednoho krejčího, který se víc než svému povolání věnuje ochotnickému divadlu, a jeho fantazijním sněním, kdy prožívá hrdinská dobrodružství, vycházející z dění na jevišti.

Televízna dramatizácia eposu P. O. Hviezdoslava hovorí o dobe, kedy zemianstvo ako spoločenská sila začína zanikať. Jeho jedinou záchranou je splynutie s ľudom. Ežo je zástancom tejto myšlienky.

Matka, jednoduchá žena, má neobyčajnú schopnosť predvídať udalosti dopredu. Celý život pasívne prijíma svoj osud. Napriek tomu, že vie, čo čaká jej najbližších a ju, nepostaví sa mu. Až keď vidí tragický konflikt medzi svojimi synmi, rozhodne sa mu zabrániť. Jedného syna pošle do cudziny. Druhý, agresívnejší, mu zatiaľ vezme celý majetok a preberie mu i dievča. Keď sa mladší vráti domov, chce späť, čo mu patrí. Po hádkach ho chce starší brat zabiť. Matka zhasne svetlo a nastaví svoje telo. Syn zabije matku. Ale v tej chvíli akoby sa matkina dobrota prevtelila do mladšieho syna. Rozhodne sa ustúpiť, tak ako vždy ustúpila matka. Synovia sa nad matkiným mŕtvym telom pomeria… Postavu ženy – matky stvárnila herečka, ktorá za polstoročie…