Televizní program

Bill Baker, americký drsňák z vrtné věže z Oklahomy, cestuje do Marseille, aby navštívil svou odcizenou dceru Allison, která je ve vězení za vraždu, o níž tvrdí, že ji nespáchala. Bill se potýká s jazykovou bariérou, kulturními rozdíly a složitým právním systémem, ale zároveň si ve Francii buduje nový život a jeho osobním posláním je očistit svou dceru.

Massie Blocková s hedvábnými vlasy, vyběleným úsměvem a úúúžasným šatníkem vládne společenské scéně v Octavian Country Day, což je exkluzivní soukromá dívčí škole na okraji New Yorku. Massiina parta, zvaná též „spolek krásek“, čítá nákupní specialistku a věšák na značkové šaty Alicii Riverovou, zrzavou krasavici posedlou dietami Dylan Marvilovou a superelegantní atletickou hvězdu Kristen Gregoryovou. Místo v čele ovšem patří neoddiskutovatelné jedničce – Massii. Na scéně se však objeví nová dívka, Claire Lyonsová z Floridy. Nemožné oblečení, dva roky staré tenisky … pro spolek krásek zjevně zcela nevhodný materiál. Claire má ovšem smůlu, protože její rodina bydlí v domě pro hosty na rozlehlém rodinném panství Blockových. Nemá tedy moc šancí vyhnout se partě, do níž by tolik toužila patřit, a…

Příběh se odehrává na legendárním kočičím bále, který se odehrává jednou ročně a jedna vybraná kočka na něm vždy dostane šanci na nový život. Volbu provádí ta nejstarší z nich, pravidla zná snad jen ona, ale všichni se snaží, co jim schopnosti a síly stačí, aby se právě oni stali těmi vyvolenými.

Když se pět žen vydá na firemní turistický výlet a vrátí se jen čtyři, agenti Falk a Cooper pátrají v horách po zmizelé informátorce Alici.k.

Jeden ze čtyř tenisových turnajů nejvyšší kategorie – Grand Slamu, každoročně hraný na přelomu srpna a září.

Film začíná v roce 1938. Hlavní linii snímku tvoří osudová láska mladého právníka a sportovce Franty (Filip Březina) k tanečnici Michelle (Patricia Volny), s kterou se seznámí na poválečném Mistrovství Evropy v basketbalu v Ženevě. Michelle je osudem pronásledovaná dívka, která prchla z vlasti před Stalinem i Hitlerem. Jejich příběh, který kromě politiky ovlivní i dva protikladní jedinci trenér Valenta (Stanislav Majer) a funkcionář Hrabal (Ondřej Malý), vrcholí v roce 1951, kdy Evropu už na mnoho let rozdělila železná opona.

Žena chalupníka Marka má nemanželského syna Jarku se statkářem Navrátilem, který se o chlapce nezajímá. Marek své ženě její prohřešek vyčítá i po letech, vyhýbá se práci a propíjí peníze. Jarka je hodný chlapec a své matce je velkou oporou. Má rád Lidušku, která žije sama se svým otcem, převozníkem Králem. Její matka je již dávno opustila. Marek se přátelí s tulákem Doubkem, který přicházívá do vesnice každé léto na sezonní zemědělské práce. Liduška se Doubkovi líbí a ani romantické dospívající děvče není k němu lhostejné. Jarka na Doubka žárlí a kvůli němu se s Liduškou pohádá. Z Prahy přijede Králová. Znovu však zjistí, že není schopna žít na venkově a odjíždí, aniž se setká se svou dcerou. Marek potřebuje…

Po předčasném penzionování se Rex opět aktivně zapojuje do policejní práce, tentokrát v ulicích Říma. Pro svého nového páníčka komisaře Fabbriho je neocenitelným osobním strážcem a parťákem při řešení složitých kriminálních případů…

Tim (Domhnall Gleeson) je naprosto obyčejný nesmělý jednadvacetiletý Brit, který má starostlivou matku, potrhlou sestru, úžasného otce (Bill Nighy) a žádnou holku. To se má brzy změnit, jelikož Tim právě dozrál do věku, kdy mu tatínek prozradí rodové tajemství. Všichni mužští členové tohoto rodu totiž mohou tak trochu cestovat v čase. „Tak trochu“ v tomto případě znamená, že se můžou vracet jen do minulosti, k událostem, které oni sami prožili. Stačí zajít do nějakého tmavého koutu, zavřít oči, sevřít pěsti a jste tam, kde jste si přáli být. Tim se okamžitě rozhodne využít téhle dovednosti k tomu nejdůležitějšímu, co člověk jeho věku potřebuje. Tedy k holce, pokud možno hezké, chytré, hodné a lačné po sexu. Ta Timova se jmenuje Mary (Rachel McAdams) a jejich vztah…

Kdo byli malíři, kteří se chtěli osvobodit od pravidel klasické malby a vzbouřili se proti zkostnatělému akademismu? Claude Monet, Edgar Degas, Paul Cézanne, Berthe Morisotová, Camille Pissarro, Alfed Sisley, Pierre-Auguste Renoir. Dlouhá a náročná cesta je dovedla až ke společné nezávislé výstavě na jaře roku 1874.