Televizní program

Španělský národní tým vodního póla se musí sjednotit a překonat osobní neshody, než se zúčastní olympijských her v Barceloně v roce 1992.

Gerda s Kristofferem jedou oslavit celoživotní manželství do Říma. Gerda narazí na bývalého milence a vydává se hledat ztracené mládí.

Osud svede dohromady zklamaného učitele hudby JJ s Naoisem a Liamem Ogem, kteří sami sebe označují za „spodinu“ a navždy změní zvuk irské hudby. Pod názvem Kneecap začíná jejich kapela formovat jazyk tak, aby odpovídal jejich tvrdému, anarchistickému a hédonistickému životu. Aby však jejich hlasy byly vyslyšeny, musí trojice překonat policii, polovojenské jednotky a politiky, protože budoucnost irského jazyka se dostává na veřejnost – s nimi v centru dění. Jejich největšími nepřáteli jsou však často oni sami, protože rodinné a vztahové tlaky ohrožují jejich sny a jejich ilegální výboje sklízejí odsouzení ze všech stran.

Chudá prodavačka se seznámí se sympatickým milionářem – a nenapadne ji nic chytřejšího než předstírat, že i ona je bohatá. Lež sice dlouho nevydrží, avšak oba mladí lidé se do sebe přesto zamilují. Než nastane kýžený sňatek, musí se vypořádat s mnoha nedorozuměními a omyly, které se kolem nich rozvíří. Věra Ferbasová opět ztvárnila výřečné děvče, které si neláme hlavu s tím, co nastane v budoucnu. Začínající Oldřich Nový se představí v netypické roli jako otec hlavního hrdiny.

Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.

Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník…

Touha po dobrodružství zavádí tentokrát ambiciózního Nicka Knowlese do Jižní Ameriky. V Chile Nick navštíví Národní park Torres del Paine, který je občas zmiňován jako osmý div světa. Z jezerní oblasti se přesunuje na souostroví v Tichém oceánu, jehož největší ostrov, Chiloe, má pověst domoviny čarodějnic. Na závěr své cesty překročí Andy, aby svoje jihoamerické toulky mohl ukončit v Argentině.

Podél severní části kalifornského pobřeží v letech 2020 a 2021 došlo během krátké doby k sedmi útokům žraloků bílých. Jeden z útoků byl smrtelný – první za v této části Kalifornie za posledních 16 let. Tato událost šokovala místní komunitu i odborníky, protože severní Kalifornie, konkrétně oblast od Santa Cruz po Crescent City, nebývá považována za místo s častým výskytem těchto incidentů. Odborníci z různých oblastí – mořské biologie, ekologie, oceánografie i ochrany přírody – zvažují několik možných příčin. Jedním z hlavních faktorů je nárůst populací mořských savců, zejména tuleňů a lachtanů, kteří tvoří přirozenou potravu pro velké bílé žraloky. Díky ochraně těchto zvířat se jejich počet výrazně zvýšil, což láká predátory blíže k pobřeží. Další teorií je změna teploty…

Jejich představení bavila publikum napříč celou republikou od roku 1963 až do začátku 80. let, kdy se dvojice rozpadla těsně předtím, než úřady stihly vydat úplný zákaz jejich společného vystupování. „Vzpoura humorem. Humor jako nevinné, a přece ostře svědčící zrcadlo doby“ – tak pojmenovává Pavel Klusák – muzikolog a autor scénáře tohoto dokumentu – svůj klíč k chápání Vodňanského a Skoumala, kteří se dají stejně tak dobře považovat za představitele zakazovaného undergroundu, jako za popkulturní figury. Ambice filmu přesahují pouhou rekapitulaci zásadních životních zvratů, písní a vtipů; režisér Marek Najbrt si zde současně klade za cíl vytvořit pro diváky představení podobně nápadité a zábavné, jako bývala představení titulní dvojice filmu. Jejich písničky jsou zde doprovozeny hudebními klipy vtipně sestříhanými z…