Televizní program

Jedna z našich nejcennějších kulturních památek, relikviář svatého Maura, byl po dramatickém pátrání objeven v roce 1985 na západočeském hradě Bečov nad Teplou. Jeho zoufalý stav vyžadoval důkladnou renovaci. Protože jde o vzácnou památku románského umění, pocházející ze 13. stol., byla mu věnována maximální péče. Plných 11 let restaurátoři pracovali se svatou trpělivostí na obnově poškozených částí, z nichž některé se datují dokonce až do období antiky. Režisér Čestmír Církva s kameramanem J. Ostenem zachytili nejdůležitější fáze obnovy poškozené památky do původního lesku. Dnes je zrenovovaný relikviář svatého Maura součástí státního pokladu a je opět umístěn na hradě Bečov nad Teplou, kde si jej můžete ve zvláštní komoře prohlédnout.

1. Nejvyšší kněz: První díl dokumentární minisérie sleduje Caesarův ambiciózní vzestup, když se snaží stát konzulem: nejvyšší politickou funkcí v Římě. Aby toho dosáhl, uzavírá nebezpečná spojenectví a ohýbá pravidla republiky, uchází se o hlasy lidu, využívá rozdělení a používá úplatky a zastrašování, aby dosáhl svého. Jeho nekonvenční přístup k politice a nerespektování zavedených zvyklostí ho však staví do rozporu s konzervativní elitou v senátu.  A jeden člověk – Cato – je pevně odhodlaný ho zničit.2. Veni, vidi, vici: Aby si udržel moc a mohl čelit Catonovi a dalším konzervativcům, uzavřel Caesar nesnadné spojenectví s dalšími dvěma nejmocnějšími muži v republice – vojevůdcem Pompeiem a nejbohatším Římanem Crassem. Mezi sebou ovládají politický systém a Caesar se zdá být nedotknutelný. Odchází z Říma, aby…

Výstřední důchodce rozpoutá nečekanou sbírku na posílení místního mužstva.

Teddy se ráno po svatbě probudí a zjistí, že ve svém životě poskočil o rok dopředu ke svému prvnímu výročí. Uvězněn v nekonečném cyklu časových skoků, transportován o další rok dopředu každých pár minut, čelí závodu s časem, zatímco se kolem něj hroutí život.

Celovečerní hraný debut a autorský film F. Feniče byl natočen v roce 1984, ale do distribuce byl po zákazu uveden až v roce 1989. Vypráví jednoduchý příběh obyčejné venkovské dívky, vstupující do života jen s velmi mlhavou představou o své budoucnosti. Nespokojena s jednotvárnou prací na vesnici dojíždí každé ráno do města, kde si našla zaměstnání stejně stereotypní a ubíjející. Rýsuje se jí pouze jediný prostý cíl: mít kluka, pak se vdát a založit rodinu. Na osudu své průbojnější kamarádky ale vidí, že i splnění tohoto cíle ma své stinné stránky. Sama prožije první milostné zklamání a první drsnou životní zkušenost…

Nekonečné travnaté pláně, po kterých se kdysi dávno procházely šavlozubé kočky. Dnešní obyvatelé prérie – psouni prérioví – jsou o poznání menší, oproti velkým kočkám jich tu ale žijí statisíce. Hloubením podzemních nor provzdušňují půdu a spásáním rostlin ovlivňují jejich druhovou skladbu. Zároveň je rychle množící se psoun důležitým článkem také v potravním řetězci. Uvolněný životní prostor je v přírodě okamžitě zaplněn, a tak se sýček králičí usadil v podzemní noře psounů. Všichni obyvatelé prérie neoplývají takovou roztomilostí jako psouni nebo sýčci. Bizon se válením v prachu zbavuje kožních parazitů. Mláďata psounů si bezstarostně hrají v trávě a jejich dovádivé pištění přilákalo pozornost kolemjdoucího jezevce. Travnatou plání zazní varovné volání.

Roztomilé štěňátko zlatého retrievra má zvědavý čumáček, neposedný zadeček a stále by se jen honilo za dobrodružstvím. A taky se mu tento jeho psí sen díky jeho zvědavosti splní. Dostane se do košíku s barevnými balóny a vítr ho unese z bezpečného domova neznámo kam. Ocitne se sám a opuštěný v australské divočině. Ale nebojte se, i když je malinký, brzy si najde mnoho kamarádů, Seznámí se s jejími zvířecími obyvateli, s mnohými se skamarádí, naučí se zákonům divoké přírody, spolu s věrným přítelem papouškem překoná nejrůznější překážky a v neposlední řadě také pozná chuť opravdového života i cenu skutečného kamarádství.

V podání předních interpretů české populární hudby druhé poloviny 20. století uslyšíte skladby „Těch starých písní se už nezbavím“ z autorské dílny textaře Zdeňka Rytíře a skladatele Vladimíra Popelky, „Pan Tydlitýt a pan Tydlitát“ v interpretaci Hany Zagorové, „Mandarín“ Vladimíra Poštulky a Karla Svobody, „Tichá pošta“ téhož textaře ve zhudebnění V. Popelky. Zpívají Eva Pilarová (1939–2020), Hana Zagorová, Milan Chladil (1931–1984) a Jiří Korn.

 Tři generace ukrajinských mužů s vazbami na Českou republiku řeší stejné dilema: padnout ve válce proti Rusku a splnit tím povinnost vůči vlasti, anebo se postarat o svoje blízké a branné povinnosti se vyhnout? Režisér Ondřej Herskovič sleduje současný život tří mužů – Dimy, který má v Česku manželku, dospělého syna a vnoučata, ale sám bojuje na frontě v ukrajinské armádě. Jeho syna Ivana, jenž se nyní živí jako řidič kamionu a s manželkou vychovává malé děti. A Andreje, čerstvě dospělého mladého muže, který se do armády může přihlásit dobrovolně, ale neví, jaké řešení je správné. „Válka nikoho neovlivní dobře,“ říká zkušený Dima, zatímco mladému Andrejovi vymlouvá vojenskou službu. Oba pak ve filmu přemýšlí i o tom, co bude po…

Ruské sdružení Memorial od rozpadu SSSR mapuje sovětské represe i současné porušování lidských práv v Rusku. Za více než 30 let své práce dalo dohromady databáze milionů nevinných obětí, nyní však čelí dramatickému období nejistoty. Ruské soudy na konci roku 2021 zlikvidovaly zastřešující organizaci a několik dalších poboček Memorialu. Po ruském útoku na Ukrajinu se situace vyhrotila a mnohým jeho pracovníkům hrozí perzekuce. Co bude Memorial dělat dál? A jak s tím souvisí Česká republika?