Televizní program

Píše se rok 1900, Lili d’Alengy, slavná pařížská kurtizána, má hanebné tajemství – svou dceru Tinu, která se narodila postižená. Protože se nechce o dítě starat, protože ohrožuje její kariéru, rozhodne se odejít z Paříže do Říma. Tam se setkává s Marií Montessori, lékařkou, která vyvinula revoluční metodu vyučování dětí, kterým se tehdy říkalo „defektní“. Maria má ale vlastní tajemství: nemanželské dítě. Společně si obě ženy dokážou vybojovat vlastní místo ve světě a zapsat se do jeho historie.

Constance Baileyová je praktická detektivka, která raději pracuje sama. Když je v předvečer firemní akce společnosti na Maltě zavražděn její významný obchodní ředitel, je detektivka Baileyová vyslána v utajení jako jedna ze soutěžících v taneční soutěži mezi vrcholovými manažery. Jediný problém je, že neumí tančit. Pokud chce být přesvědčivá, musí se spojit s charismatickým a svobodomyslným tanečníkem Sebastianem Moorem, aby ji to naučil. Ale s vrahem na útěku a rostoucím seznamem podezřelých bude k vyřešení tohoto případu potřeba více než jen trochu rafinované práce nohou na tanečním parketu.

Je to příběh otce a syna, dědy a vnuka, hledání cesty k porozumění a odpuštění. Film se natáčel v průběhu pěti let, kdy se ještě nedospělý kluk vydává na dobrodružnou cestu za životem. Povzbudil ho k tomu jeho dědeček, aby žil životem naděje a nových možností, aby se naučil rozpoznat a pochopit složitost toho, co před námi stojí. Aby se snažil i jako syn pochopit, že rodiče měli před jeho narozením taky svůj život, a že nemusí být perfektní.

Sarannah má pocit, že po sedmdesátce dostala novou životní šanci a může znovu prožít své mládí. Přestěhuje se do Luxoru a začíná nový život, pak potkává o třicet let mladšího Hamdyho. Šíleně a šťastně zamilovaní se vezmou. Jediné, co chce, je trávit s ním čas a užívat si života, nehledě na skutečnost, že v prvním patře jejího domu žije Hamdyho druhá manželka s dětmi. Její kamarádka Maria se seznámila s třicetiletým Khaledem a vzala si ho. Jaké však bylo její zděšení, když se vrátila po delším pobytu v rodném Holandsku a zjistila, že se z jejího designového butiku pod Khaledovým vedením stal přeplněný bazar. Místní průvodce Abdel-Rahim, ženatý muž se dvěma dětmi, po vzoru svých známých zoufale hledá cizinku, která…

Do městečka Lago v poušti přijíždí záhadný cizinec. Nikdo neví, co ho sem přivedlo – a to nevěstí nic dobrého. Mezi místními lidmi se začíná šířit strach a panika, kterou každým okamžikem zesiluje jejich černé svědomí. Z vězení totiž mají být propuštěni Stacey Bridges a jeho bratranci, bratři Carlinové, kteří by mohli přijít a městečko vypálit. Před časem se tu začali roztahovat a krást, a tak je šerif nechal zavřít. A teď mají všichni strach z jejich pomsty…

Před zhruba 250 lety v Královci způsobil Immanuel Kant revoluci v myšlení. Proslul svým konceptem „kategorického imperativu“ a kladl si otázku, zda je člověk svobodný ve svém myšlení a jednání, zda sám rozhoduje o svém osudu a je ze své podstaty dobrý, či špatný. Narodil se 22. dubna 1724 v pruském Královci a je o něm známo, že až na několik velmi krátkých a sporadických výletů do blízkého okolí své rodiště nikdy neopustil. Přesto jako by mu v hanzovním přístavu vesmír ležel u nohou. Německý životopisný dokument nabízí alespoň letmé nahlédnutí do bohatého světa Kantových myšlenek.

Jen máloco je trvalým symbolem Divokého západu a severoamerické divočiny jako bizon, známý také jako buffalo. Hrál klíčovou roli při utváření kontinentu a při vzniku Spojených států amerických. Ironií osudu však byl tento mohutný skot v 19. století prvními i následnými osadníky téměř vyhuben. Abychom se o těchto impozantních zvířatech dozvěděli více, budeme sledovat jednoho býka ode dne jeho narození přes jeho vývoj v silného jedince svého druhu, který usiluje o vítězství. Staneme se svědky nezdolného ducha skutečného bojovníka o přežití a zjistíme, proč je zrovna bizon symbolem, jenž je neodmyslitelně spjat s americkou identitou.

Podzim 1922. V oblasti Luxoru tým archeologů právě objevil vstup do chodby ukryté mezi skalami v Údolí králů. Egyptolog Howard Carter se chystal učinit jeden z největších archeologických objevů všech dob. Od vchodu do hrobky, která podle všeho zůstala od starověku nedotčena, ho stále dělila poslední zeď. Howard Carter právě objevil hrobku a ohromný poklad po 3300 let zapomenutého faraona Tutanchamona. Byl posledním potomkem rodu, který vládl Egyptu po osm generací. Mezi jeho předky nalezneme tak významné osobnosti jako žena-faraon Hatšepsut, vznešená Nefertiti nebo tajemný Achnaton. Za vlády tzv. 18. dynastie se Egypt stal nejbohatším a nejmocnějším královstvím na světě.

Pod pískem egyptské pouštní krajiny se skrývá tajemství starověké civilizace. Štábu britských dokumentaristů se dostalo možnosti, aby po celou sezónu vykopávek sledoval přímo v první linii práci archeologů.

Prostřednictvím příběhů bývalých celníků se chtějí tvůrci dokumentu zabývat tím, jak zrušení hranic ovlivnilo životy konkrétních lidí i společnosti. Životní pohyb v našem případě bývalých celníků je pohybem hranice: kde se dnes nachází hranice našeho státu, národa, historie, kultury? První republika byla dobou svrchované národně-občanské emancipace, pak přišly režimy totalitní, následně opět osvobozující doba demokracie, ale k čemu směřovat dnes? Dokážeme v sobě nalézt vnitřní hranice své identity, jestliže se nelze opřít o hranici viditelnou a pevně danou? Budeme sledovat život tří celníků z České republiky, Polska a Slovenska v regionu nejvýchodnějšího českého města Jablunkova, kde se nacházely hraniční přechody všech tří států. Budou nás zajímat jednotlivé lidské a společenské příběhy a také srovnávání daných kontextů, ze kterého by mělo…