Cestopisný

Malé Antily oplývají štědrou a dobře zachovalou přírodou. Pobřeží i tropický prales Martiniku nabízí celou škálu zážitků. Svatá Lucie, jeho malá anglofonní sestřička, oplývá bujnou přírodou inspirující umělce a turistické stezky tam vedou na místa, kde jsou ostrovní tradice a kultura stále živé. Ostrov Dominika se pyšní mnoha sopkami, deštnými pralesy i vodopády a patří k nejlépe zachovalým v Malých Antilách.

Dokument chce osvěžit polozapomenutá fakta prostřednictvím historika a specialisty na moderní české dějiny – profesora Univerzity Karlovy Jana Rychlíka – autora knihy Podkarpatská Rus v dějinách Československa. Zároveň chce osvětlit vznik českého národa, který – na rozdíl od Rusínů – v 19. století povstal z masy pologramotných sedláků. Ne každé lidské společenství totiž dokáže překonat sebe sama, udržet si a pěstovat svou úroveň. Tato výzva je aktuální i dnes!

Sever a Jih. Jižní Izrael je vyprahlý a zprvu se zdálo, že naprosto nevyužitelný. Místním obyvatelům se však povedlo proměnit tuto oblast mezi Jeruzalémem a Eliatem v místo hojnosti pro pěstitele ovoce a zeleniny. Severní Izrael sahá od Tel Avivu přes Galilejské moře až po Golanské výšiny. Díky intenzivnímu zemědělství na úrodných půdách se tento region stal hlavním producentem obilovin.

Ben Fogle se vydává na neobyčejnou cestu ‒ třicet pět let po nejstrašnější jaderné katastrofě světa stráví týden v černobylské zakázané zóně. Ben získal zvláštní povolení, s nímž může proniknout hluboko do třicetikilometrového zamořeného pásma, do opuštěných měst a lesů a do samotné jaderné elektrárny Černobyl. V ruinách proklaté stavby se odhodlá vejít do řídicího sálu číslo 4 a díky tomu může být jedním z mála laiků, kteří na vlastní oči spatřili původní černobylský sarkofág, ochranný kryt vybudovaný kolem reaktoru. Dnes, kdy se naše životní prostředí nachází na pokraji zhroucení, nám snad tento film přece jen dodá určitou naději a zároveň nám objasní, co znamená dědictví Černobylu v dnešním světě a zdali má vůbec nejradioaktivnější město světa ještě nějakou budoucnost.

Obyvatelé Markéz přezdívají své zemi „Te Fenua Enata“, neboli „Země lidí“. Jsou na svou vlast velmi hrdí, ale nechtějí ji žárlivě střežit jen pro sebe. Návštěvníky vítají s upřímnou snahou podělit se o své tradice, které byly ještě před několika desetiletími na pokraji zániku. Od známějšího Tahiti se liší hlavně divokou přírodou a kulturou, jakou nemá nikdo jiný.