Dokumenty

Vládce království, korunní princ Mohammed bin Salman – často označovaný jako „MBS“ – utrácí biliony, aby proměnil svou zemi a její mezinárodní image. S osobním rizikem odkrývá novinářka zcela odlišný příběh. Ve strachu z odposlechů objevuje důkazy o nelegálních pracovních podmínkách v nejvýznamnějším projektu zvaném The Line, o násilných protestech dělníků na jiném staveništi a o tvrzeních dalších lidí, že s nimi zacházejí jako s otroky. Natáčí lidi, kteří se ocitli v zajetí nelítostného zásahu proti kritikům plánů MBS, a získává vzácné záběry šokujících podmínek v saúdském vězeňském systému.

Halloween dodnes působí svým podmanivým kouzlem na nespočetné množství kultur a po celém světě dává vzniknout strašidelným oslavám plným nespoutané kreativity, sousedské pospolitosti a sladkých odměn. Kořeny této tajuplné noci, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, však sahají hluboko do historie ke starodávným keltským rituálům. Z původního uctívání přírodních cyklů a konce sklizně se svátek v průběhu staletí transformoval do barvité mozaiky dnešních maškarních večírků. Tento moderní fenomén představuje fascinující průsečík starých mýtů a popkultury. Dovoluje nám na jeden večer odložit všední starosti, sdílet magickou podzimní atmosféru a s úsměvem čelit vlastním obavám skrze hru, masky a kolektivní rituály plné tajuplného napětí.

Město Marrákeš je jak vystřižené z pohádek Tisíce a jedné noci, uchvátilo západní elity svým téměř mystickým půvabem. V minulém století se stalo místem setkávání slavných osobností. Pro Winstona Churchilla, politika 20. století a talentovaného malíře, to bylo nejkrásnější místo na světě, které ho inspirovalo k vytvoření některých z jeho nejslavnějších děl. Yves Saint Laurent našel v Marrákeši inspiraci pro svou módu. Skupina Rolling Stones zde unikala veřejnému tlaku a po svém odjezdu se navždy změnila. Paul Getty Junior a jeho manželka Talitha pořádali ve svém domě honosné večírky, které jsou dodnes legendární. Všechny tyto osobnosti přispívají k trvalému duchu a mýtu Marrákeše.

Nevypočitatelné počasí, hospodářský krach, věda ubírající se bludnými cestami — takové a podobné věci evokuje v našich myslích. Ovšem existuje také velice příznivá a tajná tvář chaosu, kterou vědci začali poznávat teprve nedávno.

Marilyn Pauline Novaková (k pseudonymu ji přinutil až mnohem později producent Harry Cohn, aby se odlišila od Marilyn Monroe) se narodila v roce 1933 v Chicagu, městě plném imigrantů z východní Evropy. Oba rodiče pocházeli z jižních Čech. Z dnešního pohledu se zdá, že měla od začátku své kariéry velké štěstí a nemusela se zvlášť snažit, aby se prosadila. Toto zdání však bylo těžce vykoupené a její vyprávění o mládí místy připomíná temný hitchcockovský příběh. Kim sama připouští: „Vždycky jsem měla pocit, že jsem se narodila ve špatnou dobu, anebo že jsem nikdy nikam nezapadla. Byla jsem zářící hvězda, ale jakoby ve špatné galaxii.“ Prošla si složitým vztahem s násilnickým otcem, přežila tři požáry tří domovů, ze světa filmu se…

Matka, držitelka Českého lva a neřízená střela českého šoubyznysu. Portrét ženy, která zvládá desítky rolí na jevišti i v reálném životě a odmítá vzkázat světu, že už má dost. Kompletní životní příběh jedné z nejvýraznějších a nejotevřenějších českých hereček, která napříč dekádami balancuje mezi září reflektorů a složitými životními situacemi. Přesto vše dokázala udržet velkou rodinu a pod drobnohledem veřejnosti dát domov sedmi dětem a přitom nikdy neztratila svou pověstnou energii.

Quincy Jones byl vlivný, plodný a všestranný umělec. Během své sedmdesátileté kariéry s lehkostí přecházel mezi žánry, od klasické hudby přes jazz, funk, disco, bossa novu až po hip-hop. Díky svému citlivému vkusu a odvážnosti formoval populární hudbu tím, že objevoval vycházející hvězdy, jako byli Donna Summer a samozřejmě Michael Jackson. Spolupracoval však i s mnoha dalšími světovými hvězdami, mezi kterými nechyběli Frank Sinatra, Stevie Wonder, Miles Davis, Jane Fonda, Lionel Richie nebo Steven Spielberg. Quincy Jones nebyl jen všestranným hudebníkem, ale uspěl i jako obchodník a veřejná osobnost. Byl prvním Afroameričanem v čele hudebního vydavatelství a vždy bojoval za uznání afroamerické kultury.

V roce 1899 vyvolala vražda mladé ženy Anežky Hrůzové ve městě Polná krvavou pomluvu, která vešla do dějin jako hilsneriáda a byla spojena s největšími projevy antisemitismu na českém území během 19. století. Nové důkazy ukazují na skutečného pachatele, ale české soudy odmítají očistit jméno židovského mladíka Leopolda Hilsnera nespravedlivě obviněného z vraždy.

Herec Edwin Booth (1833–1893) patřil k absolutní špičce amerického divadla a mistrům shakespearovských rolí. Jeho oslnivou kariéru ale temně zastínil mladší bratr, méně úspěšný herec John Wilkes Booth (1838–1865), který spáchal atentát na amerického prezidenta Abrahama Lincolna. Touto přelomovou událostí amerických dějin vrcholí snímek, který vypráví dramatizovaný příběh slavného klanu Boothových. V centru dění stojí Edwin v podání excelujícího Richarda Burtona, který kráčí ve šlépějích svého otce Junia (Raymond Massey), divadelního génia sužovaného vnitřními běsy. Na klanu Boothových totiž leží těžký stín. Neobyčejný talent a genialita tu jdou ruku v ruce se šílenstvím. Zatímco Edwin stoupá na samotný vrchol divadelního světa, mladší bratr John Wilkes (John Derek) paběrkuje po hospodách a přidává se k jižanským prchlivcům. V životech obou bratrů…

Pápua Új-Guineában a Prince Alexander hegységben él az óriási szellemházairól és jamgyökér kultúrájáról nevezetes Abelám népcsoport. A szerzőnek ez a második látogatása az alig harmincezer főt számláló törzs egyik apró falujában, Kimbangua-ban, ahol a helybeliek mint régen látott barátot és vendéget fogadják. A bennszülöttek életükről mesélnek, bemutatják szellemházaikat és megismerkedhetünk a jamgyökér termesztés fortélyaival. A látogatás végén a film készítője részt vesz az első számú tápláléknövény tiszteletére rendezett ünnepségen.