Dokumenty

Film zachycuje výpovědi migrantek, které v 90. letech utekly z válkou rozvrácené Jugoslávie do České republiky. Skrze osobní vzpomínky a vyprávění zprostředkovává jejich životní příběhy, od útěku z Bosny a Hercegoviny, přes těžké hledání práce a boj o přežití v cizí zemi, po bilancování toho, jak nový život proměňoval jejich rodiny i sociální postavení. Na hlubší rovině, z perspektivy dvaceti let života v novém domově, film vypovídá o tom, jaké zásadní, často nenávratné změny přináší uprchlictví.

19. prosince 2011. V ulicích Pchjongjangu, hlavního města Severní Koreje, panovala tísnivá atmosféra. Kolem poledne státní televize přerušila vysílání a hlasatelka oznámila zprávu nejvyšší důležitosti. Generální tajemník Korejské strany práce, předseda Výboru národní obrany Korejské lidově demokratické republiky, vrchní velitel Korejské lidové armády, náš nejvyšší vůdce Kim Čong-il náhle zemřel po krátké, těžké nemoci. O devět dní později se v čele pohřebního průvodu Kim Čong-ila objevil sedmadvacetiletý muž. Se slzami v očích pohřbil svého vůdce i otce. Jmenoval se Kim Čong-un a svět o něm tehdy téměř nic nevěděl.

Jen málo italských hudebníků dosáhlo většího věhlasu mimo Apeninský poloostrov než hity prověřený Zucchero. Exkluzivní záběry z jeho soukromých archivů a z jeho triumfálního světového turné spolu s výpověďmi přátel, jako jsou Bono, Sting, Andrea Bocelli nebo Francesco Guccini, utvářejí příběh muzikanta, kterému učarovalo blues, ale nebál se vydat i do jiných žánrů. A právě jeho hudební výlety mu přinesly světovou slávu. Jeho příběh v sobě přináší emoce dítěte vytrženého ze svého prostředí, vytrvalost při dosahování mezinárodního úspěchu, sílu čelit dlouholetým depresím, a návrat ke kořenům. Dokument přesahuje pouhý portrét úspěšného hudebníka a proniká do pochybností a zranitelnosti muže, který, neschopný bojovat s ďáblem uvnitř sebe, se rozhodl raději se s ním bavit.

Dokument sleduje nejen jeho mimořádné umělecké výsledky a úspěchy sboru, ale především jedinečný pedagogický a lidský přístup, jímž formoval generace dětí. Prostřednictvím autentických momentů ze zkoušek i koncertů film ukazuje, jak hluboký vliv může mít umění na osobní růst, hodnoty a mezilidské vztahy. Zároveň se zamýšlí nad odkazem Jiřího Chvály a budoucností sboru, který i dnes propojuje stovky dětí a bývalých členů napříč generacemi a vytváří prostor, kde hudba formuje trvalá lidská pouta.

Karel Cudlín fotí přes padesát let. Fotil dělníky v Rustonce, žižkovské hospody a pavlačové domy, první dny svobody i odcházející sovětské tanky. Fotil Romy, beduíny, pohřby na Ukrajině i obyvatele Jeruzaléma. Fotil Havla, Dalajlamu i lidi, jejichž jméno neznal. A nikdy nepřestal. Film Báry Kopecké Karel Cudlín: Když to nevyfotím, tak to zmizí ho zastihuje v okamžiku bilance: Cudlín dokončuje knihu „Burning Love“, shrnutí třiceti let práce v Izraeli, a zároveň se probírá archivem, který přetéká z bytu do depozitářů a ze skříní do banánovek popsaných tématy, jmény a lety. Tisíce fotografií, z nichž jen zlomek je digitalizován. Tisíce příběhů, které v sobě nese jako živou encyklopedii míst a lidí, kteří už nejsou. Cudlín není fotograf velkých gest. Jeho způsob…

O dnešní době asi nic pěkného. Už jen proto, že pro celý svět je dnes jeho jméno spojeno s jedinou rolí a jedinou podobou: už celé generace filmových diváků si jej pamatují s dlouhými vlasy a vousy, ve zdobném kouzelnickém hábitu, jako ředitele školy čar a kouzel Albuse Brumbála z dnes již legendární série o Harrym Potterovi. On sám o tuto roli původně vůbec nestál, ale jeho vnučka mu údajně dala ultimátum: buď bude Brumbálem, nebo přijde o její přízeň a ona s ním už nikdy nepromluví. Volba byla jasná. Richard Harris byl vynikajícím divadelním a filmovým hercem i úspěšným zpěvákem. Starší generace ho budou znát z titulů jako Ten sportovní život, Červená pustina, Cromwell, Ohrožení Britannicu, Muž zvaný Kůň a…

Dokument sleduje několikaměsíční experiment budování vztahu člověka s umělou inteligencí. Zkoumá proměnu vztahů člověka vůči sobě samému a vůči romantickým a přátelským vazbám – to vše v době, které dominuje nová technologie AI, jež se nabízí jako zástupce terapeutických i intimních vztahů.

Na Maltě se po tisíciletí střetávaly a prolínaly ty nejvlivnější světové civilizace. I proto je dnes cílem mnoha turistů a cestovatelů. Ti míří na ikonická místa, mezi kterými nechybí barokní Valletta nebo tiché středověké město Mdina. Často obdivují kontrasty mezi rušnými historickými ulicemi a syrovou krásou strmých útesů Dingli či průzračnými vodami sousedních ostrovů Gozo a Comino. Středem zájmu bývá i práce místních řemeslníků, kteří ovládají tradiční filigránskou práci se stříbrem i ruční stavbu pestrobarevných rybářských lodí luzzu. Historická kulturní mozaika se odráží také v místní gastronomii, která těží z práce pěstitelů oliv, tradičních pekařů pečících vyhlášený chléb i z produkce medu.

Frankův režim po řadě let demokratické státy světa uznaly a vůdce zemřel v pohodlí své postele 20. listopadu 1975. Ve zcela jiné době, než začala jeho kariéra. V době kosmických letů a mediální exploze. Odkaz tohoto iniciátora masových vražd v jeho zemi stále přežívá, mnoho Španělů ho považuje za zločince. V roce 1936 totiž za pomoci katolické církve zosnoval novodobou křížovou výpravu proti Španělské republice. Své odpůrce likvidoval po desetitisících. Názory na něj se dodnes diametrálně liší. Pro některé Španěly masový vrah, pro jiné spasitel. Chladnokrevného manipulátora, opojeného vlastní mocí, jeho nepřátelé dlouho podceňovali. Všechny je ale zničil.

Bertie se vydává do kanadské divočiny na dosud nejnáročnější misi své kariéry. Jeho cílem je zachytit vlčí smečku při lovu losa, největší a nejnebezpečnější kořisti, na kterou se vlci odvažují zaútočit. Toto dosud nezachycené chování lze natočit pouze v zimě, kdy jsou podmínky v terénu nejtvrdší. Pro Bertieho je však tato výprava osobní. Tyto vlky dobře zná a ví, že nadcházející zima bude pro přežití celé smečky rozhodující. Zatímco se snaží zdokumentovat jejich boj o potravu a přežití, sleduje také osud zvířat, ke kterým si během let vytvořil silný vztah.