Dokumenty

Akce Asanace byla komunistickým zločinem proti lidskosti, který dodnes nebyl potrestán, a jeho oběti se nedočkaly náležité rehabilitace. Proč je v naší společnosti tak těžké dosáhnout spravedlnosti a tak snadné zapomenout? A jaký význam má dnes pojem morální satisfakce? Dokumentární film režiséra Romana Vávry nabízí osobní příběh Ivanky Lefeuvre a několika dalších disidentů, kteří byli na počátku 80. let StB donuceni k vystěhování do zahraničí a dnes se zoufale snaží dosáhnout spravedlnosti a odškodnění.

Dokument formou osobní výpovědi mapuje vývoj tvorby a životní příběh českého malíře magického realizmu, Tomáše Bíma, jehož dílo ovlivnila inspirace americkými precizionisty. Čisté barevné plochy, specifický laskavý humor, krajiny bez lidí a schopnost zachytit jedinečnost okamžiku jsou poznávacím znamením jeho obrazů. Tomáš Bím se ve vzpomínkách vrací k atmosféře a tvůrčímu kvasu dob minulých, kdy se zabýval užitou grafikou a kdy v litografické dílně v Říční tiskli své grafiky také Adolf Born, Ctirad Stehlík, Jiří Šalamoun, Kamil Lhoták a další vynikající umělci. Vyznává se z pokory vůči litografickému kameni a dává též nahlédnout do svého ateliéru i do umělecké galerie, ve které pořádá výtvarné i fotografické vernisáže pro své kolegy z řad tvůrců.

Dnešní pohled na stále rezonující vědeckofantastický román Herberta George Wellse z roku 1898, „Válka světů“… Když H. G. Wells v roce 1898 vydal knihu „Válka světů“, vyvolal v lidech značný neklid, definoval ale základy žánru sci-fi, a tím způsobil i revoluci v literatuře. Představil Homo sapiens jako druh, který může selhat.

Třicet let v životě jednoho hereckého ročníku, který nastoupil na DAMU na podzim roku 1988… Prvním hereckým ročníkem, který dovedl k absolutoriu na pražské DAMU velký český herec Boris Rösner, byli studenti, kteří do školy v Karlově ulici nastoupili na podzim roku 1988. Než se stačili pořádně rozhlédnout, byl tu Palachův týden, pak petice Několik vět a pak listopad 1989. Rok, který celý ročník zásadním způsobem poznamenal. Milovali a ctili svého profesora a drželi při sobě. Přátelské vztahy, navázané ve škole přetrvaly do současnosti. Někteří ve studiu vytrvali, jiní odešli, někteří vystudovali, ale živí se dnes jinak. Někteří už odešli natrvalo z tohoto světa. Na studium nastupovali s určitými ideály, někteří s nimi opouštěli i DAMU a vplouvali do nové…

Akce nezávislých iniciativ i jednotlivců, které ve výsledku způsobí pád režimu. 17. listopad 1989 byl vyvrcholením procesu, který započal v české společnosti mnohem dříve. Širší podporu veřejnosti nabyl nejpozději na počátku roku 1989. Oficiální i neoficiální sdružení i jednotlivci, kteří se dostali do konfliktu se systémem státně řízeného myšlení a hospodářství, měli v té době již dostatečný potenciál na to, aby se v tehdejší ČSSR začala formovat občanská společnost. Hlasy dosud mlčící většiny způsobovaly ÚV KSČ značné starosti. Pozornost jim proto věnovala i Státní bezpečnost. Z monitoringu StB předávaného ÚV KSČ navíc vyplývá, že vládnoucí moc se už nemohla spolehnout ani na členy vlastní strany, ani na příslušníky sovětské armády, prostě na nikoho… Dokumentární kabaret Konec věčných časů se odehrává od…

Výročí 17. listopadu a jeho aktéry připomínáme dokumentárním snímkem, jenž se na pozadí událostí sklonku roku 1989 zabývá vznikem a vývojem politického hnutí Občanské fórum. Tehdejší euforii a pokládání základů plnohodnotné občanské společnosti připomínají záběry Originálního videojournalu, s nimiž se konfrontují bezprostřední účastníci dění – ať už jde o budoucí politiky, bývalé studenty, příslušníka bezpečnostních složek či umělce. Jejich komentář nás provede od masových manifestací k prvním svobodným volbám a obsáhne i zpětné zhodnocení dosažených cílů ve srovnání s dobovými předsevzetími Občanského fóra.

Sběr a sestřih dokumentárních materiálů z roku 1989 a zejména z období po 17. listopadu. První kombinovaná kopie byla vyrobena 28. 12. 1989. Souběžně s uvedením v kinech byla prodávána i videokazeta.

Zpěvačka, signatářka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová setrvala se ctí dvacet let v odporu proti komunistickému režimu. Když jí bylo dvacet sedm let, byla ve svém strmém profesním vzletu sestřelena ruskými okupačními tanky, které obsadily Československo.Důvodem byla pravděpodobně zpěvaččina píseň Modlitba pro Martu, která se stala protestsongem okupované země. Marta, trojnásobná Zlatá slavice z let 1966, 1968 a 1969 a sex symbol tehdejší doby, se živila lepením pytlíků. Stres vyvolaný dramatickou změnou života a normalizační beznadějí vyústil ve zpěvaččinu osobní tragédii. Svůj osud zpěvačka nesla bez reptání, přestože se stala terčem výslechů a šikanování ze strany Státní bezpečnosti. V roce 1989 zažila Marta během sametové revoluce comeback, který by jí mohla závidět leckterá světová hvězda. Její Modlitbě naslouchalo plné…

Po diváckém úspěchu seriálu Marie Terezie mohou diváci sledovat osudy její slavné dcery Marie Antoinetty ve zbrusu novém seriálu. V pouhých čtrnácti letech byla Marie Antoinetta poslána svou matkou do Francie, aby se vdala za budoucího krále Ludvíka XVI. Sňatková politika Marie Terezie slavila úspěch, když na francouzský trůn v roce 1774 konečně usedl manžel Marie Antoinetty a její dcera se stala francouzskou královnou. Kdyby Marie Terezie tušila, jak tragicky skončí život její dcery… Ale ke gilotině první řada francouzského seriálu zdaleka „nesahá“. V osmi epizodách sledujeme cestu Marie Antoinetty z vídeňského dvora do Versailles, kde se postupně z nesmělé, téměř opovrhované dívky – dauphinky stala sebejistá francouzská královna. Její hlavní úkol, porodit královského dědice, však trval dlouhých devět let……

Stanislav Milota & Vlasta Chramostová pohledem Jaroslava Brabce. Dva životní a umělecké příběhy, které mají přes mnohé odlišnosti, přece jen něco společného? Stanislav Milota, narozen 1933 v Praze na Žižkově. Asistent kamery, ostřič ve Filmovém studiu Barrandov. Jako kameraman debutoval v roce 1963 a o pět let později natočil svůj poslední film, který se však řadí k těm nejvýznamnějším, které byly v historii české kinematografie natočeny. Muž Vlasty Chramostové. Vlasta Chramostová, narozena 1926 v Brně na Králově poli. Herečka, členka Národního divadla v Brně, později Divadla na Vinohradech. V roce 1965 oceněna titulem „zasloužilá umělkyně“ a ani ne za deset let poté sice nepsaným, ale zato totálním zákazem umělecké činnosti. Členka činohry Národního divadla a žena Stanislava Miloty.