Dokumenty

Havaj je sice od roku 1959 jedním ze států USA, ale domorodí obyvatelé stále těžce nesou události dávnější minulosti, které pro ně mají dopad až do dnešních dní. Po anexi Havaje Spojenými státy v roce 1893 přišli totiž potomci původních Polynésanů téměř o veškerou svou půdu. Následná desetiletí jsou na ostrovech vnímána jako období velké nespravedlnosti. I když se v roce 1993 prezident Clinton za anexi souostroví jménem Spojených států omluvil, uklidnění situace to nepřineslo. Naopak se ozývá stále více hlasů požadujících uznání rovnoprávnosti původních obyvatel a jejich řádného odškodnění.

Vyhynutí dinosaurů je jedna z největších záhad na Zemi. Kombinace nejnovějších vědeckých poznatků, geologie a paleontologie přispěly k věrohodné rekonstrukci posledních dnů zkázy.

Od gotického outsidera ve filmu Beetlejuice po matku v nesnázích v seriálu Stranger Things. Kariéra Winony Ryderové je stejná jako ona sama: všechno, jen ne obyčejná. V 19 letech se dostala na vrchol Hollywoodu a stala se tváří celé generace. Znovu a znovu však bojuje se slávou, která ji obklopuje, a hrozí, že ztratí sama sebe. V roce 2001 byla zatčena za krádež oděvů v luxusním obchodě, stala se terčem bulváru a její osud v Hollywoodu se zdál být zpečetěn. Navzdory všem očekáváním se Ryderová probojovala zpět a dnes inspiruje novou generaci svou nejsilnější hereckou vlastností: citlivostí.

O fenoménu, světově známém jako „československý filmový zázrak,“ tedy o nové vlně 60. let, bylo popsáno mnoho papíru a zájemci o podrobné informace stačí zadat dotaz do některého z webových prohlížečů a jistě si udělá sám pořádek v politicko-kulturně-společenských souvislostech. Novinkou je ale dokumentární projekt publicisty Jana Lukeše a producenta Čestmíra Kopeckého „Zlatá šedesátá“, který přichází na svět jako koprodukce Kopeckého První veřejnoprávní, České televize a Slovenského filmového ústavu. Jádrem projektu je 26 hodinových dokumentárních profilů jedněch z nejdůležitějších postav zázraku 60. let, především režisérů, ale také kameramanů, výtvarníků, scenáristů a dramaturgů. Nejedná se o encyklopedický počin, tomu brání především to, že zde nejsou zahrnuti někteří, jejichž význam je klíčový, ale kteří již bohužel nejsou mezi námi. Elmar Klos, Ester…

Portrét Emila Viklického „patriarchy českého jazzového klavíru“ a skladatele, který úspěšně vystupoval a nahrával po celém světě s různými prestižními umělci i soubory a který výrazně posunul jazzovou tvorbu i v mezinárodním kontextu díky zcela autorskému pojetí, v němž se snoubí eklektický postoj k prolínání více žánrů. Viklického tvorba je především inspirovaná moravským folklórem a s touto fúzí se dokázal prosadit i u světových vydavatelství. Svým syntetickým přístupem Viklický už dávno přesáhl obecné hranice jazzu. Značnou část své skladatelské energie vkládá navíc také do komponování klasické i filmové hudby. Možná, že sám pro mnohé dnes už není zdaleka tak viditelný“, přesto zde zanechal, a stále tak činí, naprosto fenomenální hudební stopu, která ovlivnila mnohé z dnes už slavných hudebníků či…