Dokumenty

Oslnivý a barevný svět plný arabských tradic a dobrodružství stojí v Kataru na základech ropného průmyslu a práci milionů chudých zahraničních dělníků, kteří pomáhají třpytivý sen budovat. Je to svět šejků a velkého byznysu, ale i lidí na hranici chudoby budující si svůj sen o světlé budoucnosti. Přestože zemi vládne emír s téměř neomezenou mocí, je Katar zároveň ohromně otevřený a pokrokový. Střet těchto dvou světu v malém státě Perského zálivu je opravdu fascinující.

Právě na tomto místě začíná každý nový den. Sem dopadají první sluneční paprsky. Přeletíme nad oblastí zvanou Bay of Islands, shlukem 144 ostrovů, kde žijí delfíni, tučňáci, marlíni a největší včelí roj na Zélandu. Prales Waipoua je domovem starověkých stromů a vzácných druhů ptáků. Proslavily ho mohutné kmeny daramoňů jižních, které jsou považované za jedny z nejstarších stromů světa. Na pobřeží poloostrova Coromandel leží pláž Hot Water, jež získala své jméno díky podzemnímu pramenu, který vytéká z hlubin země do vln Tichého oceánu. Tato ohromně oblíbená turistická lokace je jenom jedním z překrásných míst, díky nimž je Nový Zéland z výšky naprosto nezapomenutelnou podívanou.

Zhruba před pěti stoletími došlo k zásadní revoluci, která převrátila tradiční konstrukci lodí. Během několika málo let se lodě změnily z malých pobřežních dopravních prostředků v mohutná zaoceánská plavidla schopná dálkových průzkumů. Tato konstrukční vylepšení měla zásadní význam pro zahájení evropské éry imperiální expanze a kolonizace, svržení domorodých civilizací Nového světa i šíření epidemií s tragickými následky. Z této doby se dochovalo jen několik vraků, po nichž zůstaly jen hrubé nákresy a neúplné záznamy. Nyní byl však u švédského pobřeží konečně nalezeny pozůstatky jedné z těchto lodí, postavené přibližně ve stejné době jako trojice Kolumbových plavidel.

Willendorfská venuše, důmyslně zpracovaná soška ženy stará 29 000 let, je nahou a smyslnou svědkyní starší doby kamenné. Koho představuje? Je skutečným vyobrazením ženy či ideálu? Je poctou ženám – matkám? Z analýzy věhlasné sošky i dalších archeologických nálezů z území Rakouska i České republiky vyplývá, že život v paleolitu byl rozmanitější, než se předpokládalo, což se týká i role žen, které velmi pravděpodobně vykonávaly stejné činnosti jako muži. Byly lovkyněmi velké zvěře a strážkyněmi dávného vědění. Vraťte se s námi o 29 tisíc let do minulosti k lidem, kteří nám byli mnohem podobnější, než si myslíme.

Důmyslná, nelidská, absurdní. Tak vypadala železná opona, která krátce po komunistickém puči v únoru 1948 začala vyrůstat na hranici mezi bolševickým táborem a demokratickým světem. Systém drátů, do nichž na mnoha místech pouštěli bdělí strážci hranic elektřinu, zátarasů a nášlapných min má na svědomí stovky životů. Nejen těch, kteří se pokoušeli dostat na druhou stranu, ale i těch, kteří se zbraní v ruce střežili výdobytky gottwaldovského socialismu. Pořadem provází a absurditu zrůdného politického systému komentuje Jaroslav Hutka.

Po třech desetiletích války a ničení památek přichází nová generace mezinárodních archeologů, která reaguje na výzvu iráckých památkových úřadů a znovu otevírá vykopávky mytických mezopotámských měst Ninive, Lagaš a Larsa. Díky využit digitálních technologií, které v této oblasti ještě nikdy nebyly použity, se jim podaří ohromující objevy, když zároveň přijdou s novými teoriemi o vývoji těchto vůbec prvních měst postavených člověkem. Také se snaží toto irácké dědictví zachovat. Tvůrci pořadu měli exkluzivní přístup v rámci této americké, italské a francouzské mise, a tak budeme mít možnost být u tohoto jedinečného okamžiku objevu.

Nebýt lahve skotské a noční návštěvy hudebníka Gregga Allmana, Jimmy Carter by možná nikdy nebyl zvolen 39. prezidentem Spojených států. Dokument mapuje většinou zapomenutý příběh o tom, jak Carter, milovník všech druhů hudby, navázal úzké pouto s hudebníky Williem Nelsonem, Allman Brothers, Bobem Dylanem a dalšími. Carter, který neměl dostatek finančních prostředků na kampaň, spoléhal na podporu těchto umělců, kteří mu v demokratických primárkách poskytli rozhodující podporu. Po Carterově zvolení se hudebníci stali častými hosty v Bílém domě. Hudba hrála během Carterova života a v jeho práci důležitou roli. Proto se stala i nedílným tématem poutavého portrétu nejdéle žijícího prezidenta v americké historii.