Dokumenty

Virginie, Petra a Estelle mají hodně společného. Ze všeho nejvíc fakt, že z práce se vracejí potlučené a jejich těla jsou plná modřin. Virginie je jednou z prvních francouzských žen, které se před dvěma desetiletími staly kaskadérkami. Nyní působí jako první evropská koordinátorka kaskadérů. Petra je původem ze Švýcarska a její tělo už trochu stávkuje. V Hollywoodu se proto snaží prorazit jako herečka a pilně studuje. Estelle je zemědělská inženýrka a do tajů náročného povolání teprve proniká. Všechny tři se pohybují ve světě, který byl donedávna vyhrazen jen mužům, a my díky citlivému přístupu režisérky můžeme být u zajímavých momentů příprav a zákulisí natáčení. O žádné pikantní historky však věru nepůjde. V hlavní roli uvidíme pot, slzy a neskutečnou ženskou…

Denzel Washington, který byl v roce 2021 zvolen deníkem New York Times nejlepším hercem 21. století, ztělesňuje Ameriku ve všech jejích protikladech, neboť mezi jeho významné role patří černošský voják bojující za svobodu, homofobní právník či policista, napravující křivdy. Jeho věrohodné a strhující výkony jej dostaly na samý vrchol světové kinematografie a přinesly celou řadu ocenění. Pro afroamerickou komunitu je však také vzorem v neúnavném boji za spravedlnost.

V čem spočívá geneze románu „Na Větrné hůrce“? Jakou roli odehrálo dětství sourozenců Brontëových v literární kariéře Emily a volbě námětů? Proč vyprávění o lásce a o smrti, odehrávající se na větrných pláních, stále fascinuje? … Emily Brontëová se narodila v roce 1818 a dožila se jen třiceti let. Přesto je její jediný román „Na Větrné hůrce“ stálou inspirací nejen pro čtenáře, ale i filmové, divadelní či hudební tvůrce.

Mexiko, země opravdových chlapů neváhajících použít násilí, a krásných žen nezřídka schopných podstupovat desítky kosmetických úprav, jen aby si udržely svého vysněného bohatého prince. Stále velmi patriarchální společnost však prochází pomalou proměnou. Vydáme se za budoucími novomanžely, kteří chystají pohádkovou svatbu, mexickými muxes, tedy zástupci třetího pohlaví těšícími se z výsadního společenského postavení v rámci maloměstské komunity, i buchonas, ženami obávaných drogových dealerů.

Výprava českých experimentálních archeologů se snaží prokázat, že první zemědělci mohli překonat moře z Malé Asie do Evropy na lodích vytesaných kamennými nástroji z jednoho kmene stromu. Expedice pod vedením archeologa Radomíra Tichého vyplula z ostrova Samos a doplavila se až na řeckou pevninu, přičemž urazila přibližně 500 kilometrů. V dokumentu se představují také archeologové a historici z Řecka a Itálie, kteří přinášejí odborný pohled na význam této cesty. Posádka čelila během plavby extrémnímu horku, silným mořským proudům i fyzickému vyčerpání. Film spojuje prvky dobrodružného dokumentu, vědeckého experimentu a historické rekonstrukce a přináší nový pohled na to, jak se mohla utvářet evropská civilizace.