Dokumenty

Kolín v roce 1947 – město je po válce kompletně zničené, lidé v něm bojují o přežití. Pašování, krádeže, černý trh. Podle vládnoucího arcibiskupa, kardinála Fringse je „ve zlých časech dovoleno vše“. Hrdinkou příběhu je Anna Roth. Její muž Adam, Žid, je už 6 let nezvěstný. Její dcera Sophie má nemanželského syna Paula a italského manžela Francesca. Zatímco nejmladší dcera Eva zkouší skládat písničky pro karneval, syn Michel chodí za školu a zaminovanými lesními cestami do Belgie, kterým se pro jejich nebezpečí přezdívá „nebeské žebříky“, pašuje olovo a měď. Většinu trosek, které ve čtvrti zbyly z někdejších domů, skoupil bývalý nacista Armin Zettler. Anna má proti němu vypovídat u soudu a rozhodně s ním nechce uzavírat žádné obchody. Zettler chce…

Na prelome 18. a 19. storočia boli pravé kiahne stále mimoriadne rozšírenou a nebezpečnou chorobou. V Latinskej Amerike, kam ich pred tromi storočia zavliekli európski dobyvatelia, na ne stále zomieralo obrovské množstvo ľudí. Keď bola objavená nová metóda očkovania proti tomuto ochoreniu pomocou vírusu kravských kiahní, vyslal španielsky kráľ Karol IV., ktorý kvôli pravým kiahňam prišiel o dcéru, cez oceán expedíciu, ktorá mala za cieľ zabrániť ďalšiemu šíreniu epidémie. Na palube bolo 22 detí, ktoré boli postupne infikované vírusom kravských kiahní a tak vytvorili živú reťaz, vďaka ktorej bolo možné prepraviť vírus, používaný ako očkovacia látka, cez oceán.

Život a smrt Amy Carlsonové, přezdívané „Matka Boží“, duchovní spasitelky, která slibovala únik z „3D“ světa.

Back Beat je série nejen hudebních dokumentů o umělcích a skupinách, kteří od doby svého vzniku stále hrají a i v 10. letech 21. století mají světu co říct. Zaměřuje se na umělce, kteří ve své době formovali nejen hudební, ale i politický a společenský život. Prozatím jsme pracovali s umělci jako Johny Winter, Jethro Tull, Eric Burdon, Donovan, Pretty Things, Herman’s Hermits, Canned Heat, Uriah Heep, Ten Year After, Yardbirds, John Mayall, Iron Butterfly, Nazareth, Wishbone Ash, Mother’s Finest, Osibisa, Vanilla Fudge a dalšími.

Když v létě 2010 zasáhla hudební svět zpráva o odchodu Sira Charlese Mackerrase, nebyla to jen zpráva o ztrátě jednoho z největších dirigentů 20. století, který pracoval s londýnskou Královskou operou, orchestrem BBC, Metropolitní operou, působil v Hamburku a v Sydney, kde otevíral slavnou operu v roce 1973. Pro Čechy udělal tento Brit australského původu daleko nejvíc – povědomí o české hudbě šířil v zahraničí přes půl století a v případě Leoše Janáčka se zasadil o to, že je dnes jeho operní dílo neodmyslitelnou součástí repertoáru všech významných světových scén. S Janáčkovou hudbou se setkal již v roce 1947 při svém studijním pobytu u Václava Talicha v Praze a bylo to setkání osudové. Již v roce 1951 uvedl poprvé v…