Dokumenty

Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, oslaví Brad Pitt na konci tohoto roku už šedesáté narozeniny. Debutoval v roce 1987, ve svých čtyřiadvaceti. Do povědomí diváků ovšem vstoupil až o čtyři roky později menší, ale významnou rolí v dramatu Thelma a Louise. Díky ní dostal nálepku krasavce a frajírka, kterou se po další desetiletí své bohaté kariéry snažil rozbít. Byla to jeho hlavní motivace k přijímání náročných výzev, které měly dokázat a snad i dokázaly, že kromě pohledného obličeje disponuje i neobyčejným hereckým talentem.

Hudební dokument o muzikantech nominovaných na Ceny hudební kritiky Apollo 2020 s reflexemi současné tuzemské hudební scény v podání L. Dusilové, Tata Bojs, A. Siba, kapely Květy, Dukla, Teepee a Povodí Ohře. Kamera Z. Kunc

Irsko, keltská země barvy smaragdu, nabízí klidnou, někdy až strohou krajinu, která tvoří mozaiku nekonečné zeleně. Tu podtrhují břehy moře, které není nikdy daleko. Od Dublinu po Belfast, od Galway po Killarney, od Giant’s Causeway po Cliffs of Moher návštěvník narazí na velké množství archeologických nalezišť, stojících kamenů, hrobek a tajemných míst. Zážitek z Irska navíc umocňují tamní obyvatelé, kteří jsou pevně spjatí se svými kořeny a historií.

V roce 1919 dva kameramani na palubě vzducholodi přelétávají nad francouzským územím, zpustošeným po čtyřech letech války. Několik týdnů natáčejí místa, kudy se táhla fronta, krajinu jako z konce světa. Ničivá palba, zejména těžkého dělostřelectva, způsobila do té doby nevídané škody. Podle prvních odhadů bylo převážně v severovýchodních krajích Francie se zemí srovnáno tisíc obcí, zcela zničeno nebo vážně poškozeno bylo na tři sta tisíc domů. Válka si vybrala vysokou daň i na těžce poničených, Francouzům tolik drahých architektonických klenotech národního dědictví. Vše začíná v září roku 1914 ostřelováním Remeše německými vojsky. Asi dvacet střel zasáhlo zdejší katedrálu. Obyvatelé s pohnutím sledují hořící střechu chrámu. Zásah vrcholného díla gotické architektury, místa svěcení francouzských králů, vzbudilo mimořádné rozhořčení.

Odhalte, jak zásadní roli sehrála železnice v novodobých válečných konfliktech…

Desetidílné cestování po řekách ČR s Lukášem Pollertem. V každém díle bere na svou loď jednoho z herců ze seriálu ČT „Proč bychom se netopili“. Každý díl pojednává o jiné řece, kterou oba sjíždějí. Lukáš Pollert nám ukazuje krásy i záludnosti (nebezpečné jezy atd.) oblíbených vodáckých tras, tradiční kempy a hospůdky. Vše je doplněno animovanou mapou a kategorizací obtížnosti jednotlivých úseků (VV 1-6).

V zemi, kde je 90 % sňatků předem sjednáno, aniž by se mladý pár předem setkal či zamiloval, a kde musí nevěstina rodina platit velké věno, jsou mladé dívky většinou považovány za přítěž. Miliony holčiček jsou proto opuštěny nebo dochází dokonce k jejich nezákonným potratům. Ve společnosti řízené systémem kast není nezvyklé potkat právníka, který obhajuje rodiče, kteří zavraždili vlastní děti dopouštějící se nepočestnosti. Také se setkáme s otevřeně homosexuálním princem Manvendrou, který bojuje za svou lásku a za to, aby byla nezákonná láska k osobám stejného pohlaví společností akceptována.

Trojdielny televízny film “ Anička Jurkovičová „, ktorý v roku 1983 nakrútil režisér Ján Lacko sa sústreďuje okolo dcéry Samuela Jurkoviča, učiteľa v Sobotišti v 40. rokoch 19. storočia. Osud tejto prvej slovenskej herečky bol úzko spätý s najvýznamnejšími členmi štúrovskej družiny, ktorí neskôr tak významne zasiahli do slovenských dejín.

Poznejte příběh tří lidí, do jejichž života zasáhla prusko-francouzská válka. Mladé Genevive Brétonové, která zažila blokádu Paříže, britského válečného reportéra Williama Howarda Russella, který zdokumentoval hrůzy války i cestu ke vzniku německého státu, a mladého důstojníka von Schellendorfa, který byl povolán k pruskému králi, aby mu pomohl tuto válku vést…

Buď laska znamená ukrajinsky prosím a Ukrajina nás prosí o pomoc. Přes tisíc kilometrů a 4 opancéřované sanitky, na které se složili Češi během prvních měsíců války. Jaké to je se ocitnout z Prahy v zemi, kde je válka na každodenním pořádku? Jaké osobní příběhy se skrývají pod “anonymní hmotou zeleného munduru” armády? A proč má smysl pomáhat?