Dokumenty

U mnichovské Feldherrnhalle zmařila policie 9. listopadu 1923 nacistický pokus o puč. Byla přitom zmařena spousta životů. Adolf Hitler a jeho stoupenci později vytvořili legendu, podle níž se dějiny Tisícileté říše začaly psát právě touto událostí. Mnichov tehdy připomínal pověstný sud s prachem. Zatím fungovala demokratická republika, která však stála na vratkých základech. Lidé po celém Německu stále trpěli následky Velké války. Všude byl hlad a bída, z čehož těžila radikální Národně socialistická německá dělnická strana, NSDAP. Jejich takzvaný „Spasitel“ obvykle promlouval v pondělí v pivnici Löwenbräukeller. Paula se jednoho lednového večera v roce 1923 rozhodla, že si ho půjde poslechnout. Své dojmy si zapisovala do deníku.

Zdaleka ne každý národ se může pochlubit tolika nápady, vynálezy a objevy, kolik se jich zrodilo právě v českých hlavách. K významnému odvětví, které Československo za první republiky proslavilo po celé Evropě, patří automobilový průmysl. Je pravda, že po první světové válce byla republika v tomto odvětví ještě popelkou, ale značky Tatra, Škoda, Praga, Aero, Jawa, Wikov nebo Walter se během dvacátých a hlavně třicátých let začaly dynamicky rozvíjet. V rámci různých originálních technických a designérských řešení si Česká republika vydobyla přední místo v rámci celé Evropy. Nový dokumentární cyklus České televize Klenoty s vůní benzínu mapuje historii známých, ale i méně známých českých automobilek. Nejkrásnější automobilové skvosty v pořadu představí herec David Suchařípa.

Jaderný fyzik a rekordman v extrémním otužování Vitalij se živí jako zedník a žije za hranicí chudoby. Zatímco jeho rodiče, prominentní vědci, vzpomínají na slávu režimu, jenž ochotně budovali, zapřisáhlý patriot z Novosibirska postupně mění názor na putinovské Rusko. Zavrhuje jeho kapitalistickou podstatu a dál, jako radikalizovaný bloger, hlásá nastolení spravedlivějšího režimu. Tento mezigenerační střet je pro země bývalého sovětského bloku typický. Zatímco starší generace vzpomíná na jistoty a výhody minulého režimu, ta mladší se beznadějně zmítá v krizi autorit, odmítá minulou i současnou politickou reprezentaci a uchyluje se k extrémním názorům. Do krajnosti, jako ostatně vše ve svém životě, prožívá své politické procitnutí i Vitalij jako syn elit odsunutých po rozpadu impéria na společenskou periferii. Časosběrná charakterová studie, natočená…

Oficiální vyprávění založené na textech dobyvatelů představovalo Inky jako krvežíznivé bojovníky, kteří během jediného století dobyli obrovské území o rozloze více než milion kilometrů čtverečních. Příchodem konkvistadorů se však tento obr během pouhých několika let zhroutil. Archeologické objevy učiněné v posledním desetiletí umožňují historikům lépe porozumět fascinující civilizaci, která si podmanila Andy. K čemu sloužily kipu a nemohlo se nakonec jednat také o jistou formu zápisu hlásek či slov?

Dánsko, roku 1952. Několik let po konci II. světové války se zdravotnictví potýká s akutním nedostatkem sester, a proto se odvážná ředitelka zdravotnické školy v městečku Frendenslund rozhodne pro odvážný experiment – poprvé v dánské historii otevře škola své dveře i mužským studentům. Rozšíření řad v dosud ryze ženské profesi má své příznivce i odpůrce. Na škole se ale schází pestrý kolektiv nadšených mladých lidí, které i přes jejich rozdíly pojí touha pomáhat a prožívat společně studentská dobrodružství… Romantický dánský seriál byl opakovaně nominován na Dánské filmové ceny a setkal se i s velkou popularitou u domácího publika. V hlavních rolích uvidíme výrazné tváře mladé generace dánského herectví – vedle Molly Blixt Egelindové například Mortena Andersena nebo Katrine Greis –Rosenthalovou.

Proletíme se nad dějišti přelomových okamžiků 2. světové války a uvidíme oblast vylodění spojenců i bitvy u Dunkirku, stejně jako skryté nacistické bunkry, ztracené válečné lodě a potopené vraky. Odhalíme mnohá tajemství 2. světové války ze zcela nového úhlu. Dnešní jedinečné letecké záběry porovnáme s archivními snímky a doslova se proletíme zpět v čase, abychom si připomenuli smělé i tragické okamžiky války.

Během druhé světové války byl Lamanšský průliv významným strategickým bodem, a zároveň hranicí mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi: Velkou Británií a nacistickým Německem. Ten, kdo ovládal průliv, měl pod kontrolou všechna válečná a komerční plavidla – a s nimi v podstatě i veškerý přísun zbraní, techniky a zásob. Zvlášť důležitá byla Calaiská úžina. V nejtenčí části průlivu docházelo k nejčastějším srážkám s nepřítelem. Proto musela být celá oblast chráněná systémem bunkrů vybavených děly. V roce 1942 nacisté v rychlosti postavili šestnáct obřích dělostřeleckých artilérií podél francouzského pobřeží. Byly natolik přesné a mocné, že mohly rozstřílet jakékoli anglické plavidlo na kusy. Dokonce dostřelily až na britské pobřeží. Winston Churchill se zalekl síly těchto zbraní a v panice nařídil vystavět šest vlastních děl…

Malé městečko na jižním pobřeží Francie bylo v letech 1939-1940 nejdůležitějším místem pro tvořící se československou armádu v zahraničí. Nikdo netušil, že působnost našich dobrovolníků v bývalém internačním táboře pro španělské interbrigadisty zanechá tolik stop i ve třetím tisíciletí. Objevil se svitek amatérského filmu, který začal odvíjet příběh odhodlání, zklamání, hrdinských obětí i zbabělosti. Do Agde přijelo celkem 8 169 Čechoslováků. Výpovědi doposud žijících účastníků jsou místy velmi překvapivé. Uvidíme místa, kde byly nasazeny naše jednotky s pouhými pěti náboji pro pušku. Dělostřelectvo nemohlo být vůbec nasazeno, nemělo děla čím tahat, nebyli koně ani auta. Odjezd z Francie byl pak pro naše jednotky vysvobozením. Jako zázrak se pak zdálo, když v Anglii dostali vojáci uniformu, jídelní soupravu bez bidonu, mýdlo…