Dokumenty

Letecká archeologie nahlíží na minulost z výšky a umožňuje objevit kulturní dědictví ukryté pod zemí, které v materiální podobě už ani neexistuje. Existují ale otisky v krajině, kdy jiná barva půdy nebo porostu prozradí, kde stávaly staré objekty, kde probíhaly dějinné události. Špičkové oddělení Archeologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Martina Gojdy již přes třicet let vytváří archiv leteckých záběrů povrchu naší země. Jde o světově unikátní projekt, který nám nabízí nové poznatky o naší historii.

Jsme ve Spojených státech amerických v srpnu roku 1945. Přesné datum: úterý 14. srpna. Americký prezident Harry Truman právě oznámil, že tři měsíce po ukončení války v Evropě kapitulovalo i Japonsko. Ačkoli není jasné, kdy dojde k potvrzení míru, propukají nadšené oslavy. Ulice v několika málo minutách zaplnily davy vojáků a civilistů, všichni se radují, zpívají, tančí a líbají se. Američané v těchto dnech pozorně sledovali zprávy o vývoji války. Před redakcemi novin se shromažďovaly čím dál početnější davy. Mnozí doufali, že po svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki válka konečně skončí.

Výstavbou zámku ve Versailles, ležícího pouhých 20 kilometrů od Paříže, chtěl slavný král Ludvík XIV. dokázat, že je pánem nikoliv pouze svých poddaných, ale také přírody. Palác je výrazem moci panovníka, jenž chtěl pomocí stavebního kamene zanechat trvalý odkaz. Je realizací snu o zlatu, kameni a vodě. Jeho podoba fascinuje návštěvníky i dnes, více než tři staletí po dokončení. Uskutečnění smělého plánu stavitelů si však vyžádalo mobilizaci obrovských zdrojů, materiálních i personálních, zdokonalení stavební techniky a postupů a trvalo přes 50 let. V přepočtu na dnešní poměry by se vynaložená částka vyrovnala miliardě eur. Vyslechněte si příběh skutečné perly francouzské architektury a součásti světového kulturního dědictví.

Paláce britské monarchie vytvářejí obraz luxusu, bohatství a moci. Jsou však také pracovním prostředím krále i ostatních členů rodiny. Tento dokumentární cyklus nám trochu poodhalí dění za pozlacenými branami. Královský komorník nám poví, jak se náhodou dostal k tanci s královnou. Interiérový designér hvězd nám prozradí, co našel v zásuvkách Buckinghamského paláce. A královský čalouník vysvětluje, proč byste měli být vždy opatrní, když vám někdo v paláci nabízí čaj. Historici zase přinesou hrůzyplné historky o tom, co se dělo v palácích za starých časů.

Odhalené přírodní krásy a historická místa úchvatné asijské země. Čeká nás putování od horských hřbetů na severu země po tropický jih. Budeme obdivovat přírodní krásy, impozantní pagody a jedinečnou různorodost vietnamské krajiny. Navštívíme hlavní město Hanoj, necháme se okouzlit krásou zátoky Ha Long, chybět nemůže ani Ho Či Minovo město, dříve známé pod názvem Saigon.

Josef Škvorecký patří ke světově nejznámějším českým spisovatelům. Během svého exilu vrostl také organicky do kanadské kultury, byl významným pedagogem na toronstké univerzitě a společeně se svou ženou, Zdenou Salivarovou, vedl nakladatelství Sixty Eight Publishers. Režisér Petr Kaňka se za „Škvoreckými“ vypravil za oceán a natočil film – spočinutí. Zrekapituloval samozřejmě přelomová literární díla, ale nejpřesněji filmem pojmenoval životní situaci manželů, kteří se respektují, a kteří přes všechnu slávu zůstali zcela osamoceni. Jen se svými vzpomínkami na bohatý a bouřlivý život.

Přežití nejschopnějších. Zákon zachování rodu. Film nám přibližuje dvacet vzácných druhů samců z celého světa a zkoumá, jak může být pudová selekce rozmanitá a silná. Živočichové mají ve svém životě dva hlavní cíle: přežít a zplodit potomky. Přežití nejschopnějších a pohlavní výběr jsou hnací silou populací všech forem života. Přežít bez spáření ale nemá smysl, protože bez něj nemohou vzniknout žádní potomci. Vítězem nemilosrdné „evoluční války“ tedy není ten, kdo přežil, ale ten, kdo uspěl v pohlavním výběru. To je důvod, proč mají samci tak silnou touhu se spářit, která se někdy mění až v posedlost… Tato dvoudílná dokumentární série představuje dvacet druhů roztoužených ptačích samců z celého světa, kteří dělají vše pro to, aby se mohli spářit. To vše…

Mimo náš dohled probíhá nový vesmírný závod, který narušuje globální geopolitickou rovnováhu. Technologický gigant Elon Musk již vyslal na oběžnou dráhu 3 000 satelitů, aby přinesl internet přes satelity na nejodlehlejší místa na planetě. Zmocněním se nízké oběžné dráhy Země získává geopolitickou převahu a vtahuje Čínu a Evropu do závodu o tuto oběžnou dráhu. Satelitní projekty se množí. Jaký svět vzejde z této kolonizace nízké oběžné dráhy Země? Vesmírné agentury se obávají přetížení a zvýšeného rizika diplomatických krizí. Zatímco Elon Musk vidí svou moc upevněnou spojenectvím s Donaldem Trumpem, píše se nová kapitola v dobývání vesmíru s bezprecedentními dopady na Zemi. Měli bychom vyhlásit moratorium na stop stav dalších satelitních projektů? A můžeme to vůbec zvrátit?

Vládci odjakživa odvozovali svou moc od Boha a jeho ochranu hledali v různých božských relikviích. V průběhu uplynulých staletí se kolem nich vytvořilo mnoho obdivuhodných uměleckých děl. Pojďte se na ně podívat. Ukážeme vám relikviář ve vídeňské katedrále svatého Štěpána nebo Dóžecí palác v Benátkách, které patří nejen k významným duchovním, ale také uměleckým a architektonickým památkám.

Vydáme se do Slovinska a projdeme si jeho ohromující rozmanitost přírodních scenérií, malebných krajin a divoké přírody. Vydáme se od zahrad s olivovníky přes slovinské středomořské pobřeží až po zasněžené vrcholky a vysokohorské pastviny Julských Alp. Tato malá země se může pochlubit největším počtem medvědů hnědých na Zemi. Téměř tisíc medvědů zde žije společně s rysy, šakaly, jeleny a mnoha dalšími druhy. Přírodní dědictví Slovinska je působivé, ale ještě úžasnější je důvěrné a harmonické soužití lidské populace s divokou faunou a flórou, díky němuž se země umístila na předním místě v seznamu zemí s nejudržitelnějším životním stylem, který sestavila OSN. Je tak vzorem pro 21. století.