Dokumenty

Proletíme se nad dějišti přelomových okamžiků 2. světové války a uvidíme oblast vylodění spojenců i bitvy u Dunkirku, stejně jako skryté nacistické bunkry, ztracené válečné lodě a potopené vraky. Odhalíme mnohá tajemství 2. světové války ze zcela nového úhlu. Dnešní jedinečné letecké záběry porovnáme s archivními snímky a doslova se proletíme zpět v čase, abychom si připomenuli smělé i tragické okamžiky války.

Během druhé světové války byl Lamanšský průliv významným strategickým bodem, a zároveň hranicí mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi: Velkou Británií a nacistickým Německem. Ten, kdo ovládal průliv, měl pod kontrolou všechna válečná a komerční plavidla – a s nimi v podstatě i veškerý přísun zbraní, techniky a zásob. Zvlášť důležitá byla Calaiská úžina. V nejtenčí části průlivu docházelo k nejčastějším srážkám s nepřítelem. Proto musela být celá oblast chráněná systémem bunkrů vybavených děly. V roce 1942 nacisté v rychlosti postavili šestnáct obřích dělostřeleckých artilérií podél francouzského pobřeží. Byly natolik přesné a mocné, že mohly rozstřílet jakékoli anglické plavidlo na kusy. Dokonce dostřelily až na britské pobřeží. Winston Churchill se zalekl síly těchto zbraní a v panice nařídil vystavět šest vlastních děl…

Malé městečko na jižním pobřeží Francie bylo v letech 1939-1940 nejdůležitějším místem pro tvořící se československou armádu v zahraničí. Nikdo netušil, že působnost našich dobrovolníků v bývalém internačním táboře pro španělské interbrigadisty zanechá tolik stop i ve třetím tisíciletí. Objevil se svitek amatérského filmu, který začal odvíjet příběh odhodlání, zklamání, hrdinských obětí i zbabělosti. Do Agde přijelo celkem 8 169 Čechoslováků. Výpovědi doposud žijících účastníků jsou místy velmi překvapivé. Uvidíme místa, kde byly nasazeny naše jednotky s pouhými pěti náboji pro pušku. Dělostřelectvo nemohlo být vůbec nasazeno, nemělo děla čím tahat, nebyli koně ani auta. Odjezd z Francie byl pak pro naše jednotky vysvobozením. Jako zázrak se pak zdálo, když v Anglii dostali vojáci uniformu, jídelní soupravu bez bidonu, mýdlo…

Historie ještě pořád skrývá mnohé nepoznané skutečnosti, například málokdo ví, že II. světová válka měla nastat o týden dříve, už v srpnu 1939. O tajemství Jablunkovského průsmyku vypovídá dokumentární film ostravských publicistů M. Bauera a J. Flaka.

Záliv Matsalu u Baltského moře je rajskou zahradou Estonska. Národní park je odlehlou naplaveninovou oblastí s rozmanitou faunou a florou. Od března do listopadu je tu dostatek potravy pro všechny obyvatele. Chráněné močály mají celosvětový význam a jsou důležitou evropskou zastávkou migrujícího ptactva. Je to domov losů. V zimě zatopené louky pokryje ledová krusta a losi odcházejí za potravou do lesů. V této roční době se živí větvičkami a kůrou stromů. Zima zde trvá půl roku, proto losi šetří svou energii. Na větších tocích voda nezamrzá a vydry v nich loví ryby a žáby. V březnu se pomalu navrací slunce, ledová krusta se rozpadá a louky jsou zaplavovány. Losi se do močálů vracejí za potravou. Opuštěné pláže s mělkými vodami…

Psalo se září 1968. Probíhalo slavnostní představení letounu 747. Naprostá senzace. Měřil dvaapůlkrát víc než tehdejší největší dopravní letadlo na světě, vážil přes 150 tun. Maximální vzletová hmotnost naloženého letadla činila 300 tun. Letušky se při prvním nástupu do Jumbo Jetu trochu bály, pak se ale strach proměnil v naprosté nadšení. Program výroby letadel je ovšem řízen zákaznickou poptávkou, ta v posledních zhruba deseti letech poklesla. Většina lidí si stále myslela, že přijdou další objednávky. Nakonec si museli přiznat blížící se konec. Z otevřeného hangáru už nikdy žádné další Jumbo nevyjede.

Hledači pravdy se nezastaví před ničím, aby odhalili skutečnost o mýtech a legendách. V tomto seriálu se podíváme na nejznámější záhady světa a prozkoumáme, jak se z mýtů, předávaných generacemi, staly jedny z největších záhad, které známe dodnes. Kdekoliv existuje záhada, tam se vždy najdou i hledači pravdy.