Dokumenty

V roce 1945 vstoupil svět do atomového věku. S tím, jak se upevňovala jeho role otce bomby, se Oppenheimer stále více obával potenciálního nebezpečí, které by vědecké vynálezy mohly představovat pro lidstvo.

Nick Knowles se vrací prožít zase jedno nevšední dobrodružství, tentokrát v nejopuštěnější části světa, v poušti Gobi. Třetinu dalekého a rozlehlého Mongolska, pětkrát většího než Spojené království, ale co do hustoty obyvatel posledního na světě, zaujímá nádherný drsný svět pouště Gobi.

V tajuplných vodách se zrodil příběh o africkém vodním obrovi. O tvorovi s pohyby jako z pradávných věků a tělem z jiného světa. Z hlubin se pomalu vynořuje starý hroší samec. Dlouhé roky si na něm vybraly svou daň. V jeho znavených očích se zračí celý jeho těžký, leckdy krutý život. Končetiny má zesláblé desítkami let bojů. Jeho tělo je poseté jizvami – do kůže zarytými vzpomínkami na dávné bitvy. Ve svých nejlepších letech tento, kdysi nepřemožitelný bojovník, neustále válčil a my teď nabízíme příběh o jeho životní pouti, která jej dovedla k rozhodující bitvě o královskou korunu.

Vzpomínky na otce legionáře, bratra a dědečka výtvarníky, TGM a první republiku, revoluci a kontrarevoluci, exil a presidentskou kancelář… Kapitoly z rodinné kroniky o politice, kumštu, revolucích i kontrarevolucích s novinářem, hudebním kritikem i významnou osobností našeho exilu Ivanem Medkem.

Dobrodruh Jakub Vágner plní dvěma sourozencům, Róze a Josefovi, jejich velký sen: podívat se za divokými zvířaty do Afriky. Mladí cestovatelé si ovšem výpravu do přírodní rezervace v Keni musí nejdříve zasloužit. Musí se naučit pečovat o divoká zvířata v Safari Parku ve Dvoře Králové. Cesta za dobrodružstvím vede přes přípravu krmení a úklidy výběhů.

Často se říká, že dnešní svět je mnohem násilničtější, než byl v kterékoli dřívější době. Jiní se naopak domnívají, že za tento názor může zkreslený obraz, který nám prezentují sdělovcí prostředky. Pokud je opravdu fakt, že dnešní lidstvo je mírumilovnější než dříve, nabízí se otázka, zdali je tento stav udržitelný, nebo pouze přechodný. Znamená terorismus opravdu stále rostoucí hrozbu? Je agrese neodmyslitelnou součástí lidské povahy, nebo je dílem okolností, které přejí jejímu vzniku? Je rozdíl mezi lidskou a zvířecí agresivitou? Dá se agresivita dědit? Jak a proč se měnily formy násilí v průběhu dějin? A vznikají také nové, dříve neznámé formy agrese? Jak se změnilo společenské posuzování násilí? Nový dokumentární film na Spektru se bude snažit odpovědět jak na výše…

Zapálený badatel Harald Sandner zcestoval celý svět, aby sestavil co nejúplnější chronologii Hitlerovy pouti. Strávil mapováním Hitlerova života dvacet let. Kde byl Hitler v raných letech a v době války? Kde učinil svá nejzávažnější rozhodnutí?

Podívejte se na nejslavnější bitvu polských dějin z pohledu tří jejich nejvýznamnějších účastníků: Jagellonského krále Vladislava, litevského velkoknížete Vytautase a velmistra Řádu německých rytířů Ulricha von Jungingena. V tomto jedinečném historickém filmu ztvárnili tyto postavy ti samí herci, kteří je oživili v populárním seriálu Koruna králů. Sebastian Skoczeń, Michał Chorosiński a Szymon Nygard vyrazili z dnešního Krakova, Vilniusu a Malborku, aby se nakonec setkali přímo na bitevním poli u Grunwaldu. Během pozoruhodné výpravy divákům zprostředkovávají motivace, prožitky a pocity svých postav. Díky tomu není film 1410: Bitva u Grunwaldu obyčejným a běžným dokumentem o událostech, které se odehrály před mnoha staletími. Místo toho největší triumf v dějinách polské armády znovu ožívá na obrazovce přímo před vašima očima.

Kardinál Štěpán Trochta (1905 – 1974) prožil v nacistických koncentračních táborech 3 roky, v komunistických věznicích dokonce 7 let a 4 měsíce. Pod policejním dohledem – v internaci – strávil 8 roků a 9 měsíců. Dobu vystihuje svým citátem: „Dnešní člověk trpí v mnohém ohledu víc, než člověk století minulého. Záměrná lež a lstivé matení pojmů, potoky lidské krve – to nepatří ani do dob temna či inkvizice. To jsou vynálezy našeho století.“

Pronikavý pohled jasně modrých očí a chování aristokrata. Tak si většina filmových fanoušků pamatuje britského herce a hrdého Ira, jemuž ani přes četné nominace nikdy nepřipadl Oscar, krom toho celoživotního v roce 2003. Nutno podotknout, že aristokratické chování měl v genech: jeho otec pocházel z irského královského rodu. Sám Peter byl od dětství přímočarým, trochu prostořekým, ale vždy okouzlujícím rebelem. K jeho nezapomenutelným filmům patří kromě Lawrence z Arábie také Lev v zimě, Becket, Jak ukrást Venuši, Sbohem, pane profesore!, ale zazářil i v nizozemském snímku českého režiséra Otakara Votočka Křídla slávy.