Dokumenty

Dvě mláďata zachráněná před pytláky byla označena za vzácný druh pardálů obláčkových, nejméně známé velké kočky Indie. Teď se vrací do divočiny

Stádo buvolů čítající více než 1200 jedinců musí překročit tři lví teritoria. Na malém ostrově v Okavangu jej ohrožují záplavy. Lvi reagují na jakýkoliv pohyb stáda. Na své domovské základně v Botswaně natočili Joubertovi tento výpravný příběh buvolů a lvů, kteří se musejí navzájem přizpůsobit.

Dvoudílný cyklus představí okouzlující oblasti Thajska.

Bizon je dlouholetým symbolem severoamerické divočiny. Abychom o těchto tvorech zjistili více, budeme sledovat mladého býka od jeho narození přes jeho vývoj v silného jedince svého druhu.

Tento seriál filmových dokumentů se zaměřuje na nejzáhadnější a nejneočekávanější námořní katastrofy, ke kterým došlo v nedávné minulosti. Každý díl nabízí cestu do málo známého světa mořeplavců a vzdává hold hrdinům, kteří uprostřed vln obětovali své životy. Námořní katastrofy nevídaných rozměrů a významu otřásly světem a zároveň vedly ke změnám rejdařského průmyslu. Náš pořad obnovuje pátrání ve věci nejpamětihodnějších lodních katastrof uplynulých padesáti let.

V roce 1989 otevřelo Maďarsko své hranice Číňanům, kterým jako tehdy jediný evropský stát nabídlo bezvízový styk. Desítky tisíc čínských občanů opustily svou vlast, rodinu a zanechaly doma vzpomínky. Od té doby uplynulo pětadvacet let a přistěhovalci z Číny si v malém Maďarsku vybudovali vlastní malý svět — miniaturní Čínu. Ale co o nich vlastně víme? Kde a jak žijí? Kam chodí za zábavou? Jak pohřbívají své zasnulé? Stravují se v těchže čínských bufetech, které my považujeme za autentické? Proč nikde v Budapešti nevidíme čínské stařenky a stařečky na procházce? Jsou ve městě tajné herny madžongu? Na všechny tyto otázky se snaží odpovědět nový původní seriál televize Spektrum.

V době, kdy se psala pravidla filmové tvorby, Alfred Hitchcock už je bořil a vytvářel svá vlastní. Od boje s cenzurou až po používání manipulativních taktik k ovládání herců, skandálním obsahem až po pečlivou přípravu. Šest desetiletí jeho filmové tvorby přineslo revoluci ve vizuálním vyprávění příběhů, ale jak kritici, tak studia a ani Americká akademie filmového umění a věd si s ním v jeho nejplodnějším uměleckém období nevěděli rady. Dnešní dokument obsahuje velkorysé záběry z jeho klasických filmů, osobní archiv a upřímné rozhovory, a to jak s těmi, kteří ho znali osobně, tak s nejuznávanějšími hollywoodskými osobnostmi včetně Johna Landise, Eliho Rotha, Edgara Wrighta a dalších, kteří čerpali z jeho studnice inspirace. Chybět samozřejmě nebude svědectví jeho nejbližších rodinných příslušníků.

Zhruba před pěti tisíci lety žil bezohledný a ctižádostivý muž jménem Memnon, který byl přesvědčený, že je povolaný vládnout lidem, žijícím v egyptské poušti. Postavil se proto do čela barbarské armády a nemilosrdně vraždil každého, kdo se nechtěl podřídit jeho vůli. Předcházel ho strach a hrůza, neboť mnozí věřili, že Memnonovy kroky řídí někdo jiný, kdo s jistotou ví kdy a kde zaútočit. Proto také odcházel z každé bitvy jako vítěz. Jen několik rodových kmenů našlo sílu a odvahu zastoupit Memnonovi cestu k trůnu. Do jejich čela se postavil Mathyus, kterému v žilách kolovala válečnická krev…

Zachycuje každodenní život v typické dobytkářské stanici australského outbacku, jejíž nájemce p. Frayer se zabývá kromě jiného tzv. akulturací původních obyvatel Austrálie (začleňováním kmene Rembaranků do většinové společnosti). Film byl 50 let považován za zničený a teprve nedávno byly objeveny jeho fragmenty (bez původního zvukového doprovodu). Proto byl ozvučen novým komentářem a opatřen novými titulky, které uvádějí pohled na někdejší akulturaci australských aboridžinců do nových souvislostí.

Při natáčení dokumentu o současných objevech v Moravském krasu se sešli světoznámý fotograf a speleolog Marek Audy, elitní potápěč Jan Sirotek a jeskyňáři Jiří Kunc a Tomáš Minsk, kteří před časem objevili monumentální pokračování tzv. Skleněných dómů v jižní části Amatérské jeskyně. Moravský kras letos slaví 300 let moderních výzkumů, které započaly sestupem na dno propasti Macocha. Bez nadsázky se dá říct, že se jedná o nejlépe probádaný a zmapovaný kras světa. Někdy se až zdá, že už není co dalšího objevovat. Ale díky pečlivému novodobému mapování, díky adrenalinovému potápění v hlubokých a úzkých sifonech a koneckonců i díky klasické práci s krumpáčem a lopatou se v posledních letech podařilo jeskyňářům rozšířit známé podzemní prostory o stovky metrů. A to…