Dokumenty

V roce 1955 přišel do kin první ze tří legendárních filmů o Sisi a obraz rakouské císařovny Alžběty zcela překroutil. Sisi lidi fascinovala tehdy a fascinuje je doteď, vždyť kdo by neznal scénu s císařovnou spěchající za jásotu přihlížejících vstříc svému dítěti. Ovšem v té popustili filmaři zcela uzdu vlastní fantazii. Ze čtyř dětí ji přežily dvě a obě zdědily značný majetek. I Sisina vnučka Alžběta Marie žila ve stínu excentrické císařovny. Jako malé vyrůstaly děti ve zlaté kleci bez matky, natolik posedlé kultem vlastní osobnosti a vnitřním neklidem, vyznávající jen krásu, poezii, že na děti tak nějak nezbýval prostor.

Mary Bryantová, dcera chudého rybáře z Cornwallu se roku 1786 dopustí z hladu drobné krádeže. Je odsouzena k trestu smrti, ale král Jiří jí udělí milost a pošle ji na sedm let do na druhý konec světa, do australské trestanecké kolonie Botany Bay. Dívka netuší, co ji čeká. A aby toho nebylo dost, zjistí, že čeká dítě. Po nějakém čase Mary v kolonii zorganizuje útěk malé skupiny trestanců a vydává se na krutou, čtyři tisíce mil dlouhou cestu ke svobodě.

Mořský ekolog Neil Hammerschlag se spojí s Jamesem Glancym a evolučním biologem Tobym Dalym-Engelem, aby společně zjistili, jak mohl jeden z největších odchycených žraloků bělavých dorůst do takových rozměrů a zda se v oceánu nachází další podobný exemplář.

Příběh plný lásky a statečnosti se odehrává v době války mezi Francií, které vládne „milovaný“ Ludvík XV., a Rakouskem císařovny Marie Terezie; v době tzv. „válek v krajkách“. Hrdinou je prostý muž z lidu, básník a trubadúr La Tour, který táhne po kraji se svou komediantskou károu a skupinou herců. Po cestě zachrání komtesu Malvínu d´Amalfi z rukou tureckých janičářů. Po posměšném kupletu na krále je La Tour zbičován – projde uličkou. Pomstí se zcela po svém, ukradne přímo z ložnice Marie Terezie zástavu francouzského krále, která byla den předtím ukořistěna, čímž potupí vrchního velitele jízdy Saint-Severa. Je povýšen do šlechtického stavu a jeho dobrodružství začínají.

Příběhy historicky významných pražských lokalit.

11. října 1424 u hradu v Přibyslavi vydechl husitský hejtman Jan Žižka naposledy. S trochou nadsázky lze říct, že nikdy vlastně neumřel, neboť okamžitě vstoupil do národních mýtů jako prototyp geniálního vojevůdce a správného Čecha. Revoluční dění se potom ubíralo trochu jinými cestami, než by si sám přál, ale jeho odkaz byl mezi husity trvale přítomen. Dodnes je Žižka v naší společnosti živý, píší se o něm knihy a točí filmy. Ale i po 600 letech nepřetržitého zájmu zůstává nad trocnovským válečníkem stále podstatný otazník: Jaký vlastně byl ve skutečnosti? Hluboce věřící boží bojovník, anebo jen obyčejný středověký hrdlořez? Otázku se pokouší zodpovědět přední čeští historici v čele s profesorem Petrem Čornejem.

Česká vědecká expedice pomocí nejmodernější techniky opravila některá měření toku řeky Amazonky, která před třemi sty lety zakreslil trutnovský rodák pan Fritz. Po krátké době byl neobyčejný objev zpochybněn americkými badateli, kteří odjeli do stejné oblasti. Kde jsou skutečné prameny Amazonky a jak se vyvíjí mezinárodní vědecký konflikt vypráví dokument Vladimíra Šimka z r. 2001.