Dokumenty

Odposlouchávali, kradli plány a předávali kritické informace nepříteli. Tajní agenti jsou nedílnou součástí minulosti, která navždy změnila běh dějin…

Sledujete rádi seriály ze zdravotnického prostředí, ale chtěli byste o něm vědět víc? Pak si každý den v odpoledních hodinách pusťte docu-reality seriál, který začíná přijetím případu. Někdy může pacient dorazit pro pomoc sám, jindy ho přiveze sanitka. Jak správně diagnostikovat, když jde o minuty? Která vyšetření se nesmí podcenit? V rámci jednoho dílu je, stejně jako v reálné službě pohotovosti, řešeno hned několik případů najednou. Paralelní děj dodá celému dílu napětí i dynamiku, takže se divák nestihne ani nadechnout.

Kladenský rodák po tříletých studiích na UMPRUM v roce 1942 přešel do filmových ateliérů ve Zlíně a o tři roky později zakotvil v Praze, kde vytvoří svůj první kreslený film: O milionáři, který ukradl slunce. Tato wolkerovská balada na sebe v mezinárodním kontextu upozornila nejen nadčasovým étosem, ale zároveň náročným grafickým rukopisem. Padesátá léta dusila tvůrčí rozlet a ve Studiu Bratři v triku

Břetislav Rychlík jako dlouholetý člen tohoto divadla, kde působil v letech 1982–1996, je více než povolaným scenáristou celého projektu. O HaDivadle napsal také knihu „Herci „národa“ aneb Cesta herců HaDivadla, které nikdo nezná, z Prostějova do Brna na konec světa a zase zpátky“. Je průvodcem, který se svými souputníky z prostějovské éry i současnými protagonisty divadla glosuje postavení HaDivadla v historii českých divadelních scén, jeho vrcholy i hledání, jeho poetiku a styl herecké či režijní práce. HaDivadlem za dobu jeho působení prošly desítky herců, tvůrců, režisérů a dalších profesí. Jednotlivé díly přinášejí cenné vzpomínky zakladatelské generace – autorů či režisérů Svatopluka Vály, Arnošta Goldflama, také generací následujících – HaDivadlem prošli Jan Borna, David Jařab, Jan Antonín Pitínský, Jiří Pokorný, Luboš…

Dokumentární trojportrét dospívajících ukrajinských uprchlíků se pohybuje na pomezí observace a zpovědí. Kateryna, Illia a Zakhar jsou v Česku od roku 2022 a režisér Jakub Fišer je citlivou kamerou Jana Šípka zachycuje v průběhů několika měsíců v prostředí rodinného zázemí (jako prostoru nejbližšího životu v domovině), při zapojení se do života ve zdejší společnosti (ať už formou pracovních brigád či školní docházky) a v neposlední řadě při participaci v divadelním projektu „Než válka skončí“ v brněnské Káznici, jehož se účastní v polohách spolutvůrců režie a dramaturgie a také herecky. Tato tři prostředí – tedy rodinné zázemí, české prostředí, divadelní projekt – tvoří trojúhelník různých terénů, které umožňují životy naších postav nahlížet z odlišných perspektiv. Během natáčení se problematika podrobila expertní…